Tématem setkání byly také škody způsobené hraboši. Ztráty na vzešlých ozimech na nejvíce postižených pozemcích dosahují více než 50 %, přičemž v extrémních případech přesahující hranici až 80 %. Populace hraboše sice v současné době přirozeně pozvolně klesá, ale stále dochází k jeho rozmnožování a na hektar je výskyt hrabošů 5 až 10 násobně vyšší než je stanovený práh škodlivosti. Mezi nejvíce poškozené patří Olomoucký, Zlínsky a Jihomoravský kraj, ale škody hraboš způsobil i u zemědělců hospodařících v jiných regionech. ÚKZÚZ upozorňuje i na extrémně poškozené mladé výsadby ovocných stromků a na škody u drobných pěstitelů v zahradách. Obecně se podle dat ústavu potvrzuje, že škodlivost hraboše je na vzestupu hlavně v oblasti střední a jižní Moravy, kde se dosažená procenta překročení prahu škodlivosti pohybují v tisících. Problémy se očekávají i na Vysočině a v Plzeňském kraji.

Dále zemědělce trápí přemnožení černé a vysoké zvěře a škody, které tato zvěř způsobuje. Nejde jenom o poškození obilovin, ale i na krmivech. U některých zemědělských subjektů se zatížením 0,4 až 0,6 dobytčích jednotek na hektar, v současnosti z toho to důvodu není možné zabezpečit pro hospodářské zvířata dostatečnou krmivovou základnu. Snižování stavů hospodářských zvířat z důvodu přemnožení černé a vysoké zvěře je však nesmyslem a je nutné najít rychlé řešení. Problémem v regionu je i nedostatek vody, bez které není možné hospodařit. Její nedostatek v letošním roce pociťovali nejenom pěstitelé ovoce a zeleniny, ale i někteří chovatelé hospodářských zvířat z důvodu problémů při produkci krmiv.
V diskuzi se zemědělci zajímali o novelu mysliveckého zákona, pozemkové úpravy, ale upozornili i na situaci, když se investoři stávají vlastníky zemědělské půdy. Příkladem je situace na Chebsku a Karlovarsku, kde se majiteli a pachtýři stávají investoři a ne zemědělci.

Prezident Jandejsek vystoupil k probírané problematice z pohledu Agrární komory ČR. Zdůraznil, že je nutné myslet dopředu. Příklady najdeme v ochraně zemědělské půdy v mnohých zemích nejen EU 15, ale i nových členských států EU (kupříkladu Polsko, Maďarsko), kde zemědělskou půdu mohou kupovat jenom zemědělci, kteří na ni hospodaří. Podobný systém mají vyspělé země i u pachtu, kde je stanovena minimální délka pachtu (např. Francie 9 let). Zemědělci na takto pronajaté půdě řádně hospodaří. Agrární komora ČR připravila návrhy změn legislativy pro tuto oblast v loňském roce a prezentovala je už na začátku letošního roku na pracovních jednáních s poslanci a zástupci ministerstva zemědělství. Je nutné zdůraznit, že zemědělství v České republice se v dosáhnutých výsledcích posunulo za poslední období výrazně dopředu. Produkční a reprodukční ukazovatele u hospodářských zvířat v České republice jsou vynikající, v produkci mléka na dojnici či u odchovu selat na prasnici je ČR na předních místech nejen v EU, ale i na světě. Prezident dále uvedl, že je nutné aktivně vystupovat a obhajovat zájmy zemědělců doma i v zahraničí, co je jedna z priorit komory. Zástupci komory už v Bruselu jednali s nominovaným komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowskim a upozornili ho především na nutnost stavět zemědělskou politiku jako rámec pro všechny zemědělce s ohledem na různou historii i podmínky v jednotlivých členských zemích. AK ČR je zásadně proti trestání úspěšných zemědělců a v případě zastropovaní, zavést toto opatření jenom na dobrovolné úrovni. Ministerstvo zemědělství aktuálně vytvořilo pracovní skupiny a komise, kde se nevládní organizace, včetně zástupců AK ČR vyjadřují k nastavení národních podmínek nové SZP.

Zdeněk Jandejsek v této souvislosti uvedl, že je nutné intenzivně hospodařit, navýšit počty hospodářských zvířat a připravit opatření na podporu zemědělců. Je důležité nastavit systém dotací tak, aby byly podpořeni zemědělci hospodařící s péči řádného hospodáře bez ohledu na výměru zemědělského podniku. Nemůže se však podporovat zemědělství bez produkce. Co se týká kofinancovaní programu rozvoje venkova, je nezbytné sjednocovat výšku podpor na úrovni členských zemí Evropské unie. Zároveň je nutné sjednocovat i oblast národních dotací a odstranit několikanásobně vyšší dotace v zemích EU 15.

Prezident AK ČR na závěr vystoupení informoval o změnách, které navrhla AK ČR v zákone o významné tržní síle, a to zejména v oblasti kupní ceny, náležitostí smlouvy a nekalých obchodních praktikách. Zákon je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení.

Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., AK ČR