Hlavním tématem jednání v toto období logicky bylo nastavení dalšího dialogu ohledně Společné zemědělské politiky po roce 2020, který se odehrává s Evropskou komisí, Evropským parlamentem, DG Agri, sdružením evropských farmářů a družstev COPA-COGECA, na úrovni národních vlád a napříč s dalšími partnery. Základním požadavkem je zachovat konkurenceschopný rozměr evropského zemědělství se zajištěním silného rozpočtu, adekvátního k rozsahu služeb, které současné zemědělství zajišťuje ve směru výroby kvalitních a bezpečných potravin, ale také v péči o krajinu a přírodní zdroje. Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory ČR je přesvědčen, že: „Další budoucnost zemědělství EU je v co nejrychlejším vyrovnání podmínek ve všech členských zemích a posílení vlastní výroby a vývozu směrem na světové trhy, nikoliv ve vzájemném podrážení konkurenceschopnosti mezi členskými státy, které bylo založené při rozšiřování EU v roce 2004 rozdílnou úrovní evropských i národních podpor. Nadprodukce států staré patnáctky dlouhodobě směřuje na středo a východoevropské trhy a s cenami pod úrovní výrobních nákladů a naší stále slabší ekonomikou se nelze dlouhodobě poměřovat. Není na co čekat, o výsledku budou rozhodovat již nejbližší týdny.“. I proto nadále přetrvává v platnosti souhrn požadavků agrárních komor definovaný v březnu 2017 v Bratislavské deklaraci, které přispěla i k tomu, že pozice organizací COPA-COGECA je kvalitním základem pro další diskuzi s institucemi Evropské unie, které budou v příštích měsících finalizovat legislativní rámec nové Společné zemědělské politiky.
Velmi významná je spolupráce organizací na národní úrovni s vládami a parlamenty, které mají mandát a možnost účinně jednat na úrovni celé EU. Zároveň byla ve vzájemné shodě přijata myšlenka vzniku Iniciativy tří moří pro spolupráci nevládních agrárních organizací zemí Střední a Východní Evropy, jejichž celková populace v Evropské unii přesahuje 100 mil. obyvatel. Iniciativa by cíleně obhajovala společné zájmy těchto zemí v oblasti zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova při aktuálním vyjednávání o novém rámci SZP tak, aby nedošlo k další diskriminaci zemědělců.

Zásadní diskuze byla věnována současné situaci na trzích se zemědělskými a potravinářskými produkty. Prakticky celá EU byla v letošním roce zasažena vysokými teplotami a suchem, které negativně ovlivnily výnosy všech hlavních plodin a také travních porostů, s propadem produkce krmiv, které dosáhly historických hodnot. Na úrovni jednotlivých států tak dochází k různým formám finančních kompenzací a úlev. Jak uvedl Robert Nowak, z představenstva Národní rady agrárních komor Polska: „Škody v Polsku zasáhly celkem 200 tisíc hospodářství, celkové ztráty se momentálně upřesňují, ale stát již deklaroval připravenost pomoci. Pro zemědělce, jehož ztráty přesahují 70 % ztrát, bude připravena kompenzace 250 Eur na hektar, při škodách mezi 70 – 30 % je to pomoc 60 Euro na hektar. Stále větším problémem pak je Africký mor prasat.“. Ztráty na objemech sklizně polních plodin potvrdili také zástupci všech ostatních států, například u ovoce však produkce vzrostla natolik, že razantně poklesly ceny, v Maďarsku kvůli tomu došlo i k protestní akci. Situaci však mnohde komplikují příliš restriktivní pravidla Společné zemědělské politiky, které neumožňují efektivní a rychlou pomoc, jako je například možnost využití krmiv ze zeleného hnojení či biopásů.