Ministr Milek ve svém vystoupení upozornil na svá jednání ohledně agrární politiky na radě ministrů v Bruselu i na jednání ministrů V4 v Budapešti, která vede s ohledem na obhajobu národních zájmů a priorit. V jejich rámci také bilaterálně jednal s Philem Hoganem, komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova, kterého při této příležitosti pozval do České republiky k představení struktury a podmínek našeho zemědělství. Jedním z podpůrných argumentů proti zastropování je majetková struktura velkých podniků, které jsou v naprosté většině vlastněny desítkami až stovkami akcionářů a podílníků, v celkovém nápočtu totiž jde o více než stopadesát tisíc osob. A zároveň, jestliže Evropská komise ve svých stanoviscích klade důraz na propojení prvovýroby, zpracování a odbytu, pak právě řada středních a velkých podniků v České republice tuto vizi naplňuje a byl by nesmysl tento proces uměle bourat.

Intenzivně je také řešena záležitost výskytu afrického moru prasat na našem území, který se díky nastoleným řešením podařilo udržet v místě výskytu, přičemž jednou z výhod je vysoká standardní úroveň biologické ochrany komerčních chovů. S ohledem na vývoj ve východní Evropě a na fakt, že největším přenašečem je člověk, lze v Evropě očekávat rostoucí tlak a rizika. Důležitá je intenzivní ochrana hranic a jedním z možných řešení, které však je výhledově vzdálené, je plošná vakcinace. Z uvedených důvodů ministerstvo posiluje pro letošní rok finance na eliminaci moru v místě výskytu i na opatření směřující ke snížení populace divokých prasat na celém území republiky až na celkových 850 miliónů korun.

Z dalších témat ministr upozornil také na posílení financí národních podpor až do výše 4,2 miliardy korun k plnému pokrytí potřeb titulů, řešení novely zákona o významné tržní síle s důraznější ochranou dodavatelů, urychlené odstranění dvojí kvality potravin, řešení kompenzací za dopady sucha 2017 prostřednictvím nastavení na katastrální území u krmných i tržních plodin, aktuální problémy v lesnictví a kůrovcem, ale i jednání s ministerstvem životního prostředí téma ochrany půdy, aj. Uvedl také, že podle dostupných analýz bude resort zemědělství schopen jako jediný plně vyčerpat peníze z evropských fondů.

Ředitel SZIF Martin Šebestyán přítomné následně informoval o průběhu a výši výplat podpor, které probíhají v mírném předstihu ke stanovenému harmonogramu. Celkově je prostřednictvím rozhodnutí přiznáno již 22,5 miliardy korun. Z další agendy fondu zmínil práce na zjednodušení podmínek Programu rozvoje venkova či welfare, otázku nastavení institutu aktivního zemědělce, na zvýšený tlak převody a vlastnictví půdy, či přípravy SZIF na školení žadatelů o jednotnou žádost, které budou v regionech probíhat v březnu a dubnu.

Zdeněk Jandejsek ve svém vystoupení zdůraznil tři hlavní aktuální směry činnosti komory, tím prvním je jednání směrem k Evropské unii v oblasti Společné zemědělské politiky a nastavení podmínek pro nový rámec podmínek, dále národní priority a za třetí je to plnění usnesení ze sněmu Agrární komory z roku 2017. Směrem k bruselským partnerům je Agrární komora výrazně aktivní s tím, že zhruba 1-2 krát měsíčně se zástupci vedení účastní schůzek a jednání se zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu, Výboru regionů, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Stálým zastoupením ČR v Bruselu, orgánů COPA COGECA, agrárních organizací zemí EU 28 a s mnoha dalšími partnery. Cílem je upozorňovat opakovaně na podmínky a strukturu zemědělství v našich podmínkách, obhajovat priority a průřezově hledat jejich podporu. Argumentem například je i současná podoba zemědělství, především pak pokles rozměru, kdy u rostlinné výroby dosahujeme pouze zhruba dvou třetin výkonů k roku 1990 a u živočišných odvětví to není v průměru ani polovina. Přitom 80 – 90 % této produkce zajišťuje 20 % především středních a velkých podniků. Z porovnání národních podpor vyplývá, že staré země EU poskytují například na 1 litr mléka až 3-4 koruny z místních rozpočtů, ale třeba i 20 korun na kilogram produkovaného červeného masa. Tomuto zvýhodnění nelze konkurovat jakýmkoliv klasickým podnikatelským opatřením a trh východních a středoevropských zemí je tak pod trvalým likvidačním tlakem. Důraz však klademe i na zachování výše rozpočtu pro kofinancování Společné zemědělské politiky a vzhledem k vývoji trhu s komoditami i možnost zvýšení podpory citlivých odvětví z 15 na 30 %. V oblasti národních priorit pak je komora připravena řešit zaměření podpor na skutečné zemědělce, nastavení precizního zemědělství do praxe, vyváženost rostlinné a živočišné produkce, zvyšování národní potravinové soběstačnosti, posilování konkurenceschopnosti, povinnou registraci zemědělců, nastavení podmínek prodeje zemědělské půdy, prodloužení zelené nafty i po roce 2018, zjednodušení zaměstnávání cizinců, intenzivní kontroly dovozů, otevření Fondu těžko pojistitelných rizik a další. Požadujeme zároveň, aby předseda vlády nepodpořil víceletý finanční rámec bez toho, aniž by bylo zachováno financování obálky pro Českou republiku. Plnění usnesení XXV. sněmu bude připraveno jako materiál pro delegáty blížícího se sněmu.

Bylo konstatováno, že současný vývoj na trhu s komoditami není z pohledu odbytu a cen optimální, u některých komodit, například vepřového masa, ale třeba i dřeva až tragický. Naprostá většina produkce je obchodována za průměrné či podnákladové ceny a ani výhled není příliš optimistický. O to větší význam má součinnost a spolupráce s ministerstvem zemědělství a nastavení podpor jednotlivých opatření do konkrétních odvětví živočišných a rostlinných výrob, jako je mléko, vepřové maso, drůbež a vejce, cukrovka, ovoce či zelenina, přičemž cílem je v současné době udržet a do budoucna oživit jejich produkci.

Přítomní byli seznámeni také s přípravou a organizačním zabezpečením XXVI. Sněmu Agrární komory ČR, který se uskuteční v neděli 8. dubna od 9:00 hodin v Rotundě Výstaviště Brno a následně bude navazovat na slavnostní zahájení mezinárodního komplexu veletrhů Techagro. Delegáty je do kanceláře Agrární komory v Olomouci nezbytné nahlásit do 9. března 2018 s tím, že příspěvek za účast jednoho delegáta sněmu je stanoven opět na dva tisíce korun. Předsněmovní jednání představenstva a dozorčí rady se bude konat 7. dubna odpoledne také v Brně.

Ing. Jiří Felčárek, Úřad Agrární komory ČR

zdroj: Agrární komora České republiky »