1.    Současná situace na trzích se zemědělskými a potravinářskými komoditami
2.    Reforma SZP po roce 2020
3.    Změna klimatu a adaptace zemědělství
4.    Nekalé praktiky obchodních řetězců, řešení v jednotlivých státech V4+2 a na evropské úrovni

Zástupci agrárních komor zemí V4+2 diskutovali o současné situaci na trzích se zemědělskými a potravinářskými komoditami. Nečekaně silné a vytrvalé mrazy v měsíci dubnu poškodily především speciální rostlinné komodity jako je ovoce, zelenina a vinná réva, což s velkou pravděpodobností ovlivní celkovou letošní sklizeň. Zástupci agrárních komor zemí V4+2 proto žádají o vyšší podporu pro pěstitele v těchto zemích, ať už z národního nebo unijního rozpočtu, která by jim pomohla překonat finanční potíže způsobené výpadkem produkce kvůli mrazům nebo jiným rozmarům počasí. Dále je třeba hledat systematické řešení  pro změny klimatu a jejich dopad na zemědělství ať už na národní nebo unijní úrovni.. V případě ostatních plodin došlo k odložení některých agrotechnických operací, a výnos se tak bude odvíjet od dalšího vývoje vegetace. Navzdory minimálně porovnatelným standardům výroby a technologií v živočišné výrobě, zůstávají ceny zemědělských výrobců živočišných komodit v zemích Visegrádské čtyřky trvale pod průměrem EU 28 a daleko za průměrem zemí západní Evropy. Na vině je podle zástupců agrárních komor zemí Visegrádské skupiny především cenová a obchodní politika obchodních řetězců a rostoucí dovozy za ceny nižší, než jsou výrobní náklady v zemích původu.

Proto představitelé agrárních komor zemí V4+2 požadují, aby se Evropská komise, stejně jako COPA-COGECA zabývaly cenovou politikou obchodních řetězců. Nerovnováha v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce negativně ovlivňuje nejen prvovýrobce, ale také zpracovatelský průmysl v Evropské unii.  

Představitelé agrárních komor zemí V4+2 dále jednali o možné podobě reformy Společné zemědělské politiky po roce 2020. Shodli se na tom, že příští měsíce budou pro utváření reformy klíčové, a bude tak třeba intenzivněji spolupracovat nejen ve formátu nevládních zemědělských organizací Visegrádských zemí, ale se souborem společných priorit oslovit osoby s rozhodovací a legislativní pravomocí na národní i unijní rovině.  Zástupci agrárních komor V4+2 se shodli na tom, že dobrý základ pro vyjednávání představuje tzv. Bratislavská deklarace, která byla podepsána v rámci posledního jednání na Slovensku.

    Delegace souhlasí s pozicí COPA-COGECA k veřejné konzultaci k modernizaci a zjednodušení SZP 2020+, předanou ke 2. květnu Evropské komisi, která zahrnuje aktuální společná témata a priority. Je zásadní, aby budoucí Společná zemědělská politika vytvořila takový rámec, ve kterém budou ve všech členských zemích EU rovnoměrně a nediskriminačně podporováni aktivně hospodařící zemědělci přispívající k rozvoji venkova vytvářením hodnot a pracovních míst. Současně reforma SZP představuje vhodnou příležitost pro její zjednodušení, větší orientaci na konkurenceschopnost a potravinovou soběstačnost jednotlivých národních států i Evropské unie jako celku. Poptávka po zdravých, kvalitních a bezpečných potravinách stále roste nejen v Evropě, ale po celém světě, a zemědělci v Evropské unii mají vzhledem k technologické vyspělosti a důrazu na dodržování standardů a norem ty nejlepší předpoklady ji uspokojit.  V budoucnu by tak namísto další extenzifikace na národní a unijní rovině měly být podporovány postupy tzv. inteligentního a precizního zemědělství, kterépovedou k zvýšení výroby potravin za současného snížení vstupů, jako jsou hnojiva, přípravky na ochranu rostlin, pohonné hmoty a voda.

