Důsledky klimatických změn a především opakující se sucho, vedlo k oslabení porostů a k enormnímu přemnožení podkorního hmyzu. Tato situace se zcela jistě bude opakovat i v příštích letech a bude mít jednoznačně celoplošný charakter. Kolaps mnoha lesních porostů, který ústí v tzv. kůrovcové kalamity postihuje celý středoevropský prostor včetně Německa, Rakouska, Polska, Slovenska a Slovinska. Tato skutečnost komplikuje i potenciální odbyt dřeva a výši jeho zpeněžení.

Ze strany vlády a zodpovědných ministerstev je třeba urychlit přijetí a realizaci komplexního souboru opatření a finančních podpor, která pomohou vlastníkům a správcům lesních majetků tuto situaci zvládnout. „Vládě ČR byl předložen soupis potřebných opatření a nyní je třeba jejich bezodkladné zavedení do praxe tak, aby došlo k maximální eliminaci škod a ke zlomu současného vývoje. Zdůrazňujeme proto nejen časovou naléhavost, ale i potřebu adekvátní finanční podpory pro její zvládnutí,“ zdůrazňuje Jandejsek s výstupy a požadavky Lesnicko-dřevařské komory ČR. Jedním z klíčových legislativních opatření, na které lesnický provoz již netrpělivě čeká, je přijetí novely vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Tento legislativní podklad má bezprostřední vliv zejména na přípravu obnov kalamitních ploch, využití všech dřevin pro obnovu včetně přípravných dřevin, úpravu obmýtí a vhodné dřevinné skladby.

Řešení situace v lesích se však zcela nepochopitelně politizuje a sílí tlaky některých organizací a zájmových skupin měnit postupy a řešení navržená ministerstvem zemědělství. Lesnicko-dřevařská komora zaslala Miroslavu Tomanovi ministrovi zemědělství dopis, ve kterém vyjadřuje podporu urychleného schválení novely této vyhlášky ve znění, které bylo zpracováno na základě řádného připomínkového řízení. Toto znění považuje za vyvážený kompromis a výsledek práce erudovaných lesnických odborníků, vědců a výzkumných pracovníků.

Aktuální kalamitní stav v lesích nelze spojovat pouze s nevhodně pěstovaným smrkem. Jeho usychání je nejviditelnější, protože má z historických důvodů nejvyšší zastoupení v našich lesích, ale zde je nezbytné si uvědomit, že skladba dnešních produkčních lesů byla založena v období již před 80 - 120 lety. Extrémy klimatu a dlouhotrvajícím suchem však v současnosti chřadnou i borovice, jedle, duby a u řady dalších listnáčů se vlivem oslabení vyskytují noví škůdci. V této situaci je další regulace a zásah do vlastnických práv spolu s potlačením hospodářské funkce lesů z pohledu členů Lesnicko-dřevařské komory dále stěží akceptovatelné. Při všech potřebných krocích je třeba i nadále sledovat udržení konkurenceschopnosti lesního hospodářství a podpořit i jeho dřevo-produkční funkci. Jak upřesňuje Andrea Pondělíčková, tajemnice LDK: „Dřevo je nenahraditelnou a obnovitelnou surovinou a jeho produkce a následné zpeněžení byly vždy pro vlastníka hlavním zdrojem příjmů. Z těchto zdrojů mohl financovat všechny ostatní činnosti a zákonné povinnosti, od zalesnění až po podporu všech ochranných, rekreačních a jiných tzv. mimoprodukčních funkcí. Pokud by tomu tak nebylo, musel by náklady na jejich zajištění jednoznačně hradit stát.“

I proto požaduje odborná veřejnost zastoupená Lesnicko-dřevařskou komoru ČR věcnou diskuzi k dalšímu harmonogramu činností tak, aby byly celkové škody a dopady do lesnického sektoru co nejnižší.

Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR
m. 602 440 763, e-mail: felcarek@akcr.cz