Renata Šarjaková, 27. říjen 2022
MF Dnes: Pod bičem ESG: Vítejte v blázinci!

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Týden co týden se ke mně dostávají zprávy o tom, jak ta či ona velká potravinářská nadnárodní společnost plánuje do roku 2025, 2030 či 2050 zásadně transformovat portfolio svých výrobků a daleko více se zaměřit na potraviny určené pro vegany či na bioprodukty. Obvykle to jsou podíly jako 25, 50, či v případě biopotravin dokonce až 100 procent.

V České republice je v současné době asi 5 procent vegetariánů a 1 procento veganů, u nejmladší generace je to podle čísel agentury Ipsos z roku 2019 asi 10 procent. Za produkty ekologického zemědělství utratí průměrný Čech asi 500 korun ročně, tedy asi jedno procento celkové roční útraty za potraviny. Na západ od nás, třeba v takovém Německu nebo Dánsku, je podíl vegetariánů a veganů zhruba dvojnásobný, vyšší je i spotřeba biopotravin, zdaleka však nedosahuje 25 či 50 procent. Třeba taková Francie nebo Nizozemsko navíc vykazují víceméně stejná čísla jako Česko. Proč tedy v tržním hospodářství chtějí největší hráči na trhu vyrábět něco, co tak úplně nemá spotřebitele?

Odpovědí jsou tři písmena, ESG, tedy kritéria environmentálního, sociálního a „governance“ modelu hodnocení správného investičního profilu společnosti. Na přelomu milénia to byl v podstatě marketingový chyták, jak nalákat investory, kterým nezáleželo jen na potenciálním profitu, ale také na „dobru“, které taková investice přinese.

Dnes je dobré ESG skóre v podstatě nutností pro jakoukoliv na burze obchodovatelnou společnost. Ideální společnost podle ESG je tak zelenější než Jožin z bažin, prosazuje sociální rovnost víc než Marx s Engelsem dohromady a ve vedení společnosti je nezbytné minimum lidí, kteří zhruba vědí, co dělají, a zbytek svojí přítomností přispívá k různorodosti.

Neplatí to samozřejmě jen o produkci potravin. Hollywood už je nějakou dobu důkazem toho, jak vypadá svět, kde je ESG důležitější než kvalita a zájem spotřebitele. ESG je základním kompasem také pro banky, které alespoň podle reklam chtějí místo nových klientů chytat CO2. V rámci takzvané „taxonomie“, kterou připravila Evropská komise, to má platit i pro projekty financované s veřejnou podporou.

Co to znamená pro zemědělce? Žádný nový kravín, na ten mi totiž nepůjčí ani banka, ani Unie. Žádné flatulentní krávy kazící Grétino dětství. Od příště maximálně biooves na ovesné mléko, a to jen když ho budou sklízet šťastní, různorodí, a přece jeden druhému rovní rolníci. Zpátky ni krok? Nebo raději honem rychle zpět k tržní ekonomice?

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 096
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář