„Považujeme za dobré, že Evropská komise neměla po zapracování připomínek z české strany další výhrady ke strategickému plánu. Již tak mají zemědělci málo času na seznámení se s novými pravidly pro rozdělení zemědělských dotací na období let 2023 až 2027. Pěstování zemědělských plodin i chov hospodářských zvířat je třeba dopředu plánovat a není možné tyto činnosti přizpůsobit novým podmínkám ze dne na den jako v jiných oborech. Současně je stále třeba vyjasnit některá pravidla, kterými se mají zemědělci řídit již za měsíc,” říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Agrární komora ČR žádá vyjasnění u těchto oblastí:

1. Nastavení definice aktivního zemědělce
   U definice aktivního zemědělce je třeba najít efektivní a administrativně nenáročný nástroj, který zajistí, že žadatel o dotační podpory je opravdu aktivní zemědělec a nejedná se pouze o aktivního příjemce dotací pod záminkou údržby krajiny bez produkce.
2. Erozně ohrožené plochy
   Zásadně nesouhlasíme s preventivním rozšířením erozně chráněné půdy od roku 2024 až na 65 procent plochy orné půdy. Toto by nemělo podléhat povinnému zavedení protierozních opatření, ale sloužit jako doporučení pro zemědělce, že na těchto pozemcích je vyšší riziko eroze a hrozí zařazení do kategorie erozně chráněných pozemků po skutečné erozi. Největší dopad by mělo rozšíření silně erozně ohrožených ploch tam, kde není možné vůbec pěstovat plodiny s nízkou ochrannou funkcí (například brambory, kukuřice, řepa, slunečnice, sója, bob). Pro zemědělce bude již problematické snížení maximální plochy jedné plodiny z 30 na 10 hektarů u silně erozně ohrožených oblastí.
3. Neprodukční plochy
   Přestože se potýkáme se zdražováním potravin, zemědělcům v příštím roce nebude povoleno na ploše minimálně 40 tisíc hektarů pěstovat v rámci celé České republiky jakékoliv tržní plodiny. Pokud mají zemědělci využít výjimku Evropské komise, je důležité, aby nebyli za osetí úhorů penalizováni ztrátou nároku na tzv. ekoschémata. Jestliže mají neprodukční plochy přispívat k dobrému zemědělskému a environmentálnímu stavu půdy, bylo by žádoucí umožnit bez postihu na těchto pozemcích pěstovat plodiny vázající dusík bez použití přípravků na ochranu rostlin. Procento půdy bez produkce se navíc má podle strategického plánu v příštích navyšovat.    
4. Podpora náročných zemědělských činností 
   Válka na Ukrajině zvýšila ceny ropy a zemního plynu a výrobků z nich a výrazně ovlivnila také mezinárodní obchod se zemědělskými komoditami po celém světě. Toto se již nestihlo zohlednit v aktuálním strategickém plánu a považujeme to za velkou chybu a ohrožení potravinové bezpečnosti České republiky. Následkem raketového nárůstu nákladů se prodražuje zemědělská prvovýroba, ale zemědělci mají omezené možnosti promítnout tento růst nákladů do cen, za které prodávají své produkty. Je třeba podpořit náročnější činnosti, jako je chov hospodářských zvířat a pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele, jinak hrozí jejich výrazný útlum na území České republiky. 
5. Výše redistributivní platby 
   Pokud nedojde k podpoře náročných zemědělských činností, budeme nadále usilovat o přehodnocení redistributivní platby na podporu prvních 150 hektarů zemědělských podniků. Při úrovni 23 procent budou výrazně znevýhodněny střední a větší zemědělci, kteří produkují většinu potravin v Česku a provozují investičně a pracovně náročnější činnosti. Tato hodnota se pohybuje výrazně nad průměrem Evropské unie ve výši 13 procent.

„Je nezbytné připomenout, že současný strategický plán vznikal za zcela jiných podmínek, než v jakých nyní kvůli válce na Ukrajině žijeme. Po roce fungování strategického plánu je možné jej přehodnotit a pokud se naplní černé scénáře vývoje českého zemědělství, Agrární komora České republiky o to bude usilovat,“ dodává Doležal.

Kontakt pro média:
Agrární komora ČR
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz 
tel. 721 306 431
        
Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.