Renata Šarjaková, 25. leden 2021
Viry, mutace a vytuněný chmel
Hovory z lán(ů)

- Ačkoliv by se to mohlo podle titulku zdát, nepůjde tentokráte tolik o „dáreček“ z Wu-chanu, za posledních dvanáct měsíců tolik skloňovaný. Ani o jeho nejnovější mutace, tedy ani o tu britskou, která se vesele bez pasu a víza promenáduje po kontinentální Evropě, ani o tu „českou“, již nedávno údajně identifikovali v sousedním Polsku. Zlí jazykové tvrdí, že polští laboratorní specialisté „českou mutaci“ pod mikroskopem spolehlivě poznali podle ponožek v sandálech, plechovkového piva a igelitové tašky s logem německého obchodního řetězce, to se však zatím v seriózních médiích nepotvrdilo. Ale teď vážně. Pozornost, kterou média koronaviru věnují, je obrovská a do jisté míry i pochopitelná. Někdy ale mně samotnému tematická monotónnost zpráv začíná lehce hrát na nervy a raději v zájmu zachování vlastního duševního zdraví televizi vypínám. Proto jsem v pondělí ráno nemohl uvěřit vlastním očím a uším, když jsem na zpravodajském kanálu televize veřejné služby, která by se v posledním roce mohla klidně přejmenovat na Covid 24, zaznamenal reportáž o moderních metodách šlechtění chmele. I když musím přiznat, že slovo „mutace“ na začátku reportáže zmátlo i mě, a říkal jsem si, že nejspíš pokračuje série covidových reportáží. A že se třeba podobně jako u iPhonů nebo videoher se sportovní tematikou dočkáme covidu-20, i kdyby mělo jít jen o přejmenování a stejnou funkcionalitu.

Ne, reportáž byla skutečně o šlechtění chmele pokročilou metodou CRISPR/Cas, na které pracuje tým vědců z Ústavu molekulární biologie rostlin Akademie věd ČR. První pokusy s vypínáním genů zodpovědných za barvu listu má tým už za sebou, nyní se chce podle reportáže zaměřit na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu alfahořkých kyselin (aby pivo mělo říz) a takzvaných prenylovaných flavonoidů, které působí mimo jiné proti rakovině, bakteriím a zánětům. V reportáži správně zaznělo, že se nejedná o mutaci, ale genovou editaci, přesto se však EU stejně jako část veřejnosti pokročilých metod šlechtění bojí.


Mám řešení. Takový chmel se zvýšeným obsahem vitaminu D by mohl dobře posilovat imunitu a působit profylakticky i proti covidu. Tady ale potenciál nekončí: pokud bychom se pohybovali ještě více ve sci-fivodách a do piva se podařilo dodat očkovací látku, pak nejenže by odpadly problémy s registračním systémem, ale po otevření hospod bychom se bleskově stali nejproočkovanějším státem na světě. Tolik dávek do léta nestihnou ani v Izraeli.


Hodnocení => průměr 029
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář