Ve hře bylo dle části analytiků vyhlášení války či všeobecné mobilizace v duchu Goebbelsova projevu v berlínském Sportovním paláci o „totální válce“ z února roku 1943, nebo deeskalace v podobě vyhlášení úspěchu a spokojenosti se současným stavem věcí. Ruská Kremlem ovládaná média by takové vítězství neměla problém „prodat“, i když dosavadní úspěchy papírově druhé nejsilnější armády světa nejsou úplně vojenského charakteru. Většině nepříliš dobře připravených vojáků se podařilo zvítězit jen nad neozbrojenými civilisty, záchodovými mísami a drobnou elektronikou, kterou se podařilo „denacifikovat“, tedy dopravit do země, kde už včera snědli, co měli na zítra.

Nakonec v Putinově projevu zaznělo „jen“ poděkování a opodstatnění invaze, která podle něj není útočnou, ale obrannou válkou proti rozpínavému Západu, jenž si na zemi s HDP velikosti Itálie údajně brousil zuby. Ať už je to, jak chce, bojuje se na území Ukrajiny a konflikt odpovídá definici tzv. asymetrické války, tedy situace, kdy jedna strana vojensky výrazně převažuje nad druhou. Napadená země nemůže otevřeně čelit převaze, a proto vede spíše záškodnickou, „gerilovou“ válku.

Proč o tom píši jako prezident agrární komory? Nedávno jsem četl, že se mezi obchodníky, tedy velkými řetězci a zemědělci, opět rozhořela válka. Do nejmenovaného média jsem uvedl, že nejbohatším Němcem je majitel Kauflandu a Lidlu s jměním 40 miliard dolarů. Odmítli to otisknout v obavě před ztrátou inzerce ze strany obchodních řetězců. Žebříčku TOP 10 největších inzerentů za rok 2021 totiž vévodí tři řetězce, v první desítce jsou pak čtyři s celkovými výdaji a reklamou přes 7 miliard korun. Zemědělci se pohybují v desítkách či stovkách milionů korun, a to jen pokud počítáme i propagaci z veřejných zdrojů, jako je Regionální potravina či Klasa.

Je to zkrátka také asymetrický konflikt. Jen se obávám, že nám do něj zbraně nikdo posílat nebude a Německo nebude lavírovat, ale vyzbrojovat bude druhou stranu. Kšeft je kšeft a peníze nesmrdí.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR