Stěžejním bodem jednání byla probíhající diskuze a návrhy k možné podobě reformy Společné zemědělské politiky po roce 2020, která se v mnoha konkrétních směrech dotýká každé členské země. Jak k tématu uvedl Martin Pýcha, viceprezident Agrární komory ČR a viceprezident COGECA: „Je zřejmé, že pro utváření reformy budou klíčové příští měsíce, a tak bude potřeba intenzivněji spolupracovat na úrovni nevládních organizací, kde chceme se společnými prioritami oslovit také osoby s rozhodovací a legislativní pravomocí na národní i unijní rovině.“ Dobrý základ pro vyjednávání představuje tzv. Bratislavská deklarace, která byla podepsána 31. března 2017, jako výstup z jednání V4 na Slovensku. Stejně tak je vnímána pozice evropských farmářů a družstev sdružených v COPA-COGECA k veřejné konzultaci k modernizaci a zjednodušení SZP 2020 z konce dubna, která zahrnuje aktuální společná témata a priority. Viceprezident maďarské komory Miklos Kis, který je zároveň viceprezidentem sdružení COPA k tomu uvedl: „Je zásadní, aby budoucí Společná zemědělská politika vytvořila takový rámec, ve kterém budou ve všech členských zemích EU rovnoměrně a nediskriminačně podporováni aktivně hospodařící zemědělci přispívající k rozvoji venkova vytvářením hodnot a pracovních míst se zohledněním národních specifik.“

Jiří Šír, náměstek ministra zemědělství, přítomné seznámil s pozicí ministerstva a s informacemi z průběhu jednání na EU úrovni: „Společná zemědělská politika ani po svých mnoha reformách nedokázala nabídnout zemědělcům zjednodušení, naopak se stále administrativně komplikuje a od zemědělců vzdaluje a přináší další environmentální požadavky. V pohledu na současnou diskuzi je naprosto nezbytné vystoupit se silným společným názorem, který by získával díky věcné argumentaci širší podporu, protože nové země již nemají v rozměru své agrární produkce kam ustupovat. Základem je silné a profesionální jednání na všech úrovních a prezentace zkušeností přímo z praxe.“ Že jde o téma citlivé a živé, potvrdil i Milan Semančík, předseda slovenské komory: „Bratislavská deklarace slouží jako výborný společný základ k dalším jednáním, která i na této akci získala podporu dalších agrárních komor. Společně tak lze na evropské úrovni vytvořit jednotný blok, který bude v Evropě slyšet. Protože právě státy střední a východní Evropy se potýkají s poklesem rozměru agrární produkce a jsou stále většími dovozci komodit a potravin z tradičně silných agrárních zemí.“ Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory ČR na závěr konstatoval, že chystaná reforma představuje vhodnou příležitost pro zjednodušení pravidel, možnost větší orientace na výrobní odvětví, směřující k zajištění potravinové soběstačnosti jednotlivých národních států i Evropské unie jako celku a následně doplnil: „Poptávka po zdravých, kvalitních a bezpečných potravinách stále roste nejen v Evropě, ale po celém světě a zemědělci v Evropské unii mají vzhledem k technologické vyspělosti a důrazu na dodržování vysokých standardů a norem ty nejlepší předpoklady ji naplnit. Své místo na trhu pak mají všechny subjekty bez ohledu na jejich velikost, protože právě větší podniky jsou nositeli inovací a modernizací směřujících k posílení světové konkurenceschopnosti. A tak úvahy o omezení velkých podniků jsou úvahami o oslabení celé EU.“

Stále častěji se komory V4 věnují dopadům abnormálních výkyvů počasí, které dokáží působit na polních i trvalých porostech značné škody ať již jde o mrazy, přívalové srážky či sucho. Letošní dubnové mrazy poškodily prakticky ve všech zemích především komodity jako je ovoce, zelenina a vinná réva, což s velkou pravděpodobností ovlivní celkovou letošní sklizeň. V případě ostatních plodin došlo k odložení některých agrotechnických operací, což může ovlivnit i jejich výnos. Robert Nowak, z Národní rady polských agrárních komor míní: „Problematika změn klimatu a připravenost zemědělství na dramatické výkyvy teplot a změnu intenzity srážek a jejich rozložení během roku je fakt, kterému musíme umět čelit. Potřebná je podpora šlechtění odolnějších hybridů, změny agrotechniky, podpora budování závlahových a protikroupových systémů a dalších opatření, která přispějí k větší odolnosti a adaptaci.“ Zástupci agrárních komor se shodli na tom, že změna klimatu představuje kromě ohrožení také příležitost k inovacím a dohodli se na prohloubení spolupráce v oblasti výměny informací a zkušeností nejlepší praxe. Shoda je v tom, že na evropské úrovni by měl být přijat jednotný rámec k řešení dopadů vlivů počasí, který by si jednotlivé země mohli upravit dle vlastních specifik, a ochrana zemědělců by pak byla systémová. Nejenom v této souvislosti došlo i na projednání návrhů Evropské komise o stahování účinných látek mnoha přípravků na ochranu rostlin, tedy zákazu mořidel z kategorie neonikotinoidů a následný úplný zákaz všech látek spadajících do této kategorie. Bohužel praxe ukazuje, že dochází ke zvýšení počtu aplikací a snižuje se šetrnost vůči životnímu prostředí.

V hodnocení trhu a obchodu se dlouhodobě potvrzuje, že ceny zemědělských výrobců rostlinných i živočišných komodit v zemích Visegrádské čtyřky jsou trvale pod průměrem EU 28 a tak i za průměrem zemí západní Evropy. Na vině je podle zástupců agrárních komor zemí Visegrádské skupiny především cenová a obchodní politika obchodních řetězců, tlak přebytků, ale také rostoucí dovozy za ceny nižší, než jsou výrobní náklady v zemích původu. Ty jsou způsobené především skrytými národními podporami, kterým nedokáží naše rozpočty a posléze ani producenti čelit. Když k tomu připočteme tlak řetězců na cenu, který je pro dodavatele postupně destruktivní až likvidační, jde o situaci, která je v dlouhodobém horizontu neudržitelná. Zástupci agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky tak důrazně žádají představitele národních vlád a zástupce Evropské komise a Evropského parlamentu, aby byla v součinnosti s členskými státy přijata nutná legislativní a kontrolní opatření, která zajistí regulaci nekalých praktik obchodních řetězců, jejich vymahatelnost a narovnání vzájemných dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Další společné jednání agrárních komor zemí V4  uskuteční jako mimořádné, a to v Polsku ve Varšavě, ve dnech 1. - 2. černa 2017 při příležitosti jednání ministrů zemědělství zemí V4.


Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR
602 440 763, felcarek@akcr.cz