Odborné fórum otevřela Gabriela Matečná, ministryně zemědělství a rozvoje venkova Slovenské republiky, která ve svém projevu mimo jiné uvedla, že saldo zahraničního obchodu Slovensko již přesahuje 1,5 mld. eur. Jak dále zmínila, zemědělci zůstávají nejslabším článkem v dodavatelském řetězci, a tak se Slovensko rozhodlo pomoci jim hned několika způsoby. Jedním z nich je zákon o nekalých obchodních praktikách, dalším je nastavení podpůrného systému v zemědělství, když do prvovýroby chce slovenská vláda v roce 2019 poukázat cca 50 mil. eur. Byla přijata i opatření k získání financí z odvodů obchodních řetězců (avšak tohle opatření postihne i domácí řetězce, pozn. autorky). Ministryně zdůraznila, že Slovensko připravuje systémové kroky, které by sektoru měly pomáhat na další dlouhé období a nejen na jeden nebo dva roky.

Zástupce obchodu Martin Katriak, současný místopředseda představenstva COOP Jednota Slovensko se zaměřil na zhodnocení zastoupení slovenských potravin v obchodních sítích. Zdůraznil, že podle statistik obchodníků je podíl slovenský potravin 70 % z obratu, přičemž poukázal na nejnižší zastoupení domácích potravin v obchodní síti Lidl, kde je podíl slovenských výrobků jen 15 %. Ovoce a zelenina mírného pásma jsou aktuálně zastoupeny pod 50 %, což je alarmující, jelikož tyto druhy si umíme doma sami vypěstovat.

V tomto bloku vystoupil i Emil Macho, předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory, který zdůraznil, že zemědělci jsou schopni vyrábět výrazně více potravin, ale potřebují stabilní podmínky. Za předchozí roky odešlo ze zemědělství asi 50 tisíc zaměstnanců, ale o stejný počet se zároveň zvýšil počet zaměstnanců obchodu. Čímž se mění ekonomická struktura Slovenska.

O kontrolách mluvil zástupce zemědělského platební agentury. Podle jeho vyjádření čekají zemědělce na Slovensku náročné měsíce. Zjednodušení je prozatím pozastaveno, výkon kontrol se bude zintenzivňovat a to i v návaznosti na probíhající audity z EU, ale také z OLAF.

Pro zástupce České republiky byl vytvořen prostor pro zhodnocení situace v České republice. Zdeněk Jandejsek zdůraznil, že zemědělství vstupovalo do EU za velmi nevýhodných podmínek, a to se týká obou zemí. Už podmínky při vstupu nebyly pro naše země vhodné a referenčním obdobím pro výpočet byly výsledky prudkého poklesu, a to jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. Právě v současném době, kdy se nastavují nové podmínky je i z těchto důvodů potřeba požadovat nápravu. Společná zemědělská politika totiž ani po 15 letech není politikou společnou. Během období let 2004 až 2018 došlo v našich státech k mnoha dalším negativním změnám, a to z důvodu různého nastavení podpůrných systémů. Na druhé straně zemědělci v České republice jasně ukazují, že dokáží dosahovat špičkové výsledky. Příkladem mohou být nadprůměrné hektarové výnosy plodin, nebo produkce mléka za laktaci u dojnic (ve velkých chovech je průměr nad 10 tis. litrů), vysoký je taky počet odstavených selat na prasnici a průměrné denní přírůstky ve výkrmu prasat, nebo u skotu. Prezident poukázal na vysoký vývoz surovin z České republiky, například vývoz mléka do zahraničí a dovoz mléčných výrobků. Takto se vyváží potenciální práce, ale i přidaná hodnota, která tím zůstává za hranicemi. Prezident Jandejsek dále představil možná řešení současné situace, ale i podmínky, které jsou nutné k posílení sektoru. Ale primárně je nezbytné vyřešit dlouhodobý prodej potravin z dovozu pod reálnými nákladovými cenami, které ničí všechny zemědělce, jak v České republice, tak i na Slovensku.

Náměstek sekce pro zemědělství a potravinářství Jindřich Fialka souhlasil, že je nutná konsolidace podmínek v zemědělství. Obavy ze současných návrhů víceletého finančního rámce považuje za opodstatněné, vždyť jak mají zemědělci plnit více požadavků, pokud dostanou výrazně méně finančních prostředků (a podle návrhu by Česká republika byla na tom nejhůř ze všech členských zemí EU, poznámka autorky). Fialka se ve vystoupení zaměřil dále na zhodnocení podpůrných systémů v ČR, když v roce 2018 bylo odvětví zemědělství v národních podporách vyplaceno téměř 4 mld. Kč, přičemž se před pěti lety začínalo na úrovni 600 mil. Kč.

V diskusi se přítomní zajímali o podporu jatek a nejblíže otevřené výzvy z Programu rozvoje venkova. Zdeněk Jandejsek upozornil na trendy ve světe, kde se stavějí veliké zpracovatelské provozy. Masivní investice do malých jatek není do budoucnosti dobrým opatřením. Situace v sektoru prasat je v České republice, podobně jako na Slovensku špatná. V ČR se dnes chová cca 26 % prasnic z původního počtu a produkce vepřového masa je pouze 40 % z celkové spotřeby vepřového masa. Nízká nákupní cena masa, na úrovni cca 27 Kč za kg, způsobuje, že sektor je v ohrožení. Jatka porážejí minimální počet prasat, náklady nejsou hrazeny, vznikají velké ztráty u chovatelů. Není přece v pořádku, aby se kýta prodávala za 54 Kč/kg když kalkulační cena je 82 Kč/kg“ zdůraznil prezident Jandejsek. A dále uvedl příklad z Francie, kde byl přijat zákon, který nejenže zakazuje nákup produktů od zemědělců za podnákladové ceny, ale určuje i výši marže. Takovým způsobem upravuje postavení zemědělců a poskytuje stabilitu sektoru.

Diskusi uzavřela ministryně Gabriela Matečná, která vyzvala přítomné, aby se zemědělci spojovali, aby se zlepšovala spolupráce mezi producenty a zpracovateli. Zdůraznila, že je třeba jasně a zřetelně označovat domácí kvalitní potraviny, aby spotřebitel jasně věděl, že potravina je nejen doma vyrobena, ale i to, že všechny suroviny byly vyrobeny doma. Spotřebitel je ten, který nakonec rozhodne, co si koupí, ale potřebuje ke svému rozhodnutí jasné informace.

V dalším bloku se přítomní dozvěděli o změnách v legislativě zaměřené na zemědělskou půdu.

V rámci akce prezident AK ČR poskytl rozhovory pro televizní stanice (TA3, STV1) a zúčastnil se tiskové konference.

Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD.
výkonná ředitelka pro SZP AK ČR