Evropská komise již připravila a představila legislativní návrhy ke Společné zemědělské politice po roce 2020. K předloženému legislativnímu návrhu bylo v rámci Evropského parlamentu předloženo 5.253 pozměňovacích návrhů ze strany členů COMAGRI, a dalších 670 pozměňovacích návrhů ze strany dotčených Výborů EP. Zpravodajka pro zprávu EP k Strategickým plánům SZP Esther Herranz García (Španělsko, frakce EPP) z předložených pozměňovacích návrhů zpracovala celkem 130 návrhů kompromisních, o kterých bylo během jednání hlasováno.

V pořadí prvním návrhem, o kterém europoslanci hlasovali, byl pozměňovací návrh německého europoslance Alberta Desse (EPP), který předložil úplné odmítnutí návrhu Evropské Komise. Jeho návrh byl odmítnut poměrem hlasů 10 pro, 29 proti, 4 se zdrželi. Odmítnuta byla také většina návrhů, které předložil Výbor EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Řada kompromisních návrhů zpravodajky García ale byla v průběhu vyjednávání upravena tak, aby požadavky Výboru EP pro životní prostředí na „zelenější“ SZP reflektovala.

Jaká je teda pozice COMAGRI?

Definice skutečného zemědělce: členské státy musí implementovat definici aktivního, nikoli skutečného, zemědělce. Žádná podpora nesmí být udělována těm, jejichž zemědělská aktivita představuje pouze nevýznamnou část jejich celkové ekonomické aktivity.

Zastropování přímých plateb: členské státy musí povinně zastropovat částky přímých plateb přesahující 100.000 EUR, ale mohou ze stropované částky odečíst maximálně 50 % reálných nákladů na zaměstnance. Pokud se však členský stát rozhodne alokovat minimálně 10 % na redistributivní platby, může se rozhodnout povinné zastropování přímých plateb nad 100.000 € neimplementovat.

Podpory vázané na produkci: VCS platby musí mít formu roční platby založené na pevně daných oblastech a výnosech nebo na pevně daném počtu zvířat, a musí dodržovat finanční stropy stanovené členskými státy, které budou schvalovány Komisí.

Externí konvergence: srovnání úrovně přímých plateb napříč členskými státy EU – externí konvergence přímých plateb – by mělo být dosaženo do roku 2027, platby by se měly srovnat směrem k průměru výše základní podpory příjmů pro udržitelnost platné v roce 2026.

Distribuce prostředků v I. pilíři SZP: členské státy musí povinně alokovat minimálně 60 % obálky prvního pilíře na základní podporu příjmu pro udržitelnost; minimálně 5 % na redistributivní platby; minimálně 20 % pro eko-schémata; minimálně 2 % na podporu pro mladé zemědělce.

Distribuce prostředků v II. pilíři SZP: minimálně 30 % obálky druhého pilíře bude alokováno pro agro-envi-klimatická opatření.

Transfery mezi pilíři: povoleny jsou přesuny z I. do II. pilíře SZP až do výše 15 % a z II. do I. pilíře do výše 5 %.

O jednotlivých kompromisních návrzích bylo hlasováno zvlášť, následně bylo hlasováno o schválení pozice COMAGRI jako takové. Výslednou pozici COMAGRI podpořili europoslanci poměrem hlasů 27 pro, 17 proti, 1 se zdržel.

Téma Společné zemědělské politiky po roce 2020 vnímáme z pohledu českých zemědělců jako trvale zásadní a naše jednání proto i nyní důsledně pokračují i přes faktor voleb do Evropského parlamentu. Pozice AK ČR se k návrhům SZP po roce 2020 nemění, priority budeme nadále prosazovat na všech jednáních doma i v zahraničí, protože nám na zemědělství skutečně záleží. Chceme, aby zemědělci, kteří skutečně hospodaří, měli vytvořené podmínky pro jejich práci. A právě nyní, těsně před volbami, by i samotní zemědělci měli mnohem více vnímat kandidáty na europoslance a jejich programy pro oblast zemědělství a venkova.

Z podkladů Konsorcia nevládních organizací zpracovala
Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., výkonná ředitelka pro SZP, AK ČR