Renata Šarjaková, 3. listopad 2022
Kvůli ptačí chřipce se vylíhlo o čtvrtinu méně hus

Epidemie ptačí chřipky, k níž je náchylná především vodní drůbež, zdecimovala stavy hus v Česku. V letošním roce se vylíhlo 139 tisíc housat, což je o 24 procent méně než loni. Český tradiční svatomartinský pokrm tak částečně nahradí husy z dovozu.

 

 

V letošním roce se v Česku vylíhlo 139 218 housat, z nichž 129 730 bylo vykrmeno a prodáno na tuzemském trhu. To znamená téměř čtvrtinový pokles oproti loňském roku, kdy se vylíhlo 182 tisíc housat a 167 tisíc z nich našlo uplatnění v Česku. „Chovy hus nepříznivě zasáhla epidemie ptačí chřipky v loňském roce, přičemž několik případů se objevilo také letos. Omezit stavy této drůbeže přiměla chovatele také nejistá situace v souvislosti s válkou na Ukrajině, raketově rostoucími vstupními náklady a vysokou inflací. Husy jsou sezonní drůbež, kterou si lidé dopřejí především v období svatomartinských oslav a vánočních svátků. Z toho důvodu museli zemědělci pečlivě zvažovat, zda se jim chovat husy vyplatí,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal

Kvůli zamezení šíření ptačí chřipky byli veterináři nuceni v loňském roce vybít 300 tisíc kusů drůbeže po celé zemi. Nakažlivé onemocnění drůbeže postihlo velké producenty hus, jako jsou Rybářství Nové Hrady nebo Farma Rohozenská husa. V letošním roce zaznamenala Státní veterinární správa již 10 ohnisek v chovech drůbeže. Poslední výskyt byl v dubnu, ale v podzimním období může dojít znovu k šíření ptačí chřipky. „Nejdůležitější je především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením. Zasíťované výběhy a krmení pod přístřeškem umožňují efektivní prevenci před zavlečením nákazy,“ uvádí ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy Petr Šatrán

Na striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti upozorňují dlouhodobě také Agrární komora České republiky a Českomoravská drůbežářská unie. Volně žijící ptáci představují přirozený rezervoár viru ptačí chřipky a při aktuální podzimní migraci volně žijícího ptactva se nebezpečí přenosu nákazy výrazně zvyšuje. Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé, jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky, neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.

„Mohu ujistit české spotřebitele, že tuzemský systém kontrol kvality potravin je natolik důkladný, aby zabránil dodávkám pochybných produktů na trh. Potvrzují to také statistiky Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF, z nichž vyplývá, že drůbeží maso a vejce vykazují v jiných zemích, především v Polsku, mnohem více pochybení než v České republice. Současně je nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir ptačí chřipky spolehlivě likviduje,“ sděluje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá

Do snížení stavů chovaných hus se promítla také nejistota ohledně odbytu. Prodražuje se chov drůbeže, ceny krmných směsí se meziročně zvýšily o 30 až 80 procent a energie zdražily o desítky až stovky procent v závislosti na dodavateli a podmínkách smlouvy, jako je například délka fixace. Současně chovatelé mají omezené možnosti promítnout tento růst vstupních nákladů do cen, za které prodávají. Zároveň v souvislosti s vysokou inflací klesá kupní síla obyvatel a tím i počet těch, kteří si v rámci oslav svátku sv. Martina dopřejí tradiční husu se zelím a knedlíkem. Vloni se farmářská cena tuzemské chlazené husy pohybovala od 200 korun za kilogram. Letos došlo ke zdražení o 10 až 20 procent a často je již vyprodáno. Místo tradiční husy dávají někteří spotřebitelé přednost kachnám vzhledem k jejich ceně, která je zhruba o polovinu nižší, a menší velikosti.

Každoročně na podzim posiluje dovoz vodní drůbeže ze zahraničí, tedy kachen i hus. Většinu roku tvoří deset procent z celkového dovozu drůbeže, zatímco v listopadu činí podíl vodní drůbeže na dovozu obvykle dvacet procent. V letošním roce lze očekávat ještě výraznější zvýšení dovozu kachen a hus ze zahraničí.

Vývoj stavů v jednotlivých kategoriích drůbeže (v tis. ks)

  Kuřata na chov Kuřata na výkrm Slepice Kohouti Husy Kachny Krůty Celkem
2011 2 932 11 320 6 137 188 18 289 365 21 250
2012 2 686 11 824 5 355 242 15 249 320 20 691
2013 3 364 11 693 7 243 233 20 272 440 23 265
2014 2 155 11 508 6 756 237 18 393 396 21 464
2015 2 820 12 121 6 297 245 19 590 416 22 508
2016 2 658 11 435 6 116 212 20 498 374 21 314
2017 2 552 10 938 6 836 261 18 550 340 21 494
2018 2 896 11 283 7 990 260 20 781 344 23 573
2019 2 392 11 609 7 582 261 20 768 347 22 979
2020 2 850 11 713 8 502 258 22 598 304 24 247
2021 3 339 11 375 8 149 217 19 455 255 23 809
2022 3 164 11 155 7625 250 14 519 300 23 026

Zdroj: ČSÚ (stav k 1. 4. 2022)

 

Vývoj stavů vylíhnutých hus (tis. ks)

2014 212
2015 209
2016 185
2017 178
2018 184
2019 175
2020 171
2021 182
2022 139

Zdroj: ÚED, ČSÚ, SVS

 

Spotřeba a soběstačnost drůbežího masa v Česku

  Spotřeba (kg/obyv./rok) Soběstačnost (v procentech)
2011 24,5 73,2
2021 25,2 69,4
2013 24,3 70,8
2014 24,9 69,4
2015 26,0 64,4
2016 26,8 66,0
2017 27,3 65,8
2018 28,4 65,2
2019 29,0 65,2
2020 29,2 64,8
2022 28,8 67,95

Zdroj: MZe, ČSÚ

 

Kontakt pro média:
Agrární komora ČR
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.czpankova@akcr.cz 
tel. 721 306 431

Českomoravská drůbežářská unie    
předsedkyně představenstva Gabriela Dlouhá
gabriela.dlouha@cmdu.cz
tel. 777 027 826 

 

Hodnocení => průměr 113
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář