Renata Šarjaková, 30. září 2022
MF Dnes: Strop, nebo cep?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Když jsem minulý týden psal, že mi „energetická krize“ začíná připomínat dobu covidovou, netušil jsem, že nás skoro každý den bude čekat další dějství, které k sobě oba příběhy ještě více přiblíží. V dobré paměti bude většina čtenářů mít tiskové konference ministerstva zdravotnictví ve stylu „odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil“.

V podobné roli krále z Pyšné princezny začíná být kvůli zastropování cen energií v posledních dnech a týdnech také současné ministerstvo průmyslu a obchodu. V médiích se za poslední měsíc objevily minimálně čtyři varianty cenového stropu elektrické energie a plynu.

Máme tu strop národní pro domácnosti a živnostníky, respektive pro nízké napětí, ještě neschválený nižší strop evropský pro „všechny“, strop kombinovaný pro domácnosti a malé a střední podniky a nyní se hovoří ještě o stropu s povinnou úsporou. Od pondělního rána to nicméně kvůli rozhořčeným reakcím na sociálních sítích opět neplatí, a tak víme, že strop se chystá, jeho konečné parametry se nicméně ještě cizelují.

Tak jako tak by to chtělo nějaký komunikační restart a „rebranding“. Zkrátka dát tomu nový název, a tím mít možnost uvést vše na pravou míru. Jestliže pandemií nás měl provést PES (Protiepidemický systém), před tuhou zimou, a hlavně nezaplatitelnými složenkami by nás měl ochránit CEP, tedy Cenový energetický práh.

Tím se odlišíme od trochu zamotaného stropu, přičemž zde alespoň z lingvistického hlediska bude stále něco nepřekročitelného, co zároveň vymezuje prostor, ve kterém se můžeme pohybovat.

Ne, že by „CEP“ byl jakkoli oficiálním názvem, ale musím říct, že je to krátké, úderné, umí to oddělit zrno od plev, a co mně osobně imponuje, vychází to ze zemědělské praxe. Navíc to v aktuální (zatím) energetické válce odkazuje na naši historickou zkušenost boje za lepší společenské uspořádání na evropském kontinentu a také až neuvěřitelnou vynalézavost malého národa v srdci Evropy.

Vozová hradba, ubráněný Vítkov, využití bahnitého terénu u Sudoměře nebo právě „repasované“ zemědělské nářadí a náčiní byly už ve středověku ukázkou toho, jak může lepší morálka v kombinaci s trochou důvtipu pomoci výrazně „papírově“ slabší armádě vcelku úspěšně vést asymetrický konflikt. Doufejme tedy, že přes nedávno vyhlášenou ruskou mobilizaci zůstaneme nadále pouze u války energetické a že CEP nebo raději strop v jeho mnohých variantách neskončí jen mlácením prázdné slámy.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 024
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář