Členskou základnu akademie tvořilo v roce 2018 na 655 členů, z toho 103 čestných. Z hlediska početnosti je největším Odbor rostlinné a živočišní výroby. Předseda představenstva Jan Nedělník, zhodnotil ve svém vystoupení činnost ČAZV za rok 2018. Upozornil na některé aktivity, např. v loňském roce se odbor ekonomiky, řízení, sociologie a informatiky podílel na přípravě Společné zemědělské politiky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a ÚZEI. Předseda představenstva na závěr upozornil na důležitý milník organizace. V letošním roce akademie oslaví 95. let od založení, na podzim se proto uskuteční slavnostní zasedání České akademie zemědělských věd.

Podrobněji o činnosti státní příspěvkové organizace informovala její ředitelka Hana Urbancová, která zdůraznila význam jednotlivých činností. Akademie může od roku 2018 vykonávat i živnosti, kterými se podařilo v loňském roce zvýšit příjem do rozpočtu organizace. Akademie začala fungovat i na sociálních sítích (počet uživatelů je přes 4 000), a tak se zvýšila propagace organizace. Akademie uzavřela tři memoranda o spolupráci, a to s Národním zemědělským muzeem, Muzeem T. G. M. Rakovník a se společností ProfiPress. Organizace vyhlásila v roce 2018 celorepublikovou soutěž pro žáky základných a středných škol. Na závěr svého vystoupení shrnula zaměření ČAZV v příštím období.

Podle programu vystoupili hosté z Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva životního prostředí a ostatních organizací. Za Agrární komoru České republiky vystoupil prezident Zdeněk Jandejsek. Ve svém vystoupení se zaměřil na současný stav českého zemědělství. Zdůraznil, že je nutné přiblížit Společnou zemědělskou politiku EU k současným světovým trendům, a to zejména v oblasti produktivity práce, koncentrace výroby, implementaci nových nástrojů, které pomohou zemědělcům reagovat na změny. Další úlohou je zvyšovat úrodnost půdy a přirozené zadržování vody v půdě. Právě pro zadržování vody v půdě je zapotřebí zapracování veškerých rostlinných zbytků, nikoliv spalování slámy v rakouských teplárnách. Když je půda vhodně obhospodařovaná, je v ní i dostatek vzduchu, či organické hmoty a intenzivně se obdělává, zvyšuje se její úrodnost. Prezident komory se zmínil i o projektu Dunaj-Odra-Labe a jeho význam nejen pro zemědělství a zemědělce, ale pro celou společnost a hospodářství České republiky. Vzhledem k zabezpečení kvality životního prostředí, ale i z důvodu udržení života na venkově, produkce kvalitních potravin, je nutné vyrábět tam, kde se spotřebovává. Česká republika má vhodné podmínky pro výrobu a je důležité tyhle podmínky náležitě využívat. Prezident zdůraznil, že je důležité zvýšit objem výroby a dělat také kroky, aby se významně zvýšil podíl domácích potravin. Příkladem nám mohou být mnohé státy EU 15, které v mnohých sektorech pokrývají svou domácí spotřebu, a ještě prodávají potraviny na trzích jiných zemí EU. Český zemědělci dosahují, z hlediska užitkových parametrů, lepší výsledky než většina evropských zemí.

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád se ve vystoupení zaměřil na veterinární situaci v České republice. Zdůraznil, že Česká republika je po eliminaci nákazy prostá afrického moru prasat. Česká republika byla první země, která byla uznaná v tak krátkou dobu. V některých zemích se nepodařilo dosáhnout tohoto statutu ani po řadu desítek let, příkladem je Sardinie. Ústřední ředitel upozornil na důležitost propojení vědy a praxe a uvítal komunikaci s ČAZV.

V rámci programu byly za svou činnost slavnostně ocenění také členové ČAZV. Na závěr plenárního zasedání se uskutečnila krátká diskuze.

Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., výkonní ředitelka pro SZP, AK ČR