Směrem k veřejnosti je naprosto zásadní trvale komunikovat nejenom k aktuálním tématům, ale také pracovat na zlepšení mediální obrazu zemědělství. Vedle projektů propagujících mák, mléko a brambory, zajišťuje Komora také tříletý projekt pod názvem Zrozeno v EU, který je kofinancovaný Evropskou unií a zaměřený na propagaci evropského modelu zemědělství, péče o krajinu, výrobu potravin. Od začátku roku tak prostřednictvím tiskových konferencí, letáků, webových příspěvků a článků v lifestylových magazínech běží kampaň na propagaci kvality a udržitelné produkce vepřového masa, mléka a mléčných výrobků a na podzim se potom v souvislosti s blížícími se vánocemi chystá propagace ryb. Agrární komora také za finanční podpory Ministerstva zemědělství vyrobila šestnáctidílný televizní cyklus s názvem Trvalé bydliště venkov, zaměřený na představení lidí žijících na venkově a pracujících v zemědělství. Diváci se od 6. září na Dvojce České televize (vždy od 17:55) seznámí se zemědělci, kteří na venkově chovají dojený skot, prasata, drůbež, ale také s včelaři nebo se zásadami precizního zemědělství, pěstování obilovin, olejnin, chmele, zeleniny nebo ovoce. V rámci cyklu se diváci podívají jak do větších podniků, tak na rodinné farmy.

V rámci svého vystoupení ministr zemědělství Miroslav Toman představil postup práce rezortu k jednáním o nové společné zemědělské politice, kde primárním požadavkem zůstává zjednodušení podmínek, zamezení zastropování plateb, minimální zachování obálky na citlivé komodity a především silný rozpočet SZP tak, aby zemědělci mohli splnit všechny požadavky, které po nich společnost žádá. Vzhledem k časovému skluzu na straně Bruselu (volby do Evropského parlamentu a ustanovení nové Evropské komise) se nyní pozornost Ministerstva zemědělství upírá právě k Víceletému finančnímu rámci, který by měl být dokončen do poloviny příštího roku. V návaznosti na jeho schválení by mělo dojít k dokončení legislativních aktů souvisejících s reformou SZP a schválení národních Strategických plánů. Již nyní je pravděpodobné, že se tento proces nepodaří dokončit do 1. ledna 2021, a proto je nyní naprosto nezbytné připravit přechodné období tak, aby nedošlo k destabilizaci a nejistotě. Přechodné období přitom počítá se zachováním stávajících pravidel, případně jejich drobné úpravě za využití alokace nového víceletého finančního rámce. Podle vyjádření zástupců vedení rezortu by přechodné období nemělo znamenat „malou reformu“. Dále se ministr věnoval rozpočtu kapitoly pro letošní i příští rok, tématům sucha, řešení kůrovcové kalamity, kvalitě potravin, zákonu o významné tržní síle a výsledku letošních žní.

Agrární komora České republiky ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi zastupujícími zemědělce v České republice a na Slovensku pokračuje v činnosti v rámci Konsorcia, které bylo zřízeno v souvislosti s vyjednáváním reformy společné zemědělské politiky po roce 2020. Zástupce Konsorcia v Bruselu Adéla Paďourková informovala členy představenstva a dozorčí rady o aktuálním stavu vyjednávání a o chystaných výjezdech zástupců Konsorcia do Bruselu, kde budou jednat s nově zvolenými europoslanci. Složení Evropského parlamentu a Výbor pro zemědělství a venkov se totiž po volbách výrazně proměnilo a v tuto chvíli je zásadní, aby noví europoslanci navázali na své předchůdce v tom dobrém a naopak dokázali případně prostřednictvím pozměňujících návrhů korigovat prvky, které jsou v reformě z pohledu tuzemského zemědělství nadbytečné nebo přímo poškozující. Za tímto účelem tak byla aktualizována vyjednávací pozice Konsorcia, která se oproti dosavadní pozici ještě více zaměřuje především na rozpočet, citlivé komodity, otázku aktivního zemědělce a platbu na první hektary, která by podle zástupců Konsorcia mohla být vhodným řešením otázky zastropování a zároveň podporou pro menší zemědělské subjekty. 

Tradičně se jednání představenstva věnovalo také aktuální komoditní problematice. Celková letošní sklizeň obilovin bude podle Komoditní rady pro obiloviny a olejniny v tomto roce spíše průměrná. Očekávaná úroda základních obilovin je o 4,9 % nižší než průměr sklizní za posledních pět let a je srovnatelná s desetiletým průměrem (+0,5 %). Sucho ovlivnilo také letošní sklizeň řepky, které se v dubnu nedostalo patřičné vláhy, a která především v tropickým červnových měsících zasychala a nedokázala tak naplnit svůj výnosový potenciál. Od začátku roku 2020 má navíc začít platit zákaz dovozu biopaliv z palmového oleje do Evropské unie, který by mohl zvýšit poptávku po olejích vyráběných z udržitelných zdrojů včetně řepky. To by mohlo ovlivnit její cenu, která se i vzhledem na celkovou nižší sklizeň v Evropě bude pravděpodobně zvyšovat. V ČR je propad sklizně řepky o 18 %. Vyšší předpokládaná sklizeň máku je reakcí na loňské ceny, které slibovaly zemědělcům vysokou rentabilitu. Podle prvních odhadů se očekávaly také vyšší hektarové výnosy, ten bude ovšem srovnatelný s loňským rokem. I zde se začínají v reakci na sucho využívat netradiční ozimé odrůdy, které však na mnoha místech vykazovaly problémy se zaplevelením. Horší bude letos také podzimní sklizeň (a to hlavně u brambor a cukrovky). Nižší úrodu hlásí také ovocnáři.  V živočišných komoditách je zaznamenána poměrně stabilní cena u mléka (8,62 Kč/l za červenec) a u vepřového masa se cena pohybuje na kolem 45-46 korun, což je nejvyšší cena od pololetí roku 2017. Problém by mohlo představovat rozšíření Afrického moru prasat z východní Evropy. Aktuálně byly zaznamenány první případy v menších chovech na sousedním Slovensku.

Představenstvo projednalo a schválilo také přípravu primárních voleb, mimořádného sněmu (5. listopadu 2019) a volebního sněmu v roce 2020, který se uskuteční 12. března. Představenstvo také odsouhlasilo účast Agrární komory na veletrhu Techagro v Brně (31.3. – 4.4. 2020). Agrární ples se bude konat 7. února 2020 na Žofíně. Další jednání představenstva se uskuteční 15. října 2019 v Praze.

Úřad AK ČR Praha