Vystoupení zástupců zemědělských komor byly zařazeny do programu druhého dne semináře. V prvním bloku se diskutující zaměřili na Společnou zemědělskou politiku. Prezident Jandejsek zdůraznil, že pro budoucnost EU je nutno vytvořit podmínky pro skutečný jednotný trh, protože ten současný takový není. Co musíme podle prezidenta v EU řešit? Nejdřív je nutné sjednotit platby na plochu, protože mezi státy jsou velké rozdíly a platby nejsou odrazem skutečných podmínek v členských státech. Je potřebné udělat změny i v druhém pilíři, tj. v programu rozvoje venkova. Není možné, aby kofinancovaní v některých zemích bylo 15 % a v některých zemích 100 %, i když jde o finance z národních rozpočtů. Třetí oblastí jsou národní dotace, které mají zásadní vliv na výši cen potravin. „Náklady jsou skoro stejné v zemích EU, rozdělují nás podpory, a to zejména národní. Nemůžeme konkurovat, když k nám přicházejí produkty, které jsou levnější o 30 až 40 % a následně nejsou prodávány za ceny v reálných nákladech. Síla národních rozpočtu vytlačuje podniky z trhu“ uvedl prezident AK ČR.

Co prosazuje konsorcium, kterého součástí je i AK ČR? Na prvním místě je financováni, na druhém je odmítnutí povinného zastropování, dále nastavení podmínek v I. pilíři a II. pilíři a rovné podmínky v národních dotacích. Pokud se nesblíží národní dotace, tak země, které přistoupili po roce 2004, budou mít i nadále problémy se svou produkci potravin a se zemědělstvím. A dalším důležitým tématem, které prezident otevřel, je fungování obchodních řetězců.

Na otázku moderátorky, jaký je předpoklad z hlediska času a kdo rozhodne o SZP Zdeněk Jandejsek odpověděl, že ty základní věci rozhodne nakonec Rada ministrů a zejména rada premiéru národních vlád. Je nutné apelovat na ministry zemí, aby byl doplněn rozpočet, nebylo zastropování a aby byl nastaven spravedlivý systém národních dotaci. Všechny státy by měly být v rovnoprávném postavení.

Ve stejném bloku vystoupil i Béla Kocsi, ředitel odboru zahraničních vztahů maďarské komory. Nejprve obeznámil přítomné zemědělce se základními fakty o Maďarsku. Dnes tam v zemědělství pracuje už jenom 270 tisíc osob. Ve svém vystoupení se zmínil i o setkání zemí V4, které bylo už 70. setkání komor ze Slovenska, České republiky, Polska a Maďarska a tentokrát ho organizovalo Polsko. Kocsi upozornil i na iniciativu Tří moří, která zahrnuje také Bulharsko, Rumunsko a další země. Je dobré, když je zemí více, i když je někdy těžké najít kompromis, přínosy spolupráce převažují. Uvedl také, že věří, že Bulharsko bude mít zastoupení i v jiných organizací, jako je například Copa Cogeca.

Podobně jako prezident komory si i Kocsi myslí, že není nutné v jednáních pospíchat. Je nutno počkat na volby a pak se vrátit k věcným diskuzím o SZP. Velice důležité je, aby do rozvoje venkova nešlo méně financí. A zásadně je proti tomu, aby ze zemědělství byla financována migrace nebo jiné priority. Strategické plány budou zdržovat vyplácení peněz zemědělcům. Je nutno udržet alokace a jejich rychlejší převod farmářům.

V další diskuzi prezident Jandejsek názory Agrární komory Maďarska podpořil. Předpokládá se, že podmínky se schválí jenom ve výborech Evropského parlamentu, ale konečné schválení bude až v jeho novém složení. Rovněž se předpokládá, že nový parlament bude schvalovat konkrétní podmínky. Už dnes vidíme, že je nutné upravit v zemědělské politice více oblastí, důležité jsou vázané platby, řešení národních dotací a fungování nadnárodních obchodních řetězců. Zdenek Jandejsek zdůraznil, že je nutné mluvit jasně, a ne jenom v náznacích, jinak není možná věcná diskuze.

Ve druhém odpoledním bloku prezident komory podrobně vysvětlil vznik a strukturu komory. Na jeho vystoupení navázal ředitel Kocsi, který vysvětlil fungování komory do roku 2013 a následně od roku 2013, kdy se na základě rozhodnutí nové vlády stalo členství v komoře povinné. Navýšil se počet zaměstnanců na téměř tisíc a zásadně se také změnilo nastavení služeb pro zemědělce.

Diskuse k prezentaci o struktuře komory se týkala obou komor, přítomní se zajímali o způsob komunikace s ministerstvy i vládou, o sytém platby členských příspěvku, a s tím spojený systém hlasování. V Bulharsku zatím není komora, a tak jsou jednotlivé svazy či sdružení při vyjednávaní s ministerstvy poněkud slabšími partnery. V příštím roce se uskuteční seminář bulharských zemědělců začátkem listopadu. To už bude i více informací o zemědělské politice v Unii. Pořadatelům semináře patří uznání, po oba dny na semináři pečlivě naslouchalo a diskutovalo více než čtyři stovky zemědělců.

Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., úřad AK ČR