Protože národní legislativa na ochranu před nekalými obchodními praktikami existuje v České republice již více než 10 let, jsou veškeré procesní instituty předvídané Směrnicí již využívány a dozorovým orgánem aplikovány.

Podání stížnosti na nekalé jednání

Pro řádný výkon dozorové pravomoci, a především pro nápravu závadného stavu mezi odběrateli a dodavateli je zásadní vědomost Úřadu o tom, že je nekalá obchodní praktika používána. Podávání stížností (neboli podnětů) Úřadu je proto stěžejní. 

Podnět může podat kterákoli fyzická či právnická osoba, ale i například sdružení nebo různé zájmové organizace. Nic nebrání ani tomu, aby byl podnět podán anonymně. Podání podnětu lze učinit v podstatě jakýmkoliv způsobem a jakoukoli formou. Veškeré informace jsou dostupné na webu ÚOHS zde. 

Podání může být učiněno:

1. písemnou formou, a to dopisem odeslaným ve fyzické podobě na adresu sídla Úřadu, tj. třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno (pozn. pokud nebude zásilka zasílána prostřednictvím České pošty, je třeba použít PSČ 602 00),
2. elektronicky do datové schránky, jejíž ID je fs2aa2t,
3. faxem + 420 542 167 112,
4. e-mailem zaslaným na adresu posta@uohs.cz,
5. ústně v budově Úřadu, přičemž z ústního podání bude oprávněnou úřední osobou vyhotoven písemný protokol.
6. V případě potřeby je možné zaměstnance odboru kontaktovat telefonicky přes ústřednu, která je k dispozici na tel. čísle + 420 542 167 111, a to každý pracovní den od 8:00 hod. do 16:00 hod.

Pro podání podnětu není předepsána žádná závazná forma. Důležité ovšem je, aby bylo z podnětu jasné, kdo ho podává (pro případ následného vyžádání doplňujících informací) a čeho se podnět týká. Ideální je, když je v podnětu co nejpřesněji popsáno, v čem nekalá obchodní praktika spočívá. K řádnému prošetření podnětu je dále důležité, aby obsahoval důkazy k prokázání tvrzení v podnětu obsažených, tj. typicky smlouvu či jiné písemné dokumenty vypovídající o nekalé praktice. Jak je již zmíněno shora, podnět lze podat i anonymně. I v takovém případě se jím bude Úřad zabývat, snižuje se však schopnost Úřadu vypátrat potřebné důkazy. Obává-li se proto stěžovatel nepříjemných následků spojených s uplatněním svých práv, je vhodné požádat o tzv. utajení identity.

Podání podnětu není zpoplatněno.

Utajení identity

Institut utajení identity dodavatele byl do zákona o významné tržní síle² legislativně zakotven s účinností od 1. 7. 2017, a to se záměrem minimalizovat tzv. faktor strachu. Také Směrnice o nekalých obchodních praktikách vychází z toho, že na straně dodavatele často existuje oprávněná obava, že v případě podání stížnosti, na jehož základě by Úřad zahájil šetření, bude ukončen obchodní vztah mezi ním a odběratelem. Hrozba tzv. „vylistováním“ se zdá být velmi reálným důvodem k zamlčování podstatných skutečností či jejich zkreslování dodavateli, což je pro řádné objasnění nezákonného jednání nežádoucí.  

Pro využití institutu utajení identity je třeba naplnit základní předpoklady, jež jsou obsaženy v ustanovení § 9 odst. 4 účinného zákona o významné tržní síle [resp. § 9 odst. 2 písm. a) v novele zákona]. Těmito předpoklady jsou následující skutečnosti: (i) dodavatel poskytne Úřadu důvěrné informace a podklady k přestupku; (ii) oprávněné zájmy dodavatele by bez utajení jeho identity mohly být ohroženy nebo poškozeny; (iii) dodavatel o utajení identity sám požádá; (iv) žádost musí být odůvodněna.

V praxi je identita dodavatele utajena nejen tehdy, jestliže tento dodavatel podal podnět na některou z nekalých obchodních praktik. Identitu lze utajit i tehdy, jestliže je příslušný dodavatel osloven Úřad v rámci získávání dalších podkladů k prokázání nezákonného jednání. Utajit lze proto identitu nejen prvotního oznamovatele možného přestupku, ale i dalších dodavatelů, kteří mohou být v postavení svědků či poškozených.

Předpokladem utajení identity je skutečnost, že dodavatel poskytne Úřadu důvěrnou informaci. Právo na utajení identity nelze uplatnit neodůvodněně. Zákonným předpokladem pro jeho uplatnění je skutečnost, že v případě neutajení identity dodavatele by mohlo dojít k ohrožení či poškození jeho oprávněných zájmů. Žádost o utajení identity musí dodavatel náležitě odůvodnit.

Právo na utajení identity lze uplatnit pouze na žádost samotného dodavatele. Žádost o utajení identity se pak vztahuje pouze na příslušné podklady a informace, jež Úřad obdržel od daného dodavatele, nikoli na podklady či informace získané z jakéhokoliv jiného zdroje. Zákon o významné tržní síle předpokládá podání žádosti současně s poskytnutím důvěrných informací. Dojde-li jednou k utajení identity dodavatele, je jeho identita utajena na vždy, tj. jak před zahájením správního řízení, tak po jeho zahájení i skončení; stejně tak i v řízení před soudy.

Ochrana obchodního tajemství

Úřad je oprávněn vyžadovat od různých subjektů podklady a informace, které mohou mít význam pro objasnění předmětu šetření nebo správního řízení. Podklady a informace předané Úřadu mohou obsahovat obchodní tajemství. Odběratelé i dodavatelé mají právo chránit své obchodní tajemství, které se vyskytuje v předaných podkladech a informacích. Řádné vyznačení obchodního tajemství u podkladů a informací vyžádaných či převzatých Úřadem je proto velmi důležité, neboť je tím tyto subjekty ve vlastním zájmu aktivně chrání před zpřístupněním jiným osobám.

Co konkrétně se považuje za obchodní tajemství a jakým způsobem toto obchodní tajemství vyznačit, je podrobně popsáno na webu ÚOHS zde. 

Mgr. Jana Zmeškalová

ředitelka Odboru metodiky a kontroly tržní síly
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633, ze dne 17. 4. 2019, o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.

2) Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů.