Renata Šarjaková, 23. březen 2021
Televize zbytečně straší děti, zemědělec není Smrtistřik

V mém dětství sloužili bubáci v pohádkách k tomu, aby děti překonaly strach a zjistily, že svět není černobílý. To ale není případ pořadu Planeta je Prga na dětském kanále ČT, který dětem nabízí svůj pohled na moderní zemědělství jako strašáka. „Tss tss tss tss… to slyšíte Smrtistřika Zhoubovce, jak vypouští své jedy do naší krajiny.“

Chápeme potřebu zjednodušení pro dětské publikum, není však nutné zároveň děti strašit. V praxi je to totiž trochu jinak. Přípravky na ochranu rostlin nejsou jedem, ale jsou ve své podstatě lékem, který má zaručit, že výsledná plodina bude bezpečná pro lidskou spotřebu. Již středověký lékař Paracelsus prohlásil, že rozdíl mezi lékem a jedem je především v dávkování.

V minulosti, zejména s takzvanou zelenou revolucí, docházelo ve světě i u nás k nárůstu spotřeby pesticidů a umělých hnojiv, proto se také občas ve spodních vodách objevuje tzv. stará zátěž, tedy přípravky, které dnes nejsou v oběhu, nebo dokonce nejsou povolené. Moderní měřicí metody jsou nyní citlivější, a tak je třeba chápat i výsledky měření. Přesto měření zcela jasně ukazují výrazné obrácení trendu v posledních desetiletích, tedy snížení celkového množství „chemie“ v prostředí, stejně jako přechod k šetrnějším alternativám. Podle aktuálních údajů se za poslední roky výrazně snížila například spotřeba glyfosátů (až o 25 %) a insekticidních mořidel (o téměř 86 %), zatímco se naopak dvojnásobně zvýšila spotřeba biopreparátů.

Řada syntetických přípravků navíc stejně jako v lidské medicíně využívá přírodních předobrazů. To platí třeba pro tzv. neonikotinoidy, které se inspirovaly tabákovými výluhy často využívanými proti hmyzím škůdcům u nadšeneckých zahradníků. Výluhy jsou ostatně i základem pro mnoho přípravků schválených pro ekologické zemědělství, které není „bez chemie“, jak média často tvrdí, ale využívá trochu jiné formy ochrany rostlin včetně ochrany chemické.

Vzhledem k výrazně nižším výnosům nicméně není ekologie vždycky cesta a např. u polní výroby by bylo potřeba daleko větší množství lidské práce, která však v zemědělství není. A pokud nastupující generace bude zemědělství vnímat negativně, zájem o práci v něm ani nebude. Pozitivní změna pak nebude pokračovat. Proto nabízíme podanou ruku tvůrcům dalších podobných seriálů pro děti, které jsou určitě potřeba, ale bez Smrtistřiků a jiných strašáků.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 117
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář