I přes prázdniny pokračují jednání k nastavení rámce budoucí Společné zemědělské politiky EU. Začátkem července byli zástupci komory na konferenci a jednání V4 v Litvě, následně pak na dalším kole jednáních v Bruselu, kam jedeme také 4. - 5. září k projednání aktualizace pozice Copa-Cogeca k SZP. Všude vysvětlujeme pozici České republiky a hledáme podporu pro naše priority tak, aby naše zemědělství mělo zajištěnu budoucnost, prosperitu a konkurenceschopnost. Tento bod v samostatném vystoupení doplnil Martin Hlaváček, expert na SZP. Zdůraznil, že nyní jsme uprostřed diskuzí o reformě, známe tedy hlavní směr, teze a základní legislativní návrhy, což je optimální čas pro prosazení společných národních priorit a nalezení podpory u nevládních organizací ale i vlád dalších členských zemí a posléze také jejich obhájení v Evropském parlamentu.

Ministr Toman ve svém vystoupení reagoval na vznesené podněty s tím, že ve většině případů je pohled na problematiku do značné míry stejný. Aktuálně se dokončuje podoba protierozní vyhlášky tak, aby v souladu s DZES 5 řešila konkrétní erozní případy a nebyla jen nástrojem k plošné diskriminaci. S tím úzce souvisí i potřeba účinně řešit sucho a to všemi provázanými kroky, od zlepšení kvality půdy, přes zjednodušený systém obnovování mokřadů a rybníků, zvednutí hladiny Nových Mlýnů pro potřeby závlah, po výstavbu vodárenských nádrží a cílené krajinotvorné pozemkové úpravy. Ministerstvo je připraveno jednat o kompenzacích za letošní škody suchem, a to ve výrazně jednodušším modelu než byla metodika za rok 2017, matematický systém by prokázal, zda sucho na úrovni katastru bylo a pokud ano, měla by kompenzace přijít co nejrychleji. Připraven je také soubor opatření, která budou reagovat na nedostatek krmiv, např. nezaorávání zeleného hnojení. Stále více se ukazuje potřeba mít k dispozici koncepční nástroj, kterým je Fond těžko pojistitelných rizik. Pro národní podpory je nyní alokováno 3,4 mld. Kč a pro rok 2019 zatím 3,8 mld. Kč, přičemž je připravena možnost navýšení, jednotlivé tituly pak jsou alokovány ve vzájemné shodě. Aktuálně se zpracovává analýza návrhů SZP, na 10. září a 19. října jsou připravena bilaterální jednání s komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hoganem a také průběžná jednání s členskými zeměmi o podpoře společných priorit.

Zástupce Lesnicko-dřevařské komory v diskuzi upozornil na soušovou kalamitu, jejímž důsledkem je i rozšiřování kůrovce. Díky panujícím podmínkám v posledních letech již schnou i listnaté stromy. Nejsou přepravní, skladovací a zpracovatelské kapacity ani pracovní síly a situace je pro mnohé vlastníky již kritická. V úvahu připadá možnost vyhlášení výjimečného stavu a využít přes zimu přepravní kapacity zemědělců. Sucho se promítá také do prvovýroby, chybí krmiva – cena sena rapidně roste, zároveň se v mnoha regionech odváží sláma na velké přepravní vzdálenosti do spaloven, sucho není jen problémem podhor a hor, ale v mnoha místech i nížin. Dalším podnět přišel ve směru řešení srážkových vod ze starších průmyslových zástaveb, které nyní bez užitku odtečou z

krajiny. V rámci komoditní problematiky byl konstatován především nestandardní průběh počasí během vegetace, kdy vysoké teploty a absence srážek způsobily škody a propady objemů i kvality prakticky u všech plodin a trvalých kultur se značným přesahem do živočišné výroby.

V další diskuzi byla otevřena témata jako normativy zelené nafty, řešení nadměrného počtu kontrol u zemědělců a další byrokratické zátěže, požadavek zrušení ohlašovací povinnosti k ochraně včel v rámci rostlinolékařského zákona, informace k přípravám konference k 25. výročí AK ČR a rozšířenému jednání zemí V4 ve dnech 25. – 26. září na pražském Žofíně. Další jednání představenstva AK ČR se koná 16. října v prostorách Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.

Zpracoval: Ing. Jiří Felčárek