V souvislosti se zveřejněním prvotních závěrů veřejné konzultace k budoucnosti Společné zemědělské politiky Evropské unie, žádají zástupci agrárních komor zemí V4+2 důrazně Evropskou komisi, aby odpovědi na dotazník interpretovala spravedlivě a rozumně. První výsledky ukazují, že valná většina odpovědí na dotazník ve skutečnosti nepochází od zemědělců. Zemědělci a nevládní organizace je zastupující by přitom měli být hlavními partnery při vytváření reformované Společné zemědělské politiky a jejich odpovědi by tak měly mít vyšší váhu v okamžiku, kdy se Evropská komise bude rozhodovat o podobě prvních návrhů Společné zemědělské politiky po roce 2020.

 Nejvyšší představitelé agrárních komor zemí V4+2 v této souvislosti diskutovali o problematice změny klimatu a připravenosti zemědělství na dramatické výkyvy teplot a změnu intenzity srážek a jejich rozložení během roku. Potřebná se proto ukazuje podpora šlechtění odolnějších hybridů nejvíce pěstovaných polních plodin, stejně jako změna agrotechniky, podpora budování závlahových a protikroupových systémů a dalších opatření, která přispějí k větší odolnosti zemědělců vůči projevům změny klimatu. Zástupci agrárních komor se shodli na tom, že změna klimatu představuje kromě ohrožení také příležitost k inovacím a dohodli se na prohloubení spolupráce v oblasti výměny informací a zkušeností nejlepší praxe.   

Zástupci agrárních komor V4+2 hovořili také o tak zvaných nekalých praktikách obchodních řetězců a zneužívání výsadního postavení těchto subjektů v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Plocha obchodních řetězců přepočtená na jednoho zákazníka patří v zemích Visegrádské čtyřky mezi největší v Evropě, čímž se neúměrně zvyšuje tlak jejich vzájemné konkurence.  Obchodní řetězce tak mají v rámci maloobchodu potravin oligopolní postavení, kterého při nákupu zboží od dodavatele neúměrně zneužívají a neumožňují tak generovat prostředky na vlastní rozvoj a inovace Zástupci agrárních komor zemí V4+2 tak důrazně žádají představitele národních vlád v jednotlivých zemích uskupení, stejně jako zástupce Evropské komise a Evropského parlamentu, aby Evropská unie v součinnosti s členskými státy přijala nutná legislativní a kontrolní opatření, která zajistí regulaci nekalých praktik obchodních řetězců a jejich vymahatelnost.

Představitelé agrárních komor zemí V4+2 diskutovali také o návrzích Evropské komise ke stahování účinných látek nejužívanějších přípravků na ochranu rostlin z trhu a shodli se na nutnosti prodloužení povolení v případě, že za tyto látky neexistuje na trhu adekvátní náhrada a jejich úplný zákaz by měl podobně negativní dopad na zemědělské hospodaření a životní prostředí, jako tomu bylo u tří mořidel ze skupiny neonikotinoidů a jejich stažení z trhu v roce 2014.  

Účastníci zasedání se dohodli, že se příští mimořádné společné jednání agrárních komor zemí V4  uskuteční v Polsku ve Varšavě dnech 1. a 2. černa při příležitosti jednání ministrů zemědělství zemí V4.


Komuniké bylo vyhotoveno v 9 kopiích, jedna pro každou z delegací, jedna bude předána Farm Europe, jedna COPA-COGECA a jedna Evropské komisi.

    



……………………………………….
Zdeněk Jandejsek
Prezident AKČR    


……………………………………….
Robert Nowak
Člen představenstva KRIR



……………………………………….
Miklós Kis
Viceprezident NAK    


……………………………………….
Milan Semančík
Prezident SPPK



                    ……………………………………….             ……………………………………….
                   Branko Ravnik                        Mladen Jakopovič
                       Ředitel (CAFS)                   Člen správní rady HPK
                  

zdroj: Agrární komora České republiky »