Renata Šarjaková, 13. září 2019
Žatec hostil jednání agrárních komor V4

Ve dnech 10.  a 11. září se zástupci Agrárních komor zemí Visegrádské skupiny sešli již na 73. společném zasedání, které se tentokráte uskutečnilo v hlavním městě tuzemského chmelařství, Žatci.

Jako obvykle se jednalo o  současné situaci na zemědělsko-potravinářských trzích a zástupci nevládních zemědělských organizací se vyjádřili také k nedávno skončením žním. Zemědelci ve všech zemích Visegrádské čtyřky se v tomto roce opět potýkali s rozmary počasí, ať už to bylo velké sucho v dubnu a tropické teploty v červnu, což negativně ovlivnilo hektarové výnosy nebo naopak deště v červenci a srpnu, které zase na mnoha místech komplikovaly sklizeň. V České republice a na Slovensku se v tomto roce navíc projevil další dopad klimatické změny, a to přemožení škůdců, konkrétně hraboše polního. Na jaře se s tímto problémem potýkali také v Polsku a Maďarsku, ale pomohla včasná aplikace rodenticidu do nor ve větším množství, udělená výjimkou tamních odpovědných orgánů a zároveň vlivy počasí. Přesto je i v těchto zemích populace hraboše na mimořádně vysoké úrovni, působí velké škody zejména na trvalých kulturách a zástupci tamních zemědělců doufají v opravdu studenou zimu, která by situaci pomohla vyřešit. Problémem letošního roku pro zemědělce ze všech zemí V4 budou pravděpodobně také nízké výkupní ceny rostlinných komodit. 

Jak je tomu zvykem v posledních dvou a půl letech, kdy Evropská komise otevřela proces reformy Společné zemědělské politiky, věnovala se značná část zasedání právě tomuto tématu. Zástupci Agrárních komor zemí V4 se shodli na tom, že v tuto chvíli je třeba se soustředit především na dostatečné naplnění kapitoly zemědělství v rozpočtu EU po roce 2020 a také na rychlé dokončení jednání o odchodu (nebo setrvání) Velké Británie, které uzavření jednání o rozpočtu brání. Představitelé Agrárních komor zemí V4 se jednoznačně shodli, že nyní je nutné začít se vší vážností jednat o přechodném období a zároveň zemědělství zajistit dostatečné financování nejen s ohledem na probíhající klimatickou změnu.

Hovořilo se také o  chování obchodních řetězců nejen v zemích V4, na které se zaměřila nedávno schválená Směrnice nekalých obchodních praktikách mezi podniky v potravinovém řetězci. Členským státům nyní běží dvouletá lhůta na implementaci této směrnice do národního práva, což by v případě České republiky mělo znamenat novelizaci zákona o významné tržní síle. Prezident AK ČR informoval účastníky jednání o přípravě novely a o připomínkách Agrární komory k současnému návrhu. Prioritou AK ČR je omezit nákup za podnákladové ceny a především trvat na dodržování současných právních předpisů jako je zákon o cenách a antimonopolní zákon.

V závěru jednání se hovořilo také o škodách způsobených volně žijící zvěří a velkými predátory (medvědi a vlci), které se pro zemědělce stávají čím dál větší zátěží. Zástupci nevládních zemědělských organizací se shodli, že zásadní je, aby existovaly mechanismy pro rychlé posouzení a kompenzaci škod a to už ze strany mysliveckých sdružení, nebo státu v případě škod způsobených zvláště chráněnými živočichy. Problém dále prohlubují nízké výkupní ceny rostlinných komodit, které na druhou stranu částečně kompenzují lepší výkupní ceny mléka a vepřového masa.

Damoklovým mečem, který visí nad chovateli v zemích V4, nicméně zůstává nákaza Afrického moru prasat, která v červenci naplno propukla také v sousedním Slovensku. Polsko se s nákazou potýká již od roku 2014 a Maďarsko prozatím hlásí případy AMP pouze u divokých prasat. Česká republika zaznamenala v minulosti nákazu také pouze v populaci prasete divokého, přičemž byla na jaře tohoto roku, téměř rok od posledního pozitivního nálezu prohlášena za zemi nákazy prostou. Příští jednání se pravděpodobně uskuteční v Polsku v prosinci s příslibem účasti nově jmenovaného Komisaře pro zemědělství a venkov Janusze Wojciechowského.

Ing. Jan Doležal tajemník AK ČR


Hodnocení => průměr 018
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář