Dvousečnou zbraní pak může být tak zvaný nový prováděcí mechanismus. Ten mění rozdělení pravomocí mezi členskými státy a Evropskou komisí a umožňuje tak jednotlivým národním ministerstvům mnohem více dotvářet vlastní agrární politiku, která by měla na míru sedět konkrétním lokálním podmínkám. Ministerstvo zemědělství bude nově vytvářet tak zvaný Strategický plán pro implementaci Společné zemědělské politiky, přičemž bude limitován naplňováním Komisí předem daných indikátorů (např. posílení konkurenceschopnosti, kvalita vody, půdy, ovzduší) a skutečností, že Komise bude finální strategické plány ve lhůtě šesti měsíců od jejich podání schvalovat. S posílením rozhodovacích pravomocí členských států souvisí také definice skutečného zemědělce (genuine farmer), což by podle Komise měl být zemědělec, pro kterého příjmy ze zemědělské prvovýroby tvoří hlavní zdroj příjmů, přičemž další podmínky si má stanovit konkrétní členský stát. Česká republika by tak měla národní předpisy pro tuto definici pravého zemědělce připravit ještě před 1. 1. 2021. V současné politické situaci zůstává otázka, kdo bude tato pravidla určovat, otevřená. V médiích se objevuje řada spekulací a oslovováno je s žádostí o komentář také vedení komory. Vzhledem k tomu, že Agrární komora je ze zákona apolitickou nevládní organizací, která zastupuje zájmy rozhodující části agrární sektoru, je připravena tyto zájmy hájit bez ohledu na to, kdo bude v rozhodující dobu sedět ve Strakově akademii či na Těšnově.

Vzhledem ke skutečnosti blížícího se příjmu žádostí investičních projektů v rámci 7. kola Programu rozvoje venkova se diskutovala také pozice Agrární komory vůči návrhům Ministerstva zemědělství k aktualizovaným preferenčním kritériím. Prioritou představenstva zůstává efektivní využití zbývající obálky, to znamená podpora živočišné výroby a speciální rostlinné výroby.

Jako obvykle se představenstvo věnovalo také situaci na komoditních trzích. Velmi suché a teplé jarní měsíce, které ve skutečnosti připomínaly spíše loňské léto, nejspíš významně ovlivní výnosy obilovin a olejnin, kde lze na řadě míst očekávat pokles v rozmezí 20 až 30 % v porovnání s loňským rokem. Pěstitele cukrové řepy pak trápí především situace na trhu po ukončení režimu cukerných kvót. Agrární komora proto s ministerstvem zemědělstvím jedná o mimořádné podpoře sektoru tak, aby pěstitelé překlenuli těžké období. V chovu prasat došlo k mírné stabilizaci cen, která ale přichází po kritickém období trvajícím více než půl roku. Zcela zásadní tak v tomto roce bude vyplacení plné výše dotačního titulu na ozdravení chovů z národní obálky, stejně jako vyplacení národních podpor pro dobré životní podmínky v chovu prasat. V chovu drůbeže došlo k mírnému zlepšení situace u masné drůbeže, u vajec rentabilitu značně ovlivňuje cenová politika obchodních řetězců. Podobné je to u mléka, kde představenstvo upozorňuje na porušování pravidel hospodářské soutěže a přidalo se tak k iniciativě ministra zemědělství Jiřího Milka, který upozornil, že prodávat mléko hluboko pod cenovými náklady není ani za současné právní úpravy možné a podobné cenové akce se proto musí prošetřit.

Do čela Komoditní rady pro mléko a hovězí maso byl představenstvem jmenován viceprezident Leoš Říha. Jeho prioritou ve funkci bude dle jeho slov přiblížení cen v České republice průměrné ceně v EU, dokončení přehledu podpor ve výrobě mléka v okolních zemích a přechod na smluvní systém, ve kterém by dodavatelé znali cenu, kterou za svoje mléko dostanou před dodáním, nikoli až měsíc po něm.

Ing. Jan Doležal, tajmeník Agrární komory ČR