ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
„Vodní cesty po svém zprovoznění minimálně narušují krajinu a přírodu oproti dálničním stavbám a významným železničním koridorům. Při výstavbě vodního koridoru bych osobně přivítal větší spolupráci techniků a odborníků z oblasti ekologie a ochrany životního prostředí, aby došlo k minimálnímu narušení krajiny a přírody, a naopak byly vytvořeny optimální podmínky jejího následného rozvoje. Právě vybudování a následný dlouhodobý provoz tohoto typu vodního díla přinese do krajiny určitou stabilitu přírodních podmínek – díky vodní cestě ustálenější hladinu spodní vody – a právě stabilnější podmínky jsou základem rozvoje daného ekosystému, ať se jedná o mokřady či lužní lesy, kterým může vodní cesta prospět. Vodní koridor bude zabírat ze 70 % zemědělsky intenzivně využívané pozemky, které se přemění na vodní plochy s doprovodnými pobřežními zónami a stromovým doprovodem, čímž vodní cesta přispěje k přinesení přírodě blízkých biotopů do civilizované krajiny. To bude mít také blahodárný účinek na mikroklima a odpar z vodní cesty přispěje k obnově tzv. malého koloběhu,“ uvedl profesor Miloslav Šlezingr z Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny Mendelovy univerzity v Brně.

ZEMĚDĚLSTVÍ
„Pro zemědělství bude velmi důležité, aby se stát naplno věnoval přípravě na blížící se kritické období, kdy nejenom že budou srážky nerovnoměrně rozloženy, ale budou se ještě více střídat extrémní výkyvy počasí – velká sucha s povodněmi. Zejména na Jižní Moravě a na Hané hrozí v budoucnu velký problém s nedostatkem vody pro lidi i hospodářství, a právě těmito oblastmi by měl vodní koridor Dunaj-Odra-Labe procházet. Byla by obrovská chyba, kdybychom toto vodní dílo nevyužily pro zajištění strategických zásob vody pro krizová období. Na Moravě ani není výhodnějších možností, jak komplexně vodní hospodářství řešit. Realizace vodního koridoru by také mohla přispět k vyšším výnosům ze zemědělských ploch v okolí vodní cesty, kde by bylo možné díky zavlažování pěstovat zeleninu a ovoce. Vodní koridor je navíc přírodě a krajině daleko příznivější než jiné dopravní stavby,“ říká Jarmila Dubravská, výkonná ředitelka pro Společnou zemědělskou politiku, Agrární komora ČR.

REGIONÁLNÍ ROZVOJ PRO OBCE A MĚSTA
„Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe nejenom přinese vodu do suchých a vyprahlých oblastí na Moravě, ale může mít velký význam také pro regionální rozvoj. Města a obce kolem kterých bude procházet nebude svým provozem obtěžovat jako by to bylo v případě dálničních nebo železničních koridorů, ale přispěje k jejich rozvoji. Vodní koridor není projektován jako betonové koryto, ale na jeho březích mohou vzniknout parky, přístaviště, sportovní areály, bydlení u vody nebo rekreační zařízení. Navíc to do řady měst a obcí, které dnes neleží v blízkosti žádné větší vodní plochy, může přinést zcela nové možnosti sportovního vyžití – vodní sporty jako je kanoistika, veslování nebo dračí lodě. Kolem vodních cest jsou také vedeny cyklostezky. Na evropských vodních cestách je běžné, že vedle sebe plují velké nákladní lodě i malá rekreační nebo rybářská plavidla. Pro takové můžou v obcích a městech vzniknout rekreační přístavy a mariny, které přinesou do regionů turistických ruch. Příkladem můžou být města Přerov a Olomouc, která by se díky vodnímu koridoru napojila na Baťův kanál,“ říká předseda odborné skupiny Moravské vodní cesty Českého plavebního a vodocestného sdružení Tomáš Kolařík.

VODOHOSPODÁŘSTVÍ
"Současné klimatické extrémy ukazují, že naše země na ně není připravena. Klesají hladiny podzemní vody a stavba nových vodních nádrží jsou opět ve hře. Abychom se připravili na příští kritická léta, nebude stačit jen revitalizovat malé vodní toky nebo mokřady. Je to aktivita nezbytná, ale pro zajištění dostatečných zásob vody bychom neměli zatracovat také výstavbu nových přehrad nebo vodních cest. Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe může při správném zapojení do vodohospodářské soustavy plnit významnou úlohu jak při zadržení vody, tak při její distribuci. Jedním z klíčových problémů dnešní české vodohospodářské soustavy je totiž její roztříštěnost. Řada oblastí má vody přebytky, ale nemůže pro svou izolovanost pomoci regionům suchým. Vodní koridor by tento nedostatek odstranil, plnil by funkci nárazníku proti kritickým výkyvům počasí. Z pohledu hydrologie podobné funkce plní průplav Rýn-Mohan-Dunaj a připravuje se výstavba průplavu Seina-sever. Když to jde na Západě, věřím, že i u nás jsme schopni takovouto moderní stavbu realizovat," říká hydrogeolog Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka.

"Nezanedbatelnou velkou výhodu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe spatřuji v možnosti převádění vody mezi povodími Dunaje, Moravy, Odry a Labe. Dunaj jako největší Evropská řeka s plochou povodí více než 800 000 km², s průměrným ročním průtokem ve Vídni kolem 1900 m3/s a s vodním režimem, kdy nejvyšší vodní stavy jsou na jaře a v létě a nejnižší na konci podzimu a v zimě může významně napomoci při omezování důsledků sucha na Jižní a Střední Moravě. Tato zemědělsky velmi produktivní oblast trpí dlouhodobým suchem a dnes zde neexistují prakticky žádné vodní rezervy. Proto případné čerpání vody z Dunaje do vodního koridoru, který jednoznačně funguje jako víceúčelové vodohospodářské dílo umožní kromě zadržování a transferu vody pro zemědělské i další využití také vodní dopravu, energetiku a rekreaci. Podobné stavby se intenzivně připravují i v dalších zemích Evropy. Příkladem může být Francie s průplavem Seina-sever, či SRN s bavorským průplavem Rýn-Mohan-Dunaj mezi Bambergem a Kelheimem," říká profesor Svatopluk Matula, vedoucí Katedry vodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.