Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků se 5. května 2021 obrátily ve společném neveřejném dopise na Schwarz Gruppe v Německu, Tesco ve Velké Británii, REWE Group v Německu a Ahold Delhaize v Nizozemsku, kteří ovládají většinu tuzemského maloobchodního trhu. Jmenované organizace, zastupující většinu zemědělských podniků v Česku různých velikostí a různého výrobního zaměření, vyzvaly k dohodě na vzájemně výhodných podmínkách, které umožní udržení dlouhodobých vztahů. Po měsíci a půl, během kterých zmíněné zahraniční společnosti na dopis nereagovaly, byl nyní odeslán druhý dopis se stejnou výzvou k jednání, s jehož obsahem bude seznámena veřejnost. 

„V Česku se nedaří zajistit dlouhodobou rentabilitu chovu hospodářských zvířat a pěstování tzv. citlivých komodit, tedy například ovoce, zeleniny, brambor, ale i cukrové řepy, zkrátka všech komodit, jejichž odbyt má byť jen minimální návaznost na obchodní řetězce. To má samozřejmě dopad i na pestrost krajiny. Zatímco výkupní ceny přímo od zemědělců zůstávají trvale nízké, ceny pro spotřebitele rostou. Rostou také ceny vstupů (cena práce, energií, obaly atd.) na straně prvovýroby a zpracování, zatímco obchod bohatne. Situace je pro řadu zemědělců vážná, a i vzhledem k požadavkům Evropské zelené dohody je třeba najít skutečně udržitelné řešení, ať už je to restart dotačního systému nebo přísnější regulace obchodních řetězců,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. K tomuto tématu proběhla debata také na nedávném 30. sněmu Agrární komory ČR, který uložil vedení této profesní organizace situaci řešit s cílem zajistit českým zemědělcům srovnatelné podmínky, jako mají zemědělci v ostatních členských státech EU. 

Čeští zemědělci si slibovali zlepšení situace od evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách, která například zakazuje povinnost dodavatelů potravin peněžně se podílet na slevové akci odběratele nebo posiluje práva dodavatelů při změnách smluvních podmínek na poslední chvíli. Česko mělo převést tuto směrnici do novely zákona o nekalých obchodních praktikách do začátku května a termín nebyl dodržen. 

Směrnice současně umožňuje členským státům Evropské unie určitou míru flexibility, a dovoluje tak rozšířit minimální seznam nespravedlivých obchodních praktik podle situace v Česku. „Vztahy by mohla napravit například novela zákona o významné tržní síle, která by mimo jiné stanovila, že není možné prodávat za neférové ceny a podpořila i jinak ty, kteří tahají za kratší konec provazu a jsou v tuto chvíli téměř rukojmí svých obchodních partnerů. Je mi smutno, když vidím, jak se toho u nás produkuje stále méně, a to i přestože na mezinárodním poli s našimi potravinami slavíme fenomenální úspěchy. Přál bych si, abych českých hodnotných potravin s malou uhlíkovou stopou bylo na pultech více,“ uvádí viceprezident Agrární komory ČR Jiří Milek, který je i místopředsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků. „Nejsme to jen my, zemědělci, kdo poukazuje na nerovné vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Makro dostalo za jednostranně nevýhodné smlouvy před týdnem pokutu od ÚOHS 83 milionů korun,” poznamenává Milek. 

Sněm Agrární komory ČR se dále věnoval pravidlům Společné zemědělské politiky EU na další programové období od roku 2023. Diskutuje se o nich přes čtyři roky a evropské instituce stále nedospěly k dohodě. „Dostáváme se do časového presu, a to nejen z hlediska přípravy samotných zemědělců, ale i z hlediska přípravy národních strategických plánů. I zde potřebujeme mít nějaký čas na diskusi v rámci České republiky. Tyto strategické plány musíme předložit Evropské komisi, a to sice do konce roku, ale předtím musí proběhnout neformální diskuse o tom, jak by měly strategické plány vypadat. Musí se to schvalovat i v rámci politických jednání u nás, přitom v říjnu jsou volby. Je zapotřebí připravit dotační systém, s ním se také musí zemědělci včas seznámit. Ti k tomu také musí přizpůsobit svoje hospodaření. To není možné udělat ze dne na den. Pro zástupce zemědělské veřejnosti je takovýto přístup vrcholných orgánů EU neakceptovatelný,“ vysvětluje další viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. 

Čeští zemědělci současně budou čelit výzvám Zelené dohody pro Evropu, podle které má dojít k plošnému omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Oba tyto cíle mají být splněny už za devět let, ale chybí konkrétní plán, jak toho mají zemědělci dosáhnout, a také dopadová studie takzvaného Green Dealu. „Tuzemští zemědělci jsou dobrými hospodáři, o čemž svědčí řada faktů. Deset let u nás klesá spotřeba účinných látek přípravků na ochranu rostlin, v rámci EU 27 máme čtvrté nejvyšší zastoupení ekologicky obhospodařovaných ploch a naše potraviny jsou podle indexu globální potravinové bezpečnosti páté nejlepší na světě. Tato fakta ukazují, že bychom měli být na naše zemědělce a potravináře hrdí a podporovat je tím, že budeme nakupovat především naše kvalitní potraviny,“ podotýká viceprezident Agrární komory ČR Martin Ludvík, který je i předsedou Ovocnářské unie ČR.

Příloha ke stažení

Kontakt pro média:
Agrární komora ČR
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz 
tel. 721 306 431        

Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku, a 1,3 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.