Správný PR specialista navíc namítne, že „zdražování“ je proces a „drahota“ je stav. Stav, který někdo způsobil. A někdo druhý ho naopak vyřeší. Odhlédneme-li od faktu, že současná inflace je jevem globálním a třeba USA vykázaly ještě v srpnu meziroční inflaci přes pět procent, musím říci, že mě osobně slovo „drahota“ trochu tahá za uši.

Působí na mě lehce archaicky. Asi jako když si před nějakými pětadvaceti lety babička postěžovala na „drahotu“, když se po návštěvě lékaře stavila „na rynku“ ve „kšeftě“. Hrozná „drahota“ a ještě ten „kunerol“ je dražší než máslo. Horší než za války, jako bych ji slyšel.

Nedávno na mě na úvodní stránce nejmenovaného zpravodajského webu vyskočil článek s nadpisem „Nejatraktivnější muži jsou ti, kteří dělají drahoty“. Teď se tedy přiznám, že nevím, jestli se zvýšená přitažlivost pro opačné pohlaví týká těch, kteří inflaci způsobují, nebo těch, kteří to odmítají přiznat. Zdráhat se, být neochotný, to je totiž asi přesnější definice současného významu slova „drahota“.

Každopádně dnes hlasují poslanci Evropského parlamentu o strategii Od zemědělce ke spotřebiteli, která je součástí Evropské zelené dohody, tedy „Green Dealu“. Ta obsahuje mimo jiné povinné vyčlenění až 10 % zemědělské půdy mimo produkci nebo závazek, aby 25 % půdy bylo do roku 2030 obhospodařováno v ekologickém režimu.

Jednoznačně souhlasím, že historicky a kulturně patříme na Západ. Nemyslím si ale, že bychom měli skákat z okna jen proto, že nám to „Západ“ říká. Naopak bychom měli nabídnout vlastní zkušenost se sociálním inženýrstvím, tedy že pod okny ne vždy musí být jen kupka s hnojem, ale třeba nepřátelé s kopími a bodáky. Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly, to by mělo být hlavní poučení o nefunkčnosti socialismu, ať už je jen rudý, nebo nově rudozelený.

Proto žádám nejen české pány europoslance, ale i dámy europoslankyně, aby největší výstřelky Green Dealu odmítli a v dnešním hlasování „nedělali drahoty“. Kupní silou totiž skutečně na Západ nepatříme.

Autor: Jan Doležal prezident, Agrární komory ČR