V pořadu zaznělo, že “...podniky se zvětšují, pole se zvětšují...”. Podle dat Agrocenzu 2020 Českého statistického úřadu se zvýšil počet právnických osob v zemědělství z 2884 v roce 2000 na 4261 v roce 2020 a snížila se průměrná výměra 930 hektarů na 575 hektarů. Od roku 2020 navíc platí v České republice pravidlo, podle kterého nesmí být jedna plodina pěstována na výměře větší než 30 hektarů.

Pořad vyzdvihoval metody pěstování plodin bez půdy, jako je např. hydroponie. Ačkoliv podobné metody mají potenciál pro některé druhy plodin a mohou sloužit jako zajímavý doplněk sortimentu, nejsou zatím v žádném případě s to nahradit polní výrobu jako je pěstování obilovin, olejnin nebo okopanin. Hlavním úkolem zemědělství je přitom stále zajistit pro obyvatele dostatečné množství kvalitních potravin za dostupné ceny. 

Použití této technologie ve větším rozsahu v rámci České republice je podmíněno také odbytem takto vypěstovaných plodin za odpovídající ceny a sám respondent v pořadu připouští, že v létě stojí takto vypěstovaný salát kolem 10 korun za kus, zatímco v zimě cena stoupne ke 40 korunám za kus.  V cestě dalšímu rozvoji této technologie nestojí pouze vyšší náklady na energie v zimních měsících, ale také celková ekonomická návratnost těchto v tuto chvíli poměrně vysokých investic. 

V pořadu zaznělo, že: “Významně také v přírodě ubývá opylovačů. Třeba čím dál více včel umírá kvůli chemicky ošetřeným polím.” Početní stavy včelstev dlouhodobě decimuje především parazitární onemocnění včel varroáza. Česká republika má navíc nejvyšší hustotu včelařů v přepočtu na obyvatele v Evropské unii, na 10 000 obyvatel připadá 57,8 včelařů. Počet včelstev v České republice navíc dlouhodobě roste. Zatímco v roce 2005 bylo v tuzemsku registrováno cca 550 tisíc včelstev, v roce 2021 je to téměř 700 tisíc.

V pořadu byly opakovaně zmiňovány přípravky na ochranu rostlin, takzvané pesticidy. Nebylo uvedeno, že Česká republika snižuje spotřebu těchto látek dlouhodobě, podle dat Ministerstva zemědělství ČR se snížila spotřeba pesticidů za posledních pět let o 14 procent. Za posledních deset let se pak spotřeba POR snížila téměř o třetinu. 

Dále zaznělo, že: “Pomáhá hlavně chemie a také genetické úpravy plodin.” Trh s GMO je v Evropské unii velmi přísně regulovaný, narozdíl například od Spojených států amerických. V EU je povoleno pouze pěstování GM kukuřice s odolností proti zavíječi kukuřičném (GM MON 810). V České republice se navíc tato GM kukuřice od roku 2017 vůbec nepěstuje.   

Na příkladu konkrétní farmy hospodařící v režimu ekologického zemědělství bylo uvedeno, že dotace tvoří zhruba desetinu jejích příjmů. Zatímco podíl ekologicky hospodařících subjektů na obhospodařované zemědělské půdě dosahuje cca 16 %, hodnota jejich produkce je cca 3x nižší ve srovnání s konvencí. To je dáno na jedné straně nižšími výnosy a na druhé straně skutečností, že většina ekofarem částečně nebo zcela prodává svoji produkci do konvence. Pouze desetina farem prodá veškerou svoji produkci jako bio. To, kromě jiného, zvyšuje i závislost ekofarem na dotacích. Míra podpor je přitom v ekologickém zemědělství obecně vyšší než v konvenčním. Obvykle proto podíl dotací vůči celkovým tržbám vyšších desítek procent z celkových příjmů ekologických farem v České republice. Pořad přitom závislost na dotačních podporách farem konvenčních a ekologických podává zcela opačným způsobem.  

Agrární komora ČR nabízí České televizi opakovaně spolupráci na pořadech, které se věnují zemědělství a produkci potravin obecně.

Úřad AK ČR