Znalci historie a křesťanství budou znát pojem „konkláve“ z latinského „cum clave“, tedy doslova „s klíčem“ (clavis je klíč, odtud také české slovo „klávesnice“), lépe řečeno „pod zámkem“. Tradici konkláve definitivně zavedl Řehoř X. v roce 1274. Po zkušenostech s handrkováním při volbě nového papeže, a tedy i dlouhým „bezvládím“ na vatikánské stolici prosadil tehdy Řehoř X. volbu hlavy církve v uzavřeném prostoru s minimálním pohodlím. Kardinálové odpovědní za volbu nebyli po nařízení Řehoře X. pouze pod zámkem. Když nemohli dlouho dosáhnout dohody, začal být snižován přísun jídla z venku – pokud hlasování trvalo déle než 3 dny, bylo kardinálům omezeno množství jídla a po dalších 5 dnech byl podáván jen chléb, víno a voda. V dnešní době se nepohodlí omezilo pouze na nutnost sdílet společné prostory a upravit si vzhledem k prodloužení jednání svůj dosavadní program. Navíc černý kouř, který signalizoval v konkláve nedosažení dohody, a který vzniká spalováním chloristanu draselného, antracenu a síry, a bílý kouř, který značí dohodu, a kterého se dosáhne spalováním směsi chlorečnanu draselného, laktózy a kalafuny by dnes v rámci EU asi nesplnil emisní normy. Nakonec tedy hlavám členských států EU stačilo prodlužování jednání do dosažení dohody a tato téměř 750 let stará taktika zabrala a dohody k Víceletému finančnímu rámci a Plánu obnovy bylo konečně dosaženo.

Jaké jsou tedy parametry pro Společnou zemědělskou politiku? Evropská Rada nakonec podpořila rozpočet na SZP ve výši 401 miliard EUR, což je oproti původním předpokladům poměrně dobrý výsledek. Dobrou zprávou je také dobrovolnost zastropování pro členské státy. Celkem 40 % z rozpočtu pro Společnou zemědělskou politiku by mělo směřovat na opatření v oblasti klimatu, to znamená na eko-schémata v prvním pilíři, případně AEKO opatření v pilíři druhém. Návrh pro srovnání plateb napříč členskými státy (tzv. externí konvergence) není sice z pohledu České republiky ideální, neutrálně lze hodnotit také tzv. flexibilitu mezi pilíři (až 25 % z I. do II. Pilíře), kde vždy závisí na nastavení v konkrétním členském státu a tady nás čekají ještě „domácí úkoly“.

Na dohodu dosaženou v Evropské Radě nyní naváže jednání v Radě EU pro zemědělství a rybářství, kde by se mělo jednat o dalších zatím sporných bodech včetně například alokací pro podporu vázanou na produkci (VCS). Rada pro zemědělství by ke svému stanovisku k SZP měla dospět podle plánu německého předsednictví do října 2020, v potaz musí vzít stanoviska Evropské Rady k externí konvergenci, zastropování, i přesunům mezi pilíři. Stanovisko Evropského parlamentu k SZP by rovněž mělo být podle současného plánu zpravodajů přijato v průběhu října až listopadu 2020. Pokud se tak stane, mohly by být trialogy Evropského parlamentu, Rady a Komise zahájeny ještě koncem letošního roku. Česká republika stejně jako další členské státy proto budou trvat na dvouletém přechodném období.

Do pozice České republiky na jednání Evropské rady (i na základě dlouhodobé práce i posledních dopisů Konsorcia) podařilo prosadit dobrovolnost zastropování, navíc s možností odpočtu osobních nákladů. Dlouhodobě upozorňujeme na to, že je třeba nikoli zastropovat platby, ale více podpořit menší zemědělce pomocí tak zvané platby na první hektary. Také nezáleží na tom "kdo", ale "jak" na půdě hospodaří. Proto je nutné správně nastavit parametry tzv. ekoschémat, stejně jako agroenvi opatření v rámci druhého pilíře. Další priority Konsorcia, jako je například podpora pro citlivé komodity (VCS), zůstávají nicméně nadále otevřeny a minimálně v případě zachování plateb pro živočišnou výrobu to bude na poli Evropského parlamentu boj a běh na dlouhou trať. Možná, že kdyby europoslanci byli několik dnů bez jídla, případně by jim byl na několik měsíců omezen plat, v kantýně by bylo k dostání normální jídlo a ne veganské „speciality“, či by se tentokráte nejelo jednat do Štrasburku, ale do některé méně luxusní evropské destinace, dosáhlo by se dost možná také rychlé a možná, že i kvalitní dohody. Situaci budeme nicméně nadále sledovat a bojovat za co možná nejlepší podmínky pro tuzemské zemědělství, a především zemědělce samotné (včetně tolik nutného snížení byrokratické zátěže).

Ing. Jan Doležal, prezident AK ČR