Předsedkyně působí unaveným dojmem, za zády schovává třesoucí se ruce. Příděly tepla a elektrické energie se letos opět snížily, aby kontinent dosáhl CO2 neutrality o rok dříve, než slibovala propaganda. Ohřát se je možné na chvíli, a to jen když je slunečno nebo větrno. Večerní svícení vyžaduje namáhavé šlapání na rotopedu vybaveném dynamem nebo ještě náročnější tření ebonitové tyče liščím ohonem.

Je ale důležité vyznamenat ty, kteří plnili občanskou povinnost a včas příslušným úřadům oznámili, že si rodiče potají přitápějí dřevem a vypouštějí tak do ovzduší oxid uhličitý. Za tento prohřešek je sto ran holí, za konzumaci masa hrozí vyříznutí jazyka, za nastartování auta se spalovacím motorem se utínají končetiny. Nic nesmí stát v cestě totální válce proti změně klimatu...

Omlouvám se za poněkud extrémní paralelu při vyobrazení naší možné budoucnosti. Často se nicméně právě při sledování historických dokumentů ptám sám sebe, jak je možné, že moderní vzdělaná společnost s kulturní historií zašla tak daleko. Síla propagandy dokáže mnohé a ten, kdo je subjektivně přesvědčen, že se chová ctnostně, může páchat objektivně naprosto nemorální čin s tím, že vše dělá pro „vyšší dobro“.

Věřím, že europoslance vedly ke schválení strategie od Zemědělce ke spotřebiteli také veskrze dobré úmysly, přesto si myslím, že v současné době potřebujeme méně ideologie a více racionální debaty nad tím, co je reálné a co naopak odporuje přírodním, ale také ekonomickým zákonům. Na ty totiž narážíme již nyní v souvislosti s extrémně rostoucími cenami energií i všech nákladů produkce potravin a surovin pro ně. To musí nutně znamenat nárůst jejich ceny.

Možná si běžný Evropan ve jménu boje proti změnám klimatu mnohé odpustí, ale neměly by to být potraviny od evropských zemědělců, kteří jsou již nyní právě v ochraně přírody mnohem dál než zbytek světa.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR