Renata Šarjaková, 17. červen 2021
Velký restart v zemědělství?
Mladá fronta DNES - Hovory z lán(ů)

 - Nedávno jsem narazil na tzv. velký restart. Podle konspiračních teoretiků má jít o cílenou likvidaci střední třídy a soukromého podnikání, všech lidských svobod a vytvoření závislosti na státu ovládaného korporacemi. Podle serióznějších zdrojů jde jen o pokračování debaty na téma „co dál?“ v souvislosti s klimatickou a populační krizí, pokračující globalizací a jejími limity a průmyslem 4.0, jenž možná vezme obživu méně kvalifikovaným pracovníkům.

Nejlepší je jít přímo ke zdroji, a tak jsem si pustil videa s projevy propagátora velkého restartu Klause Schwaba. Nehledě na vtipně znějící jméno a silný německý přízvuk, ideální pro záporáka v některé z bondovek, znělo to všechno jako klasický klimatický alarmismus, stříknutý celkem ambiciózním sociálním inženýrstvím. V podstatě taková Greta Thunbergová, která absolvovala semestr ekonomie na vysoké škole.

Podle velkého restartu budeme všichni dostávat tzv. minimální zaručený příjem, pracovat se bude jen pro zábavu, budeme jíst méně potravin a méně jimi plýtvat a také budeme jíst méně masa. V přednášce, kterou jsem viděl, se do detailu moc nešlo, takže těžko říct, jak si to pan Schwab představuje. Nicméně pokud by cena potravin odrážela jejich skutečnou hodnotu, mohli by jich zemědělci produkovat méně. Možná by si dražších potravin lidé více vážili.

Jen se ptám, jak to lidem „prodat“ nebo nařídit. Zejména v zemích, kde stále je nebo donedávna byla nižší životní úroveň než na Západě, není o moc velké utahování opasků zájem. Pokud existuje něco jako genetická paměť, a podle celé řady vědců tomu tak je, nelze se miliardám lidí, jejichž předci zažili obrovskou bídu až hladomor, moc divit, že by si alespoň chvíli rádi vyzkoušeli trochu rozmařilejší život.

Ať už to s tím velkým restartem, tak jak nám ho prodává pan Schwab či někteří další, dopadne jakkoliv, osobně bych si nějaký ten nový začátek vnímání zemědělství a jeho důležitosti očima laické veřejnosti docela přál. V kontextu poslední debaty v Bruselu, která se tak zkomplikovala, že ani vyjednavači nevědí, jak z té kaše ven, by se restart docela hodil.

Příští společná zemědělská politika by tak měla být skutečně společná, měla by více řešit zemědělství a méně ostatní zadání, za které zemědělci nedostanou adekvátně zaplaceno, a především by se měla oprostit od politiky tak, aby předchozí dva požadavky byly vůbec kdy splnitelné.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 050
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář