Zbylého méně než půl procenta nesklizené plochy obilnin představují plochy podmáčené kvůli deštivému počasí nebo je obilí znehodnocené jinak.

Výnosy jsou o něco horší než minulý rok. Průměrně se sklidilo 6,02 tuny na hektar obilovin, což je meziročně pokles o 0,28 tuny na hektar. Průměrný výnos řepky je 3,38 tuny na hektar, oproti roku 2021 to je o 0,27 tuny na hektar více.

Pšenice ozimé, která je nejvýznamnější tuzemskou obilovinou, se letos sklidilo pět milionů tun, výnos je také o něco horší než loni. Průměrný výnos je 6,33 tuny na hektar, co že je meziročně o 0,45 tuny na hektar méně než loni. Ječmene jarního se sklidilo 1,16 milionu tun, průměrný výnos je 5,49 tuny na hektar, což je o 0,02 tuny na hektar méně než loni. Lepší průměrný výnos než loni je pouze u ječmene ozimého, meziročně stoupl 0,29 tuny na hektar na 6,31 tuny na hektar.

"Průběh sklizně ukazuje, že produkce základních potravin bude na dobré úrovni," řekl Nekula. Zemědělská politika podle něj má být ambiciózní směrem k environmentálním změnám. "Je zřejmé, že počasí posledních let nebude výjimkou, spíše pravidlem a bude potřeba, abychom při hospodaření a obnově krajiny počítali s těmito faktory. Výkyvy počasí se budou více vyhrocovat," řekl Nekula s odkazem na letošní sucha.

Doležal poznamenal, že po zkušenostech z minulých let je rozdíl mezi statistikou žňového zpravodajství a reálným množstvím plodin na skladech. V minulých letech byly rozdíly na úrovni pět, někdy až deseti procent," doplnil.

Z globálního pohledu bude podle něj hrát velkou roli úroda v Evropě a celém světě, protože ceny vznikají na světových trzích. "Máme zprávy ze Španělska, Francie, Maďarska nebo u z Ukrajiny o výrazně nižší sklizni, tak nemůžeme očekávat výrazný pokles cen obilovin," dodal.

Podle Agrární komory se letos zemědělci potýkali hlavně se suchem, které se netýká pouze povrchové vody, ale sahá do hloubky. Problematické je, že několik deštivých dní během léta nestačí k nasycení nižších vrstev půdy. Sucho nejvíce zasáhlo Jihomoravský kraj, severozápad Čech a Polabí.

Sklizeň postupovala nejrychleji v Jihomoravském a Zlínském kraji, nejpomaleji postupovala v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.