Trh na to reaguje zvýšením ceny sladovnického ječmene, který se loni v září prodával za cenu asi o sedm procent nižší. A zde je třeba říci, že loňské ceny sladovnického ječmene odrážely nejistotu spojenou s pandemií koronaviru a především nižší celkovou spotřebou zlatavého moku v roce 2020. Na hlavu Češi loni vypili pouhých 135 litrů, což je nejnižší hodnota od 60. let.

Přece jen je rozdíl jít s kamarády „na jedno“ a na lístku zanechat několik vyvedených plaňkových plůtků než během coronalockdownu upíjet z lahve a čekat, až manželce skončí miliontá epizoda seriálu z nemocničního prostředí. Svoji roli bezesporu sehrála také absence turistů, kteří především v centru Prahy v letní sezoně dokážou statistikou slušně zahýbat a nemusí se nutně jednat o Dány, které jejich pivní apetit dostal dokonce do lidových rčení.

Že by se spotřeba piva letos měla vrátit do normálu, naznačují nejenom hospody plné místních hostů, ale také částečné oživení turistického ruchu. Abychom totiž výše zmíněným Dánům nekřivdili, tak oni sami údajně říkají „pít jako Holanďan“, Němci zase „pije jako Švéd“. Alespoň v tomto ohledu tak můžeme, alespoň v centrální a západní části kontinentu, mluvit o „jednotné Evropě“.

V posledních letech se také zvyšuje obliba řemeslných pivovarů a s nimi i speciálních pivovarů, které nenabízejí univerzální „europivo“, ale snaží se oslovit unikátní chutí. Té je kromě rozdílných metod kvašení obvykle dosaženo větším chmelením, přičemž i cena chmele by se mohla po letošní sklizni zvýšit. Silné bouřky na konci června totiž poničily také porosty chmele na Podbořansku a Rakovnicku. Celková úroda je údajně zmařena až z 20 procent.

Zdražení piva je tak skutečně více než reálné. Oproti tomu, co má přijít s takzvanou Zelenou dohodou pro Evropu, to nicméně je zatím jen malá rozcvička. To teprve možná po třiceti letech skutečně Západ doženeme, alespoň v cenách piva.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR