31. sněm Agrární komory České republiky:

1.    konstatuje, že se v období mezi 30. a 31. sněmem AK ČR 

podařilo zejména: 

• • prosadit na unijní úrovni  navzdory směřování hlavních evropských institucí (především EP a EK) drtivou většinu dříve definovaných dlouhodobých priorit AK ČR (součástí finální dohody trialogu byla dobrovolnost zastropování podpor a podařilo se udržet také alokaci na citlivé komodity a prosadit flexibilitu pro členské státy v otázce definice aktivního zemědělce);
  • prosadit historicky nejvyšší alokaci rozpočtu Ministerstva zemědělství na národní dotační tituly v částce 5 mld. Kč v roce 2021 a 5,1 mld. Kč v roce 2022 s pokračující podporou živočišné výroby a speciálních rostlinných komodit, a to i při nižším celkovém rozpočtu rezortu;
  • při nižším celkovém státním rozpočtu zachovat tzv. zelenou naftu;
  • v souladu s dlouhodobým požadavkem členské základny AK ČR prosadit od roku 2023 65% kofinancování Programu rozvoje venkova;
  • zajistit dostatečný rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) pro rok 2021 s předpokladem dalšího navyšování v roce 2022;
  • dále zavádět inovace v zemědělské prvovýrobě, již část zemědělců využívá systémy precizního zemědělství a je třeba tyto snahy podporovat;
  • zlepšovat ohleduplnost českého zemědělství, z hlediska potravinové bezpečnosti se ČR v celosvětovém žebříčku FAO v roce 2021 umístila na 14. místě, v kategorii péče o přírodní zdroje patří ČR 4. místo, zhoršuje se cenová dostupnost potravin a nutriční standardy;
  • dále zlepšovat standardy welfare zvířat a snižovat využití antimikrobik v chovech hospodářských zvířat, ČR má výrazně nižší spotřebu než hlavní dovozní státy, jako je Španělsko, Belgie, Neměcko a Polsko;
  • připravit s ohledem na neutěšenou situaci na trhu s monogastry zálohy na dotační tituly 8.F.d. Podpora opatření zaměřených proti šíření nákaz prasat zvýšením biologické bezpečnosti a 8.F.c Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů drůbeže zvýšením biologické bezpečnosti a znovu aktivovat dotační titul 8.F.a na repopulaci, aktuálně se připravuje „záchranný“ balíček krizové rezervy SZP ve výši cca 270 mil. Kč s možností kofinancování až na 810 mil. Kč s cílem podpořit monograstry a další sektory s nízkou soběstačností;
  • na požadavek AK ČR posílit pro 12. kolo příjmu žádostí PRV celkovou alokaci na 4.1.1 opatření h) podpora skotu o 600 milionů korun a navýšit limit uznatelných nákladů na 50 milionů Kč;
  • prosadit vládní návrh novely rostlinolékařského zákona, která počítá se snazší tuzemskou registrací přípravků, které byly již dříve registrovány v jiných zemích EU;
  • vytvořit pracovní skupinu pro úpravu vyhlášky č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření;
  • vydat a mezi členskou základnu, zákonodárce a další dotčené subjekty distribuovat dobře hodnocenou a přijatou publikaci k Evropské zelené dohodě; 
  • posílit a systematizovat propagaci českého zemědělství a lesnictví včetně lepší koordinace a výměny informací s dalšími nevládními organizacemi;
  • prosadit do novely zákona o potravinách, že veřejný zadavatel může v zadávacím řízení na dodávku potravin stanovit jako podmínku účasti v zadávacím řízení dodání místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce, potraviny splňující certifikovaná schémata kvality nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, potraviny produkované v systému ekologického zemědělství;

nedařilo zejména:

• • dokončit vyjednávání reformy Společné zemědělské politiky včas a v souladu s hlavními prioritami členské základny a v souladu s původním záměrem zjednodušení administrativy na straně státní správy a žadatelů o podpory;
  • prosadit redistributivní platbu na úrovni 10 až 12 %;
  • udržet v obálce citlivých komodit (VCS) na unijní úrovni podporu konzumních brambor;
  • vyrovnat podmínky na tzv. jednotném trhu srovnáním zemědělských podpor, nastavením jednotné míry kofinancování PRV a zákazem dovozu za tzv. podnákladové ceny;
  • dokončit implementaci evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách do novely zákona o významné tržní síle v souladu s požadavky členské základny;
  • dokončit přípravu zákona na ochranu zemědělského půdního fondu, který by zabránil zastavování kvalitní zemědělské půdy a ochránil ji před spekulativními nákupy;
  • výrazněji snížit nevyváženost hospodářské soustavy zemědělství, přes všechna dosud přijatá opatření;
  • účinněji čelit rostoucím neodůvodněným environmentálním a spekulativním tlakům na zemědělské hospodaření, včetně spekulativních nákupů půdy;
  • pokročit v rovnoměrnější a spravedlivější dělbě přirážek v potravinové vertikále;
  • snížit závislost odvětví zemědělství na dotacích;
  • prosadit Marketingový fond, Lesnicko-dřevařský fond a Fond těžko pojistitelných rizik;
  • vytvořit kompenzační nástroj ke zmírnění důsledků sucha pro všechny vlastníky lesů, který by odpovídal skutečným škodám;
  • odstranit nedostatek odborných pracovníků v zemědělském a lesnickém provozu a přetrvávající zdlouhavost povolování zaměstnávání zahraničních pracovníků;
  • razantně snížit administrativní zátěž v agrárních odvětvích včetně koordinace kontrol resortních orgánů;
  • prosadit do novely zákona o potravinách povinné podíly potravin z krátkého dodavatelského řetězce v obchodech s prodejní plochou více než 400 m²;

2.    žádá:

2.1.    Vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR, aby ve chvíli, kdy je zcela zásadně ohrožena faktická i cenová dostupnost potravin a energií pro všechny obyvatele Evropy i světa:

-    odložily účinnost reformy Společné zemědělské politiky do doby, než pominou nejdrastičtější dopady koronavirové pandemie a ukrajinsko-ruského konfliktu na dodavatelské řetězce a další faktory, jako je nárůst cen energií, pohonných hmot, hnojiv, základních zemědělských komodit a potravin;

-    připravily strategii zásobování obyvatel cenově dostupnými potravinami. K tomu je zapotřebí aktivovat na unijní i národní úrovni nástroje pro sledování trhu se zemědělskými komoditami tak, aby všechny členské státy měly přehled o aktuálních zásobách. V současné době hrozí, že se zemědělské komodity na výrobu potravin a krmiv velmi rychle prodají do třetích zemí a bude jich pro evropské občany nedostatek. Je proto co nejrychleji třeba zavést evidenci bilance jednotlivých komodit v ČR a pokusit se navýšit rezervní zásoby v rámci Správy státních hmotných rezerv nebo intervenčního nákupu. Na úrovni EU je třeba zvážit celoevropskou regulaci dříve, než si různá omezení nevyhnutelně zavedou jednotlivé členské země; 

-    přistoupily k regulaci nadnárodních obchodních řetězců. Je třeba co nejrychleji zavést výraznější omezení nekalých praktik obchodních řetězců s cílem nastavit pro všechny obchodní partnery přijatelné obchodní přirážky, které budou spravedlivě rozdělené v rámci celé výrobní vertikály výroby výpotravin. Není možné, aby kvůli nepřiměřeným obchodním přirážkám byli zákazníci nuceni platit za potraviny nedostupné ceny a zároveň zemědělci a potravináři neměli jistotu udržení výroby potravin s alespoň minimální rentabilitou;

-    zajistily srovnatelnost národních opatření proti zvyšování cen energií a pohonných hmot v rámci Evropské unie. Formy státní pomoci například v Maďarsku či na Slovensku poskytují místním zemědělcům na evropském trhu konkurenční výhodu, které čeští zemědělci budou nuceni čelit 
a výrazně to přispěje ke snížení jejich uplatnění nejen na evropském trhu, ale vzhledem k jeho provázanosti i na českém trhu;

-    vzhledem k stejné finanční alokaci v rámci prvního pilíře SZP (Přímé platby), narůstající inflaci 
a zvyšujícím se nárokům na zemědělské podnikatele v souvislosti s naplňováním cílů Zelené dohody pro Evropu upustily od zdaňování zemědělských dotací a podpor formou odpočitatelné položky od základu daně z příjmů;

-    aby s ohledem na stagnaci podpor v prvním a druhém pilíři a raketový nástůst nákladů a v souladu se zachováním rozměru živočišné a speciální rostlinné výroby byla v maximální možné míře zachována alokace na národní dotace i v rozpočtu v dalších letech;

-    transponovaly evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách do novely zákona o významné tržní síle s využitím poznatků z ostatních členských zemí EU a s ohledem na asymetrii vyjednávací pozice mezi dodavateli a odběrateli v rámci potravinové vertikály, ke stabilizaci odbytu zemědělské 
a potravinářské produkce v České republice je třeba zakázat nákup pod hranicí výrobních nákladů a prodej pod nákupní cenou;

-    podpořily systémové částečné odpuštění sociálního pojištění pro zaměstnavatele s vyšším podílem živočišné výroby a speciálních rostlinných komodit, a tedy i vyšším počtem pracovníků 
s cílem zvýšit pestrost krajiny a podpořit zaměstnanost na venkově, dále aby navýšily limit pro nižší zdanění DPP, DPČ; 

-    v maximální míře podpořily národní kofinancování opatření na zmírnění dopadů potravinové krize s cílem podpořit lokální produkci a narovnat konkurenční prostředí na jednotném trhu; 

-    snížily DPH na základní potraviny a na kapitolu 0.6 celního sazebníku – rostliny a sazenice 
v maloobchodě a při přímém prodeji od zemědělce tak, aby se to projevilo v konečných cenách pro spotřebitele. Ideálně by měly být zvýhodněny nižší sazbou potraviny, které dodávají do obchodů tuzemští dodavatelé tak, aby byl snížením DPH podpořen zájem o českou produkci, alternativně je možné podpořit nižší DPH zdravé a sezonní potraviny;

-    připravily návrh komplexního pojištění těžkopojistitelných rizik, ať už formou zvláštního fondu nebo prostřednictvím daňových úlev či vytvářením rezerv; 

-    ministerstvo financí ve spolupráci se svými kontrolními orgány zvýšilo kontrolní činnosti na dodržování zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, zejména § 2 tohoto zákona v oblasti sjednávání cen potravin;

-    prosazovaly vyvážený pohled na základní pilíře trvale udržitelného hospodaření v lesích (ekologický, ekonomický a sociální), pouze zcela výjimečně vyhlašovaly nejcennější území za bezzásahová a rozumně a odůvodněně vyhlašovaly oblasti pod různými režimy ochrany, a to zásadně  v souladu s většinovým názorem obyvatel trvale žijících v dotčetných oblastech;

2.2.    Ministra zemědělství České republiky, aby:

-    se zasadil o odložení implementace reformy SZP v reakci na akutní ohrožení potravinové bezpečnosti ČR a také s ohledem na sociální dimenzi udržitelnosti a konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství;

• • neznevýhodňoval produkční zemědělce, a zejména střední a větší podniky, které v České republice produkují většinu potravin a dalších komodit, a proto přehodnotil redistributivní platbu ve Strategickém plánu tak, aby odpovídala struktuře českého zemědělství a nastavení v ostatních zemích EU. Minimálně je nutné stávající návrh rozšířit na prvních 500 hektarů;
  • v mezičase na národní úrovni přehodnotil Národní strategický plán a na úrovni unijní prosadil rámcovou úpravu reformy Společné zemědělské politiky pro roky 2023-2024, zejména v těchto parametrech:
    
    • umožnit členským státům navýšit maximální možnou alokaci na tzv. vázané platby z nynějších 15 na 20 % s cílem podpořit produkci komodit, jako jsou ovoce, zelenina, mléko, maso a další (krmné plodiny a proteinové plodiny);  
    • do citlivých komodit zařadit dočasně další sektory (konzumní brambory, trávy na semeno, len a konopí, okrasné rostliny, prasata, drůbež);
    • pozastavit či přehodnotit účinnost některých požadavků základní podmíněnosti, které jsou výrazně ambicióznější než v současném období; 
    • podpořit zemědělce v udržitelné produkci, např. formou precizního zemědělství; 
    • přehodnotit nastavení tzv. ekoschémat a nastavit je způsobem, který zajistí, že ekoschémata budou pro zemědělce dosažitelná a zároveň nebudou administrativně náročná či jinak demotivující; 
    • nevyžadovat po zemědělcích, aby od roku 2023 uváděli ornou půdu do klidu bez produkce;
  • zemědělské podpory směřoval ke skutečným aktivním zemědělcům s přiměřenou zemědělskou produkcí z obhospodařovaných hektarů;
  • zařadil zemědělství (včetně navazujících sektorů, jako je krmivářství, ochrana rostlin nebo semenářství) a potravinářství do kritické infrastruktury státu tak, aby bylo umožněno jejich zásobování v případě dalšího prohloubení krize;
  • zvážil nastavení parametrů jednotlivých cílů Zelené dohody pro Evropu s přihlédnutím k aktuální situaci. Zmírnit nebo odsunout plnění těch cílů, které výrazným způsobem sníží produkci potravin a mají potenciál zvýšit závislosti na dovozu ruské ropy a plynu;
  • využil zemědělství pro snížení závislosti na dovozu ruské ropy a plynu. Velký potenciál mají v tomto směru bioplynové stanice, které logicky navazují na zemědělské provozy a vyrábí buď obnovitelnou elektřinu a teplo, nebo po vyčištění biometan, který nahrazuje zemní plyn. Další možnou úsporou elektrické energie je instalace fotovoltaických elektráren na střechách zemědělských budov. Významným způsobem lze snížit dovoz ruské ropy navýšením přimíchávání biosložek do nafty a benzínu. Palivo E10 by mělo získat podporu na tuzemském trhu, podobně jako je tomu v okolních vyspělých státech EU;
  • podpořil nastavení administrativně a nákladově nenáročných ekoschémat motivujících zemědělce a neomezujících již tak značně za posledních 30 let redukovaný rozsah našeho zemědělství;
  • žádal Evropskou komisi a Evropský parlament o předložení komplexní dopadové studie Evropské zelené dohody a žádal o její férovou a realistickou implementaci např. při zohlednění výchozího stavu v členské zemi;
  • podpořil s ohledem na plnění cílů Evropské zelené dohody využití tzv. nových metod šlechtění a zároveň prosazoval nepovolení patentování produktů vzešlých z těchto technik na úrovni EU a zachování této plné šlechtitelské výjimky, dále prosazoval na evropských nevládních jednáních, aby nebylo umožněno patentování produktů tzv. nových metod šlechtění (NBT) a aby byla zachována plná šlechtitelská výjimka v souvislosti s produkty tzv. nových metod šlechtění (NBT);
  • zasazoval se s ohledem na zajištění národní potravinové soběstačnosti o maximálné možnou podporu domácího šlechtění a semenářství s cílem zajištění odolnosti vůči biotickým a abiotickým činitelům s ohledem na probíhající klimatickou změnu;
  • podpořil vývoj moderních šetrných prostředků na ochranu rostlin a zachování zásadních přípravků tam, kde v současné době není možná náhrada;
  • prosazoval zajištění srovnatelných podmínek se státy EU14 a spravedlivé podpory pro ty, kteří na půdě hospodaří a zajišťují produkci, a zároveň zajistil úplné a nezkreslené porovnání všech podpor a zvýhodnění, které čerpají zemědělci v ostatních zemích EU, především pro tzv. citlivé sektory;
  • revidoval koncepci zemědělského výzkumu se zaměřením především na potřeby praxe, přizpůsobení se klimatickým změnám a s přesahem do ovlivňování veřejného mínění;
  • prosadil v aktuálně připravovaném „záchranném“ balíčku krizové rezervy SZP ve výši cca 270 mil. Kč maximálně možné kofinancování až na 810 mil. Kč (200 %) s cílem podpořit monograstry a další sektory s nízkou soběstačností;
  • přizpůsobil poradenství a vzdělávání potřebám konkrétního výrobního zaměření;
  • prosadil v rámci aktualizace LPIS zavedení moratoria na změny v období podávání žádostí; 
  • prosadil v rámci LPIS možnost započítávání tzv. vnějších krajinných prvků do způsobilé plochy; 
  • změnil hodnocení míry nedodržení výměry půdy v LPIS z hektarů na procenta z celkové výměry a umožnil vzájemný zápočet kladných a záporných odchylek deklarovaných hektarů od zjištěné skutečnosti a rozšířil jejich definici;

Ke zvládnutí následků kalamity v lesích a podporu trvale udržitelného hospodaření v lesích:

• provedl potřebné úpravy lesnické a myslivecké legislativy (je nutné definovat klíčové požadavky lesního zákona ve vztahu k trvale udržitelnému hospodaření, vstup veřejnosti do lesů na vlastní nebezpečí, důsledně vyžadovat efektivní/kontrolovatelné provozování myslivosti s ohledem na působené škody zvěří na lesních dřevinách);
• zavedl dlouhodobě udržitelný systém financování lesního hospodářství s ohledem na poskytované ekosystémové/neprodukční služby při zachování tržního prostředí. Podpořil dobrovolné sdružování vlastníků lesů za účelem efektivní správy lesních majetků ve větších celcích;
• udržel pozice vlastníků lesa a infrastruktury navazující na jeho obhospodařování bez rozdílu typu vlastnictví;
• zabezpečil vypracování modelů budoucí udržitelné produkce dříví ve struktuře a čase z pohledu oborů zpracování dříví;
• v rámci podpory místních zpracovatelů dřeva navrhl reálná a účinná opatření pro vytváření přidané hodnoty dřeva a jeho využití v tuzemsku (např. podpora inovací a zvýhodnění použití výrobků na bázi dřeva ve státních zakázkách);
• vytvořil podmínky legislativní a ekonomické podpory pro zajištění sběru dostatečného množství osiva lesních dřevin z uznaných zdrojů určeného k následnému pěstování sadebního materiálu pro obnovu kalamitních holin a také k vytvoření zásoby osiva pro leta neúrody; 
• zajistil a podpořil věcné a objektivní informování veřejnosti o situaci v lesích a očekávaných dopadech do budoucna;

-    umožnil vznik Marketingového fondu a Fondu těžko pojistitelných rizik;

-    zajistil dokončení práce na třetí etapě Generelu vodního hospodářství krajin;

x x x

AK ČR je připravena k plné součinnosti s Parlamentem ČR, Vládou ČR, Ministerstvem zemědělství ČR a dalšími orgány při zajištění těchto požadavků; 

3.    schvaluje:
3.1.    zprávu představenstva AK ČR o činnosti od 30. sněmu – příloha k usnesení č. 1
3.2.    účetní závěrku za rok 2021 a plán příjmů a výdajů na rok 2022 – příloha k usnesení č. 2
3.3.    zprávu a stanovisko dozorčí rady AK ČR k účetní závěrce za rok 2021 – příloha č. 3

4.    ukládá:

4.1.    představenstvu Agrární komory České republiky 

• řídit činnost komory v souladu s usnesením 31. sněmu a zaměřením činnosti v příštím období uvedeném v části 15 zprávy představenstva;
• aby pověřilo vedení AK ČR hledat ve spolupráci s MZe řešení vzniklého problému souvisejícího se snahou SZIF zavést sazby u programů národních podpor, případně aby zajistilo převod těchto programů zpět do administrace MZe;
• provést revizi interních předpisů AK ČR a návrhy předložit příštímu sněmu;
• ve spolupráci s vedením AK ČR dále personálně a ekonomicky stabilizovat Úřad AK ČR;
• připravit změnu příspěvkového řádu s ohledem na inflační doložku s cílem schválení tohoto bodu na sněmu AK ČR v roce 2023;
• prosazovat na jednáních (prostřednictvím) COPA stanovisko neumožnit patentování technik tzv. nových metod šlechtení (NBT) a zachování plné šlechtitelské výjimky v souvislosti s produkty tzv. nových metod šlechtějí (NBT).

4.2.    krajským, regionálním a okresním agrárním komorám a členským společenstvům:

• rozpracovat zaměření činnosti Agrární komory České republiky v příštím období a usnesení 31. sněmu do vlastních podmínek;
• napomáhat představenstvu Agrární komory České republiky v jeho činnosti a aktivně plnit jeho usnesení;
• jednat s poslanci a senátory ve svých volebních obvodech o podpoře zájmů členstva Agrární komory České republiky, koordinovaně s představenstvem AK ČR;
• organizovat seznámení členstva se změnami ve Společné zemědělské politice EU a v národních předpisech; 
• plynule aktualizovat centrální seznam členů a změny zasílat AK ČR;
• zintenzivnit činnost v regionálních i celostátních médiích s cílem zlepšit vnímání agrárních odvětví veřejností;

4.3.    členské základně:

• uhradit členské příspěvky pro Agrární komoru České republiky v souladu s příspěvkovým řádem takto:
  
  

4.4.    viceprezidentům ve funkci předsedů sněmoven v souladu s článkem 4, odstavcem 1 příspěvkového řádu rozpracovat členské příspěvky jednotlivých sněmoven pro Agrární komoru České republiky na jednotlivé členské organizace.

Desatero ke stažení