Renata Šarjaková, 14. únor 2019
71. jednání V4 v maďarském Vészprému

Zástupci Maďarské zemědělské komory (NAK), Národní rady zemědělských komor v Polsku (KRIR), Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK) a Agrární komory České republiky (AKČR) jednali ve dnech 5. - 6. února 2019 o Společné zemědělské politice po roce 2020, o situaci na trhu komodit a jeho současných problémech, ale i o dalších tématech a spolupráci.

Situaci na trhu se zemědělskými a potravinářského komoditami, doplnila na návrh pořadatelské země diskuze k situaci na trhu s jablky. Rok 2018 byl pro pěstitele jablek velmi náročný, vysoká úroda ovoce (často nestandardního) způsobila na trhu výrazné snížení cen, a tak rozkolísání cen se po mléku, mase, vejcích, cukru a jiných komoditách naplno projevila i v odvětví ovoce. Znovu se ukázalo, že Evropská unie není na takové výkyvy připravena a neumí chránit svůj trh před zásahy z venku, či nestabilitě zevnitř. Zástupci komor se dohodli, že se budou nejenom více informovat, ale také vytvoří skupinu odborníků, kteří budou spolupracovat a komunikovat navzájem.


Dalším bodem programu byla politika EU v oblasti biopaliv. Jednotlivé členské země EU se zavázaly využívat biopaliva s určením procentuálního podílu k roku 2020 a s výhledem pro rok 2030. Byl projednán návrh společného prohlášení zemědělských komor a výrobců biopaliv v zemích V4, kde kterém je požadavek vnímání pozitivní dopady biopaliv na klima, jakož i na rozvoj venkova. Zároveň také apel na politiky, aby se uvedená oblast rozvíjela.


Samozřejmě se také diskutovalo o problému s hovězím masem v Polsku, protože už bylo zřejmé, že se maso dostalo do většiny zemí Evropské unie. Podle polské delegace došlo na mnoha úrovních k selhání lidí. Kauza však bude mít dopad nejen na producenty hovězího masa v Polsku, ale i na producenty v jiných zemích. Na druhou stranu je to příležitost ke zvýšení spotřeby domácích potravin, které jsou pod přísnou kontrolou státních úřadů.


Významná část setkání se soustředila na reformu Společné zemědělské reformy po roce 2020. Maďarsko, které uplatňuje zastropování, je zásadně na jeho dobrovolné bázi na národní úrovni. Prezident Jandejsek je jednoznačně proti zavedení povinného zastropování, přičemž se k tomuto stanovisku přidal i místopředseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Miroslav Štefček. Na návrh české strany byl do komuniké vložen požadavek týkající se podpory na citlivé komodity, která by neměla klesnout pod současnou hranici 15 %, s požadavkem navýšit podporu na 20 až 25 %. Dále tu byl i opětovný požadavek na srovnání národních podpor, a to i těch, které jsou v současném období skryté. Zemědělci také požadují založení rizikového fondu, který bude financovat nejen negativní dopady související s počasím, ale i výkyvy cen na trzích, jako je tomu například v USA, kde se na základě nového zákona o podpoře zemědělství zvyšuje pojištění příjmů zemědělců. Právě v této oblasti chybí Evropské unii vhodná opatření.


Zdeněk Jandejsek přítomné informoval i o výsledcích Semináře, kteří organizovala AK ČR ve spolupráci se Stálým zastoupením České republiky v EU. Seminář se konal 5. února 2019 v Bruselu za účastí zástupců z Evropského parlamentu, Komise, ale i neziskových organizací.


Během 71. zasedání komor se přítomní vyjádřili i ke spolupráci komor zemí Visegrádské čtyřky, kterou je třeba rozvíjet nejen na úrovni V4, ale i s dalšími státy, jako je rostoucí význam iniciativy Tří moří. Další setkání bude 18. - 19. června 2019 na Slovensku.

  

Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., ředitelka pro SZP, úřad Agrární komory ČR


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 031
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář