Sklizeň pod dlouhodobým průměrem

Na úvod zasedání Komoditní rady na skutečnost velmi rychlého postupu žňových prací a také jistou nevyrovnanost ve výnosech upozornil předseda rady Josef Kubiš. Podle něj je při stávajícím vývoji počasí více než pravděpodobné, že v letošním roce bude mít většina krajů sklizeň z velké části hotovou ještě před koncem července. Hektarové výnosy se zatím pohybují 10 až 15 % pod loňským průměrem, což v kombinaci s poklesem ploch ke sklizni a očekávaným poklesem produkce kukuřice na zrno může znamenat meziroční propad produkce obilovin až o 600 tisíc tun. Horší výsledky ve srovnání s loňským rokem hlásí řada podniků v tradičně úrodných oblastech (část Hradecka a Pardubicka) a středních (Benešovsko, Mladoboleslavsko) Čechách na Olomoucku a části Jižní Moravy. Naopak v některých okrajových oblastech došlo meziročně k zlepšení, nicméně z hlediska celkové produkce to nemá výraznější vliv. V této souvislosti se diskutovalo o kompenzacích za sucho pro pěstitele za rok 2017 a o možném přesunu nevyčerpaných prostředků na kompenzace pro rok letošní. Podle Komoditní rady je zásadní, aby se poškození pěstitelé zapojili do systému Intersucho, který byl podkladem pro letošní žádosti. Celková sklizeň základních obilovin se v konečném účtu bude velmi pravděpodobně blížit loňským číslům, což je způsobeno poklesem ploch základních obilovin o 12 tisíc hektarů. Vzhledem k slabší loňské sklizni, konstantní či spíše rostoucí poptávce a horší sklizni ve zbytku Evropy tak pravděpodobně bude postupně docházet k růstu cen. Zároveň lze očekávat nižší sklizeň kukuřice na zrno, což by mohlo ovlivnit celkovou nabídku zrnin na trhu. Vzhledem k průběhu počasí by mohl být problém s dostatkem ječmene, který bude splňovat současné parametry pro sladovnické využití. V tomto ohledu bude pravděpodobně nutné, aby byly v rámci smluvních vztahů mezi dodavateli a sladovnami tyto parametry upraveny. Sklizeň řepky, která je již téměř u konce, vypadá prozatím slibně, což je dobrá zpráva s ohledem na letošní velmi špatné výsledky v Polsku, Německu a Francii. Komoditní rada chce dále upozornit na pravděpodobný „překlep“, který se objevil v některých materiálech Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu, a sice celkovou výměru ploch řepky olejné ke sklizni roku 2018. Přehled postupu sklizňových prací na webu eagri.cz uvádí 441 802 hektarů, zatímco správný údaj by měl být 411 802 hektarů. Vzhledem k blízkosti číslic 1 a 4 na numerické klávesnici se pravděpodobně jedná o překlep.

Kvalita bude dobrá

S kvalitou potravinářské pšenice by neměl letos být výraznější problém. Vzhledem k suchému počasí se místy objevují problémy s parametrem HTS (hmotnost tisíce semen) a vyšším obsahem dusíkatých látek, což by v obou případech mohlo způsobovat problémy především pro osivářské využití produkce. Vyšší obsah dusíkatých látek by mohl představovat překážku u dodávek sladovnického ječmene, na druhou stranu nebude při nižší tuzemské i celkové světové sklizni problém s poptávkou sladoven, které si budou muset poradit i s vyšším obsahem N látek.

V zahraničí spíše pokles produkce

Ukrajina, která patří mezi tradičně významné producenty obilovin, a která má s Evropskou unií uzavřenou asociační dohodu, a tím i jednodušší přístup na evropský trh hlásí pro letošek stagnaci produkce na úrovni blížící se 60 milionů tun, zatímco vloni produkce dosáhla téměř 62 milionů tun. Velký propad je hlášen z Ruska, které v loňském roce zaznamenalo rekordní vývozy obilovin, přičemž letos se zejména v asijské části potýká s propadem produkce. V Německu bylo loni sklizeno 45,6 milionu tun obilovin, přičemž letošní prognóza počítá s celkovou sklizní pod 43 milionů tun, podobně je na tom Francie, kde se řada oblastí potýká se suchem, přičemž zde zároveň dochází k redefinici oblastí s přírodním znevýhodněním v neprospěch některých regionů, což bylo údajně důvodem protestu, který minulý týden narušil jednu z etap závodu Tour de France. Pokles produkce pšenice lze očekávat také v sousedním Polsku, které se letos potýkalo s mimořádným suchem, zatímco loni celková produkce přesáhla 11,3 milionů tun, letos by to mělo být jen něco málo přes 9,5 milionu tun. Ještě výrazněji se sucho v okolních zemích podepsalo na produkci řepky. Při celkové roční spotřebě, která se blíží 24 milionům tun, nejspíš evropská produkce nepřekročí 19 milionů. Mezi důležité dovozce řepky do Evropské unie přitom patří Ukrajina a Kanada, kde zatím v prvním případě nelze očekávat vyšší sklizeň a v druhém případě je na zhodnocení ještě příliš brzy. Trhy tak očekávají, že na konci marketingového roku 2018-2019 budou ve světě nejnižší zásoby řepky olejné za posledních deset let.

Ceny na vzestupu?

Celková sklizeň obilovin pod dlouhodobým průměrem dva roky za sebou, stejně jako pokles sklizně ve světě tak pravděpodobně povede k navýšení výkupních cen. Již nyní hlásí zemědělci ceny potravinářské pšenice na úrovni 4500 Kč za tunu, přičemž pšenice krmná se často obchoduje za cenu 4300 Kč za tunu. Řepka se nyní obchoduje v rozmezí 9300 až 9500 Kč za tunu, přičemž trhy jsou v očekávání pokračování podpory biopaliv první generace a omezení dovozu biopaliv z palmového oleje na straně jedné a celkové bilance zásob po novém roce na straně druhé. Z těchto důvodů lze i u řepky očekávat poměrně výrazné navýšení ceny, ke kterému podle posledních zpráv začíná na burzách již docházet.