Renata Šarjaková, 9. červen 2022
MF Dnes: Šéfovat EU ve stínu německého obra

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Někdy se setkávám s názorem, že jsem vůči Němcům nejen kvůli Green Dealu přehnaně kritický. Nicméně ani po více než tisíci letech vzájemného stýkání a potýkání, jak naše vztahy kdysi charakterizoval František Palacký, po oboustranných křivdách a několika pokusech o restart přes mnohdy společné zájmy a vzájemně výhodnou spolupráci není stále všechno jenom zalité sluncem.

Občas to přece jen zadrhne a ukáže se, že jako chudší a menší sousedi taháme za kratší konec provazu a divíme se, že druhá strana nemá více sebereflexe. Češi nyní skloňují a časují hlavně střet zájmů bývalých kancléřů směrem k Rusku a podivnou logiku nákupu české energie z burzy v Lipsku, která v Německu nějakým zázrakem absolvuje „převýchovu“, čímž je rázem nejen „udržitelná“, ale také třikrát tak drahá. To je tak nespravedlivá situace, že by to možná chtělo založit hnutí „Czech Lives Matter“. Na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Hofu o víkendu údajně poprvé zazněla česká hymna. K poklekávání před fotbalovými zápasy a boji za větší zastoupení Čechů v unijních institucích jistě nebude daleko.

Teď ale vážně. Českou republiku už 1. července čeká předsednictví Radě EU. Zlé jazyky tvrdí, že menší země bývají obvykle jen vykonavateli vůle silnějších hráčů, v našem případě právě Německa. I tak se jedná o jedinečnou příležitost prosadit vlastní, možná racionálnější pohled na věc, ať už jde o jadernou energetiku, nebo společnou zemědělskou politiku.

Ta by i nyní podle části europoslanců měla přestat farmáře šněrovat a měla by zemědělce více motivovat k produkci. Času je ale málo. V reálu zemědělcům zbývají asi dva měsíce do setí ozimů pro příští sklizeň a nikoho zatím netrápilo, že stále není jasné, jakými pravidly se mají řídit. Ta stará už platit nemají, nová mají být definitivně známa až na jaře. Zatím stále platí, že zemědělci nesmějí produkčně využít tři procenta orné půdy, což jsou přibližně čtyři miliony hektarů. S průměrným hektarovým výnosem obilovin (cca 5–6 tun v závislosti na lokalitě a počasí) se dostáváme na úroveň 20–25 milionů tun obilovin. To je shodou okolností stejné množství, které uvázlo v ukrajinských přístavech. Dalších až 30 milionů tun obilovin se letos na Ukrajině kvůli válce nesklidí.

Česko má v čele EU unikátní příležitost globální potravinovou krizi možná i navzdory silnějším, ale méně racionálním hráčům alespoň částečně vyřešit, nebo ji alespoň neprohlubovat. Budeme mít odvahu?p

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 134
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář