- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Agrární komora je připravena jednat o návrhu MZe k omezení použití glyfosátů
Především pak v deklarovaném směru snížení celkové jeho roční spotřeby jako ochrany životního prostředí a v případech, kdy je finální produkce určena k využití do potravinového řetězce. Zároveň je připravena zapojit se do odborné diskuze Ministerstva zemědělství k tvorbě metodiky aplikace pro praxi, která nastaví přesné podmínky užití glyfosátu v zemědělské prvovýrobě. Jak ale upozorňuje Zdeněk Jandejsek, prezident komory: „Na základě záměrů ministerstva je potřeba zohlednit opatření užití a kontrol tak, aby nebyla omezena konkurenceschopnost tuzemských zemědělců. Pokud by Česká republika uplatnila paušální zákaz plošné aplikace, stala by se Česká republika první zemí na světě s takto výrazným omezením. To by mělo mimořádný dopad jak pro zemědělce, kteří glyfosát používají v půdoochranných technologiích, a přispívají tak ke snížení rizik vodní a větrné eroze, tak i pro farmáře používající konvenční technologie a glyfosát používají jen v případech většího zaplevelení.“
Agrární komora ČR dlouhodobě usiluje o diskuzi k bezpečnému používání přípravků na ochranu rostlin s cílem ochrany veřejného zdraví za současného omezování vlivů na konkurenceschopnost tuzemského zemědělství. Vítáme iniciativy ministerstva, které k tomuto cíli směřují, jako je například Národní plán k bezpečnému používání pesticidů, nebo zavádění 2D kódů. Ty přispějí k lepší dohledatelnosti v rámci dodavatelského řetězce a v případě, že dojde k jejich úspěšnému rozšíření ke koncovému uživateli, také k lepší ochraně vod a trhu před ilegálními pesticidy, které podle našeho názoru a poznatků praxe včetně kontrolních orgánů představují výrazné riziko.
Riziko používání glyfosátu v zemědělství bylo v souvislosti s nedávnou diskuzí o obnovení jeho povolení na dalších pět let (až do roku 2022) posouzeno v rámci regulatorního procesu Evropské unie, který lze jistě označit za jeden z nejpřísnějších a nejkomplexnějších na světě. Byla předložena a opětovně posouzena řada studií, včetně studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) v Lyonu, která glyfosát klasifikovala jako pravděpodobný karcinogen – kategorie 2a. Pro představu, do této kategorie patří též konzumace červeného masa, pití nápojů o teplotě vyšší než 65°C, emise při smažení za vysokých teplot, práce na střídavé směny či zaměstnání kadeřník/holič. Tato studie, která vyvolala velký zájem laické i odborné veřejnosti, byla následně podrobena odbornému zkoumání mnoha národních i mezinárodních regulatorních orgánů jako je EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) a ECHA (Evropská agentura pro chemické látky). Ani jeden z nich však nepotvrdil závěry IARC a neklasifikoval glyfosát jako karcinogen.
Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR
m. 602 440 763, e-mail: felcarek@akcr.cz