Pěstitelé uvádějí, že prodávají brambory za zhruba tři koruny za kilogram. Při nákupu "ze dvora" platí spotřebitel mezi osmi až deseti korunami. V maloobchodu bez akce jde podle pěstitelů o ceny mezi deseti až 15 Kč/kg. V akcích jde o cenu mezi pěti a devíti korunami za kilogram.

Hanka by chtěl, aby úřady označily postup řetězců, kdy prodávají za podnákladové ceny, za nekalou praktiku. "Jestliže se prodejní hladina sníží, tak ji spotřebitel považuje za normální," dodal.

Zemědělci uvádí, že v letošním roce měli problém s opožděnou vegetací. "O prázdninách byly velkoobchodní ceny v ČR jedny z nejnižších v Evropě a nízké výkupní ceny brambor drtí pěstitele i nyní," uvedl Hanka.

Podle údajů Českého statistického úřadu klesla plocha osázená bramborami proti loňsku o zhruba tisíc hektarů na 23 000 hektarů. Do této plochy ale jsou započteny například i sadební brambory. Zemědělci se obávají dalšího poklesu ploch. Státní strategie přitom hovoří o zvyšování soběstačnosti země v produkci brambor. Nyní je ČR soběstačná ze 70 až 80 procent.

Podle strategie, kterou vláda odsouhlasila v roce 2016, měly po roce 2020 stoupnout plochy konzumních brambor na 21 000 hektarů. Ty jsou ale podle bramborářů v současnosti na ploše 14 500 hektarů.

Letos mohli pěstitelé poprvé žádat stát o peníze za pěstování a zpracování brambor v programu kvality Q CZ. bylo v něm 50 milionů korun. O peníze požádalo letos 106 pěstitelů.

Hanka dále poukázal na to, že pěstitelům chybí skladovací kapacity, díky nimž by se nemusely brambory na jaře dovážet ze zahraničí. Stát podle něj v posledním kole programu rozvoje venkova na sklady přispěl z poloviny. I tak ale podle Hanky bylo žadatelů málo, což dokumentuje, že moc pěstitelů se zvětšováním ploch nepočítá. Důležité podle něj bude, jak se vyjedná budoucí evropské období a míra kofinancování evropského rozvojového programu.

Kvůli zvyšování cen energií, ale také hnojiv, očekává Hanka do budoucna razantní zdražování potravin.