- Ačkoliv by se to mohlo podle titulku zdát, nepůjde tentokráte tolik o „dáreček“ z Wu-chanu, za posledních dvanáct měsíců tolik skloňovaný. Ani o jeho nejnovější mutace, tedy ani o tu britskou, která se vesele bez pasu a víza promenáduje po kontinentální Evropě, ani o tu „českou“, již nedávno údajně identifikovali v sousedním Polsku. Zlí jazykové tvrdí, že polští laboratorní specialisté „českou mutaci“ pod mikroskopem spolehlivě poznali podle ponožek v sandálech, plechovkového piva a igelitové tašky s logem německého obchodního řetězce, to se však zatím v seriózních médiích nepotvrdilo. Ale teď vážně. Pozornost, kterou média koronaviru věnují, je obrovská a do jisté míry i pochopitelná. Někdy ale mně samotnému tematická monotónnost zpráv začíná lehce hrát na nervy a raději v zájmu zachování vlastního duševního zdraví televizi vypínám. Proto jsem v pondělí ráno nemohl uvěřit vlastním očím a uším, když jsem na zpravodajském kanálu televize veřejné služby, která by se v posledním roce mohla klidně přejmenovat na Covid 24, zaznamenal reportáž o moderních metodách šlechtění chmele. I když musím přiznat, že slovo „mutace“ na začátku reportáže zmátlo i mě, a říkal jsem si, že nejspíš pokračuje série covidových reportáží. A že se třeba podobně jako u iPhonů nebo videoher se sportovní tematikou dočkáme covidu-20, i kdyby mělo jít jen o přejmenování a stejnou funkcionalitu.