Renata Šarjaková, 9. září 2021
Informace z jednání představenstva a dozorčí rady AK ČR ze dne 27. srpna 2021
Páté letošní jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR se uskutečnilo tradičně na agrosalonu Země živitelka během 47. ročníku výstavy, která se konala s ročním odkladem.

 Jednání se zúčastnila řada hostů v čele s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem a náměstky pro řízení Sekce zemědělství a potravinářství Jindřichem Fialkou, náměstkem pro řízení Sekce EU a zahraničních vztahů Jiřím Šírem a náměstkem pro řízení Sekce pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavlem Sekáčem. Jednání se dále účastnil předseda představenstva Podpůrného a garančního, rolnického a lesního fondu Vladimír Eck, generální ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu Martin Šebestyán a předseda představenstva Výstaviště České Budějovice, a.s. Martin Karban. Mezi další významné hosty patřil europoslanec Martin Hlaváček a členové Stálého zastoupení ČR v Bruselu. 

Ministr zemědělství shrnul dosavadní výsledky sklizně 2021, která se oproti předešlým letům významně protáhla s ohledem na letošní počasí, kdy do průběhu léta zcela zásadně promlouvají vydatné srážky. Dále pan ministr se svými náměstky pohovořil o nové Společné zemědělské politice, kdy všichni netrpělivě čekáme na její definitivní schválení. Díky aktivnímu přístupu, včetně působení Agrární komory ČR na předmětné orgány EU se podařilo prosadit přes 80 % českých požadavků. Jedná se především o dobrovolné zastropování, jednoduchou definici tzv. aktivního zemědělce, zachování současné úrovně podpory na citlivé sektory či vhodné a proveditelné nastavení nových ekoschémat v prvním pilíři. Nejdůležitějším pro resort ministerstva bude, aby nová SZP byla podpořena silným financováním srovnatelným s okolními zeměmi. Pan ministr se svými kolegy, proto vede s Ministerstvem financí jednání o navýšení kofinancování PRV tak, aby naši zemědělci mohli zůstat konkurenceschopní. Cílovou úroveň kofinancování má ministerstvo po dohodě s vedením AK ČR v plánu alespoň na úrovni 60 % vynaložených prostředků, tedy cca o 5 až 6 miliard korun za rok. Výrazný je v nové SZP tlak na další odklon od prvovýroby, a zaměření na boj s klimatickou změnou, ještě šetrnější ke krajině, s nižším objemem pesticidů i hnojiv, se zaváděním precizního zemědělství, s důrazem na welfare zvířat, apod. V polovině srpna pan ministr úspěšně dohodl s  ministryní financí Alenou Schillerovou navýšení rozpočtu pro zemědělce na příští rok. V  roce 2022 tak bude resort hospodařit s částkou 61,9 miliardy korun.


Ministr Toman zároveň potvrdil, že průběžně přebírá podněty zemědělců, které se snaží obratem řešit. I proto aktuálně iniciativně posílil obálku u skotu v projektech PRV, kde počítá s další alokací, ve výši minimálně 500 milionů Kč k navýšení, částka není ještě konečná a může se během měsíce září ještě navýšit. 


Zástupci ministerstva zemědělství vnímají problémy v produkci mléka, konzumních brambor, nebo v  chovu prasat, kde v průběhu letošního března chovatelům poskytli zálohy. Ale vedle zemědělské prvovýroby je potřeba vnímat další významné problémy resortu, jako je situace s kůrovcem, obnova lesů, podpory vodnímu hospodářství, ochrana před povodněmi, či zásobování pitnou vodou a investice do potravinářství. 


Prezident komory Jan Doležal pohovořil k zákonu o významné tržní síle, ke komunikaci s obchodními řetězci a informoval o jejích reakcích na odeslané dopisy. Výzvy vedení komory ke společnému jednání, byly velmi vyhýbavě odmítané, v řadě případů až rozpačité.  V porovnání například s Německem se řetězce v koronavirovou krizi vůči dodavatelům zachovaly férověji a alespoň částečně promítly zvýšené náklady do výkupních cen. V současné době jsme se přesto rozhodli, že v tuto chvíli nebudeme situaci eskalovat demonstracemi nebo blokádami, protože se nechceme nechat vtáhnout do předvolebního boje. Naší snahou však zůstává žádost k zástupcům obchodních řetězců v České republice k dvoustrannému jednání. 


Dále prezident komory přítomné informoval o ukončených sbírkách Agrární komory ČR na pomoc obyvatelům jižní Moravy a Ústeckého kraje zasažených ničivým tornádem, ve kterých bylo díky solidárnímu přístupu našich členů vybráno 4,834 mil. Kč.


Zástupkyně AK ČR v Bruselu Adéla Paďourková se ve svém vystoupení zaměřila na nové trendy zemědělství a potravinářství v EU, schované pod názvem „Evropská zelená dohoda“. Prostřednictvím Společné zemědělské politiky EU jsou její ambice velmi široké a zásadně měnící současné zemědělství, které doposud známe. Cílem je prostřednictvím pobídek, investic, nastavením podpor, ale i povinnostmi zakotvenými v legislativě dosáhnout takové změny prvovýroby a jejího zpracování, že dojde k razantní zelené revoluci. Výzvy směřují do zásadního snižování spotřeby hnojiv a pesticidů, do výraznějšího rozvoje ekologického zemědělství, do zvýšení welfare zvířat včetně úplného zákazu klecových chovů všech druhů a kategorií, k hledání alternativních potravinových zdrojů jako variant reagujících na změny a cílený útlum produkčního zemědělství, k náhradám živočišné bílkoviny alternativami produkovanými např. laboratorně na bázi mikroorganismů, apod. Ruku v roce s tím chce EU posílit osvětu a propagaci spotřebitelů, kteří by ideálně měli převzít tuto filozofii za svou a svůj jídelníček a zvyky přesměrovat do zdravějších a udržitelnějších potravin. To, co nám dnes zní jako vědecká vize a výhled do daleké budoucnosti, však nemá tak vzdálený horizont, první část návrhů by měla platit již za několik málo let.


Představenstvem a dozorčí radou byla tradičně taktéž vyhodnocena komoditní problematika, kde v rámci rostlinných komodit se většina pěstitelů shoduje na opoždění doby sklizně z důvodů pozdního příchodu jara a dešťových přeháněk během druhé poloviny srpna a zároveň díky chladnému průběhu počasí, které prodloužilo vegetační dobu většiny plodin a kultur. Ceny obilovin a řepky jsou momentálně velmi dobré. Obiloviny ještě nejsou v tuto dobu sklizeny, ale blížíme se k závěru sklizně, kde dosahujeme průměrných výnosů. V řepce, při letošních horších výnosech, je celková bilance cca o 8 % nižší, jsme tedy nesoběstační a lze očekávat další zvýšení ceny. U brambor a cukrovky taktéž dochází k pozdnější době sklizně z výše zmíněných důvodů, ale ta je víceméně plynulá a bude záležet na počasí během září a října. Velkým problémem u sklizně ovoce a zeleniny bude nedostatek pracovníků a problémy se skladováním. Máku bylo letos zaseto o 9 % více než v minulém roce a sklizeň koncem srpna teprve začínala, ale můžeme očekávat horší kvalitu danou chladem a mokrem z dešťů. 


Z živočišných komodit je špatná situace u mléka, jehož cena se v probíhajících letních měsících pohybuje v rozmezí 8,80 - 8,90 Kč/l. Výrobní náklady však dosahují 9,20 Kč/l, což je pro podniky věnující se chovu dojeného skotu ekonomicky dlouhodobě neúnosné. Ještě horší situace je v chovech prasat, kde situace začíná být kritická a výkupní cena v živém se pohybuje kolem 33 Kč/kg, a proto chce Svaz chovatelů prasat požádat Ministerstvo zemědělství o včasnou výplatu podpor z národních dotačních titulů, včetně případných záloh či možnosti notifikace nových podpor jako je například nákup informací od chovatelů prostřednictvím Českomoravské společnosti chovatelův souvislosti s nebezpečím afrického moru prasat a eliminací jeho případného šíření. Situace v chovech drůbeže není taktéž uspokojivá z důvodů vysokých cen krmných směsí.
Úřad AK ČR
                            


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 154
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář