Nadváha a obezita dětí a mládeže je v letošním roce často skloňovaným termínem. Příčinou je nejenom nechuť k jakémukoliv pohybu a sportu obecně, ale i zvýšená konzumace tučných, smažených a sladkých jídel. Aspektem, který tento problém akceleroval, byl i uplynulý rok, plný zákazů z obavy z nemoci covid-19. Čekárny nutričních terapeutů a specialistů začali ve velkém plnit rodiče s dětmi, které mají problém s výraznou obezitou, která může být „startérem“ mnoha velice závažných onemocnění již na prahu dospělosti. „Zájem o odbornou pomoc nutričních specialistů se za poslední měsíce zvýšil o 70 procent,“ upřesňuje nutriční specialista Pavel Suchánek. Odborníci začínají upozorňovat na nutnou včasnou změnu životosprávy, dokud není pozdě.

Strava současných dětí je ve většině případů energeticky mimořádně bohatá. Obsahuje vysoký obsah cukrů a zároveň i tuků. Málokdo se řídí například výživovou pyramidou. Ve velké míře se také k dochucování pokrmů používá v nadměrném množství sůl. Sůl je však i součástí běžných základních potravin. Až 4/5 soli přijmeme ve formě potravin, nikoliv dosolováním. Sůl navíc zvyšuje chuť k jídlu.  Kombinace s cukry a tuky je mimořádně nezdravá. Zvláště, pokud je pohyb u dětí a adolescentů téměř nulový. V takovém případě, kdy jsou děti dlouhodobě zavřené doma, je nutné jejich jídelníček radikálně změnit. 

Rodiče by měli jít příkladem

S příchodem léta se otevírají možnosti k výrazně vyššímu pohybu i pro děti, které aktivně nesportují. Pokud má ale dítě problémy s nadváhou, určitě se nedoporučuje začít hned s běháním. „Obecně není vhodné běhat po tvrdém povrchu (asfalt, beton…), a to nejen kvůli nadváze. Raději by rodiče měli pro své děti volit různé výlety na kole, indiánskou chůzi (střídání klusu a chůze) či turistiku. Plavání je také možné, ale je již trochu problematické z hlediska teploty vody a následné podpory ukládání tuku do podkoží. V každém případě je ale důležité říct rodičům, že jsou to právě oni, kdo má obrovský vliv na své děti, a to jak v otázce pohybu, tak i v samotném stravování,“ dodává Suchánek.

S nárůstem pohybu u dětí je třeba dbát zvýšené pozornosti i u skladby jejich jídelníčků. Především je třeba se zaměřit na mléko a také mléčné výrobky. Konkrétně u dětí by měly být v co nejpřirozenější podobě. „Ideálně přirozeně zkvašené mléčné výrobky, jako je jogurt, skyr či kefír,“ doplňuje Suchánek. „Často se stává, že mléko a mléčné výrobky jsou mezi maminkami malých dětí tabuizovány. Pro děti je samozřejmě nejlepší, pokud jsou kojeny mateřským mlékem. Nicméně kvalitní zakysané mléčné výrobky do jídelníčku i těch nejmenších dětí patří a jejich postupné zařazování do dětské stravy je více než žádoucí,“ říká Barbora Charvátová, food bloggerka, která se specializuje na přípravu pokrmů pro děti.

„Kvalita mléka a mléčných výrobků začíná u českých zemědělců. Důkazem dobrých vlastností tuzemského mléka je program režimu jakosti Q CZ, jehož standardy splňuje kolem 90 procent produkce této komodity. Kvalitu českého mléka potvrzují také výsledky nezávislých studií,” uvádí prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Mléčné výrobky, základ pevného zdraví

U dětí, které se věnují sportu, se při nedostatku konzumace mléka a mléčných výrobků mohou začít objevovat zlomeniny, které vycházejí z křehkosti kostí a z jejich nedostatečné hustoty a pevnosti. „Sport a pohybová aktivita jsou náročné na spotřebu vápníku a nejen toho. Základem pevnosti kostí je mimo jiné minerální látka vápník a nejlepším a nejlépe využitelným zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky. Nejvhodnější i vzhledem k energetické hodnotě a vzhledem k růstu kostí jsou polotučné a v některých případech i plnotučné mléčné výrobky,“ doplňuje Suchánek. Jako nejvhodnější mléčné výrobky v jídelníčku sportujících dětí jsou například sýry s obsahem tuku mezi 30 až 45 procent, nebo jogurty s obsahem tuku 3 až 6 procent. Občas je možné zařadit i jogurty s obsahem tuku k 10 procentům. „To ale záleží na tělesném složení a množství tělesného tuku u dítěte,“ říká Suchánek.

Důležité je ale množství, kolik by děti měly ideálně denně zkonzumovat mléčných výrobků. Obecně se za ideální množství považuje 3 až 5 porcí mléčných výrobků denně podle věku. „Jídelníček mladého sportovce může vypadat například takto: snídaně obohacena o 250 ml mléka nebo kefíru, odpolední svačina obohacena o 80 gramů tvrdého sýra a večeře může být obohacena o 80 až 100 gramů tvarohové pomazánky nebo jogurtu,“ uvádí Suchánek.

Více informací na: www.mlecnavlna.cz.

O projektu Naskoč na mléčnou vlnu:

Projekt Agrární komory ČR „Naskoč na mléčnou vlnu“ má za cíl podpořit zvýšenou konzumaci zejména zakysaných mléčných výrobků (tj. jogurty, jogurtové nápoje apod.) ve skupině dětí a mládeže se zacílením na základní a střední školy. Projekt Naskoč na mléčnou vlnu je spolufinancován z prostředků Ministerstva zemědělství České republiky.

Kontakt pro média: Martin Janů, PR manager, martin.janu@apriori.cz, +420 728 017 987