Renata Šarjaková, 10. srpen 2021
Rozhodovat se sám, či se nechat vodit za ručičku?
Mladá fronta DNES - Hovory z lán(ů)

 - Lze u spotřebitele předpokládat vlastní úsudek a selský rozum, anebo je třeba počítat s naprostou neznalostí a doslova ho „vodit za ručičku“? To je předmětem poměrně zajímavé právní debaty.

Mnozí si možná vzpomenou na příklady ze zámoří, odkud přicházely zprávy, minimálně pro našince, o značně absurdních soudních sporech. V jednom takovém nejmenovaný fastfoodový řetězec vyplatil téměř tři miliony dolarů za to, že na kelímku od kávy nebylo napsáno „Pozor, horké!“, a poškozená si ve snaze obohatit nápoj smetanou a cukrem za jízdy způsobila popáleniny třetího stupně na vnitřní straně stehen.

Známý je také případ výrobce mikrovlnek, který hned na první straně návodu velkým a tučným písmem neuvedl, že tento spotřebič není vhodný pro sušení domácích miláčků po koupání. Na plný výkon bohužel ubohé kočičce nestačilo ani pověstných devět životů. Hrozná představa.

Nicméně k tématu dnešního sloupku, kterým je jídlo, konkrétně označování obalů potravin pomocí tzv. Nutriscore. To by mělo podle Evropské unie pomoci spotřebiteli lépe se orientovat ve zdravotní prospěšnosti dané potraviny. Na obalu se tak objeví podobně jako dnes na energetickém štítku spotřebičů spektrum barev od zelené po červenou a stupnice od A až po E. Nejprve se každé potravině dávají minusy za obsah soli, cukru nebo tuků (tyto údaje najdeme na potravinách i dnes), načež následuje pozitivní hodnocení za obsah bílkovin nebo vlákniny.

Achillovou patou Nutriscore je nicméně snaha výrobců nedostat minus, což se dá dohnat chemickými náhražkami. Paradoxně tak může nastat situace, kdy se v zelené (tedy zdravé) kategorii ocitnou chemické „šmakulády“, zatímco přirozená strava, jako je mléko, mléčné výrobky nebo ovoce, propadne. Různé nízkotučné jogurty, které konzistenci dohánějí zahušťovadly a light limonády s umělými sladidly tak budou zelené, zatímco skutečné jídlo dostane známku o poznání horší.

Rozhodně netvrdím, že by spotřebitel neměl mít k dispozici detailní nutriční informace, ale obrázek by si měl umět, a hlavně měl mít možnost udělat každý sám. Na první pohled prospěšný systém totiž nemusí být vždy ve prospěch zákazníka. Tzv. zelené potraviny budou pravděpodobně dražší, i když oproti „echt“ jídlu ze skutečných surovin bude jejich výroba levnější. Celé to tak povede především k profitu nadnárodních korporací, které tento systém značení vehementně podporují.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 087
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář