Jednání sněmu se účastnil Jiří Milek, ministr zemědělství, který ve svém vystoupení vyzdvihl činnost komory jako zásadní nevládní organizace, která má významný podíl na řešení problematiky sektoru a je dlouhodobým a osvědčením partnerem státu. K jednáním ke Společné zemědělské politice konkrétně uvedl: „Průběžně upozorňuji, že problém zastropování se hodně zjednodušeně přenáší na tak zvané velké podniky, ale již méně se ví, že tyto subjekty o velikosti nad 500 hektarů, kterých je v České republice zhruba 1.800, přímo týká 154 tisíc vlastníků, kteří pochází především z venkova, a tímto opatřením by došlo ke znehodnocení jejich majetku.“ Ministr citoval také větu ze společného jednání s Günthrem Oettingrem, evropským komisařem pro rozpočet a lidské zdroje. Komisař se zcela jasně vyjádřil, že zastropování nemá narušit strukturu zemědělství v jednotlivých zemích, a to včetně Německa, Polska či České republiky a agrární politika musí být maximálně flexibilní. V České republice jsou to přitom právě velké podniky, které dnes drží rozhodující stavy hospodářských zvířat a tedy zbývající objemy živočišné výroby. Věnoval se také výši národních dotací v roce 2018, nakládání s chemickými přípravky na ochranu rostlin, ochraně zemědělské půdy jak proti její ztrátě záborem a erozí, tak ochraně vlastnických vztahů a racionálnímu prodeji a také dalším tématům.

Především zhodnocení stavu a řešení výzev prezentoval na konkrétních údajích ve svém vystoupení Zdeněk Jandejsek, prezident komory. Je zřejmé, že propady produkce jsou v porovnání k roku 1989 naprosto katastrofální a ve svých důsledcích poškozující celou hospodářskou soustavu, a tím i péči o krajinu, půdu či venkova. Uvedl k tomu konkrétní příklady: „Stavy hospodářských zvířat jsou hluboce pod úrovní roku 1989, osevní plochy náročnějších plodin jsou na poloviční úrovni, což se odráží i ve struktuře výroby. Hrubá zemědělská produkce dosahuje jen 71 % původní úrovně roku 1989 a zcela nezdravě v ní převažuje rostlinná produkce. Paradoxní pak je situace, kdy naše výroba za současné technické a technologické vyspělosti nedosahuje ve stálých cenách ani objemu hrubé zemědělské produkce roku 1936.“ Dále k tomu dodal: „Na hektar zemědělské půdy jsme v roce 2015 produkovali 75 litrů mléka, 62 kg vepřového masa a 21 kg hovězího masa, přitom Německo nebo Nizozemí vyrábí 170, resp. 680 litrů mléka, 326 resp. 690 kg vepřového a 71 resp. 208 kg hovězího masa, což jsou násobky naší výroby, při tom právě touto produkcí posléze především země staré patnáctky obsazují náš trh s potravinami.“

Proto je kladen o to větší důraz na posílení národního i evropského rámce zemědělské politiky, která bude nyní i do dalších let formovat podmínky našeho zemědělství a venkova. K tomu musíme využít naše přednosti, kdy například v pěstování obilovin, řepky, cukrovky, brambor nebo v chovech skotu, prasat a drůbeže dosahujeme úrovně vyspělých států, s tím však souvisí i propojení na zpracovatelský průmysl a posléze i obchodní sféru, kde musí být zajištěny rovné a nediskriminující podmínky.

Společnou tzv. Bratislavskou deklaraci zemí V4 z března 2017 se společnými prioritami pro oblast zemědělství, potravinářství a venkova podepsalo již 10 zemí, což souhrnem představuje již více než 100 miliónů obyvatel, a jak k tomuto bodu uvedl prezident Jandejsek: „Jsme přesvědčeni, že to již je síla, která nemůže být v další komunikaci s politiky opomíjena. Dnes je to o to významnější, protože stojíme před zásadními jednáními s Evropskou komisí a Evropským parlamentem o budoucnosti Společné zemědělské politiky po roce 2020 v našich podmínkách a je naší povinností a závazkem pro další generace obhájit existenci českých zemědělců, potravinářů a živého venkova ve zdravé krajině.“

Jak konstatuje usnesení XXVI. Sněmu komory, i přes konkrétní úspěchy v jednáních na domácí i evropské úrovni, mezi které lze počítat například podporu vlády k návrhům Evropské komise ke Společné zemědělské politice po roce 2020, vzájemnou podporu priorit nevládních organizací zemí Visegradské čtyřky a dalších zemí střední a východní Evropy, či posílení tuzemských národních podpor. Nedaří se naopak zlepšit vyváženost zemědělské soustavy, prohlubuje se závislost na dotacích, nedaří se řešit vztahy mezi výrobou, zpracováním a obchodem, dále rostou v mnoha případech až nesmyslné environmentální tlaky na prvovýrobu, zvyšují se ale také spekulativní ataky na nakládání s půdou. Sněm schválil také přípravy oslav 25. výročí založení Agrární komory České republiky, které se uskuteční 26. září 2018 v Praze.


Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR

zdroj: Agrární komora České republiky »