Jediné, co mají potenciální respondenti k dispozici, je malé okénko, kam mohou psát odpovědi a přehled již došlých odpovědí. Otrlé povahy znalé angličtiny, případně němčiny či vlámštiny se tak mohou po večerech věnovat adrenalinovému sportu, který by se dal nazvat „o zemědělství vážně nevážně očima laické veřejnosti“. Velká řada došlých odpovědí totiž pochází od nevládních organizací jako je třeba Evropská vegetariánská unie, Veganská společnost Rakouska, Přátele Země pro Belgii a mnoha podobných organizací, což mi přijde jako kdybych já jako zapřisáhlý nelyžař mluvil do toho, jak široké nebo dlouhé mají být sjezdové lyže. Došlé odpovědi jsou navíc jen velmi obecné, což je pochopitelné i vzhledem k tomu, že se respondenti nemají o co opřít. Celé to tak působí dojmem levného a alibistického gesta komise, která se bude výsledky diskuze ohánět se slovy „vždyť jste měli možnost, tak se nedivte…“. Stejně jako v rámci konzultace o Společné zemědělské politice v roce 2017 se však většina nezemědělců shoduje na tom, že by zemědělci měli dělat mnohem více pro ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů a lépe bojovat proti změnám klimatu. Podle Evropské komise, která 4. března představila tak zvaný „klimatický zákon“ by navíc zemědělství mělo být do roku 2050 klimaticky neutrální. Slavnostního představení klimatického zákona a jednání kolegia komisařů se zúčastní také švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, která po zasedání komise odpoledne pronese řeč v Evropském parlamentu a setká se s jeho předsedou Davidem Sassolim. Mně osobně její účast přijde jako laciné populistické gesto vůči určité části populace, což je od Evropských institucí, které slovo „populista“ rády používají přinejmenším pokrytecké. Nicméně zpět k tématu. Méně klimaticky uvědomělé a více realistické (podle EK právě ti zlobiví populisté) členské státy EU (například Polsko nebo Česká republika) by chtěly co nejdříve znát cenu, kterou bude stát přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství, a jak Brusel s těmito výdaji členským státům pomůže. Podobné pak platí i o strategii Z farmy na vidličku, respektive Od zemědělce až ke spotřebiteli, která si klade poměrně velké ambice, ale již nikde nezmiňuje, kolik to vlastně bude stát nebo kdo to vlastně zaplatí.

Nakonec zpět k nadpisu a hladovému muzikantovi a vychytralému krčmáři. Zemědělci totiž mají oprávněné obavy, že scénka z pohádky „Obušku z pytle ven“ se bude tak nějak přeneseně opakovat i v rámci reformy Společné zemědělské politiky, Zeleného údělu a strategie z Farmy na vidličku. Pokud bychom si v roli krčmáře představili Evropskou unii, celé by to vypadlo asi nějak takto: „Tak poslouchej zemědělče, ty nám tady teď vyrobíš kvalitní a zdravé potraviny „udržitelným způsobem“, tedy především s výrazným omezením přípravků na ochranu rostlin, ale také nejen umělých hnojiv, to vše klimaticky neutrálně, jak nejlépe umíš a já ti za to dám veřejnou (dotační) podporu, jakou svět neviděl“. Oproti zfilmované pohádce bychom mohli doplnit ještě jednu repliku. „A jestli nevyrobíš ty, dovezeme si potraviny odjinud, třeba z Jižní Ameriky, kde nás ale udržitelnost, ochrana přírody nebo ochrana klimatu absolutně nezajímá.“ Vzhledem k odchodu Velké Británie a tahanicím okolo rozpočtu pro příští programovací období to dost možná skutečně bude podpora, jakou svět neviděl. Jen si nejsem jistý, že si na ní zemědělci a především spotřebitelé, které čeká buď výrazný nárůst cen, nebo zboží z druhého konce planety, kterému dost dobře nemůžeme důvěřovat, a které bude vyrobeno naprosto bez odpovědnosti ke klimatu a planetě, nakonec pochutnají. Jestli to celé skončí jako v pohádce, kde vždy vítězí dobro a pravda? To se ještě uvidí. Záležet bude na tom, jak se k tomu postaví samotní zemědělci, ale také široká „obvykle mlčící“ většina. Odkaz na konzultaci můžete najít zde: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12183-Farm-to-Fork-Strategy- Nahoře vedle login je možné přepnout jazyk na češtinu. Ať už je Váš názor na zemědělství jakýkoli, myslím si, že bychom jako Evropané, respektive Češi, měli v první řadě trvat na tom, abychom zde vyráběli a konzumovali evropské, respektive tuzemské lokální potraviny.

Jan Doležal, tajemník AK ČR