Až naplno zvítězí zelená revoluce, možná mi zaklepe na dveře skupina nějakých nebinárních cosi, oděných do recyklovaných udržitelných stejnokrojů, a odvleče mě do sběrného tábora pro klimaticky nepřizpůsobivé. Dost možná půjde o sběrný pracovní tábor, CO2 se přece jen samo nezachytí, po pěti letech nepoužitelné elektromobily se také jen tak auta „ekologicky“ nezlikvidují. Možná mi při selekci přiřadí práci, která souvisí s mým současným povoláním, budu pěstovat biozeleninu, případně chovat hmyz, aby bylo dost cvrčků do cvrččí mouky.

Evropská zelená dohoda (a nyní již zcela vážně) v některých svých navazujících strategiích uvažuje o tzv. povinném přimíchávání hmyzí mouky do pečiva, aby tak měla populace, která by kvůli záchraně planety měla přestat jíst maso, dostatek proteinů.

V některých pokrokových restauracích velkých korporátů už maso pro jistotu téměř nemají. Někde se s tou záchranou planety přece začít musí. Co na tom, že Evropská unie produkuje jen asi 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů a evropské zemědělství samotné pak 10 % z těchto 10 %. To méně než procento skleníkových plynů (ne všechny skleníkové plyny v zemědělství produkuje živočišná výroba) za bezmasou stravu jistě stojí.

Kdo by si i přesto chtěl občas nějaký ten kus masa dát, nemusí zoufat. Tým vědců z Nového Zélandu a Německa prý naučil telata chodit na záchod. Teď už jen přijít na to, jak krávy naučit chodit si odříhnout a ulevit plynnému přetlaku v zažívacím traktu na onu místnost – a je vymalováno. Na pastvu umístíme mobilní WC a welfare bude učiněno zadost.

Další skupina vědců, tentokrát australsko-americká, spočítala, že divočáků už je na světě tolik, že produkují emise jako 1,1 milionu vozidel. Rozrývají totiž svými rypáky půdu, ze které uniká CO2 . Vědci prý mají i řešení, masivní odstřel. Černá zvěř si tedy skutečně vytáhla černého Petra! Ještě že nás ostatní – zatím – čekají jen ti cvrčci.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR