Záznam Jana Veleby:
Cena spotřebitelská roste, aniž by významným způsobem rostla cena, kterou dostávají zemědělci. Zadruhé se rozevírají nůžky mezi farmářskou cenou v České republice a farmářskou cenou ve starých zemích Evropské unie, například Německem.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls na konci srpna slova prezidenta Agrární komory Jana Veleby. Letos v srpnu dostávali chovatelé dojnic za litr mléka v průměru 8,50 Kč, tedy o zhruba pětinu víc než ve stejném měsíci loni. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je prezident Agrární komory Jan Veleba. Vítejte po čase v Impulsech, přeji hezký dobrý večer.

Host (Jan Veleba):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Pane prezidente, na jasnou otázku jasná odpověď. Kolik farmáři vydělávají na jednom litru mléka, když dostávají 8,50 výkupní ceny?

Host (Jan Veleba):
V průměru 8,50 rovná se nákladová cena. Takže statistický průměrný farmář nebo chovatel mléčných krav v tuto chvíli nevydělává nic a dřív prodělával. Samozřejmě ti špičkoví, ti vydělávají, ti podprůměrní prodělávají. Čili 8,50 Kč je taková podle mého názoru hranice, pod kterou by cena mléka jít neměla a dlouho pod ní byla.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale že 50 haléřů v průměru máte vydělávat podle těch oficiálních informací. I chovatelé dojnic podle Českomoravského svazu mlékárenského jsou mírně rentabilní. Není to důležitější argument než ten, že jste nespokojeni s výkupními cenami mléka?

Host (Jan Veleba):
Podívejte, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Takže argumenty pana Kopáčka já nepovažuji za relevantní. Za relevantní považuji argumenty nebo propočty Ústavu zemědělsko-ekonomických informací a tam to je tak, jak jsem řekl. To znamená…

Moderátor (Václav Moravec):
Nula od nuly pojde tedy v současnosti?

Host (Jan Veleba):
8,50 Kč je zkrátka a dobře průměrná hranice rentability pro průměrného chovatele dojnic. A ten chov dojnic je tady na velmi vysoké úrovni, protože ta užitkovost, patříme ke špičkovým státům Evropy. Čili není to nic špatného.

Moderátor (Václav Moravec):
Budeme si ale dál hrát s čísly. Srovnáme-li to s loňským rokem, tedy srpen roku letošního, výkupní cena mléka, a srpen roku loňského, tak je tam pětinové navýšení. Kdybych vám řekl, že proč vám toto nestačí?

Host (Jan Veleba):
Protože zaprvé ta loňská cena byla velmi nízká a pokud by ta cena zůstala, tak by se dál redukovaly stavy krav, které už tak jsou zkrátka nízké. My nejsme soběstační třeba v sýru, už dovážíme 50 procent. Tam jdeme třeba dokonce cestou prasat. Ale tady není důležité, jestli je to o 50 nebo o 60 haléřů rozdíl, tady je důležité, kolik dostávají naši konkurenti za hranicemi. A v současné době je stav takový, že třeba německý farmář nebo rakouský farmář dostává za stejné mléko o 3-5 eurocentů víc. Teď tady třeba operují italští obchodníci a považte, nabízejí nebo poptávají mléko za zhruba 10,50 Kč. Takže opravdu se tady rozevřely nůžky mezi cenou, kterou dostávají čeští chovatelé a cenou, kterou dostávají chovatelé prostě za hranicemi.

Moderátor (Václav Moravec):
Už jsme zase u toho vašeho srovnávání. Český spotřebitel nemá rád, když se vy srovnáváte s Němci a s Italy, protože český spotřebitel také nebere německé a italské platy. Tedy jednoduchá námitka, tím, když vy tlačíte na vyšší výkupní cenu mléka, tak půjdete proti svému původnímu cíli. Před třemi roky jste odstartovali jako Agrární komora kampaň Bílé plus. Chtěli jste zvýšit spotřebu mléka a mléčných výrobků v České republice po dlouhodobých poklesech. To se vám svým způsobem daří, protože roste spotřeba mléka a mléčných výrobků. To chcete jít proti vlastní kampani?

Host (Jan Veleba):
Nechceme, protože zadruhé tady řeknu, že za tu cenu, kterou dostávají chovatelé dojnic v Čechách, by ta spotřebitelská cena nemusela být tak vysoká.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale mohla. Protože ať už Mlékárenský svaz i obchodní řetězce můžou říct, farmáři nás tlačí k vyšším cenám, protože chtějí mít ceny jako v Německu a v Itálii, Jan Veleba to říkal v Impulsu a tak zdražíme a promítneme vyšší výkupní cenu mléka do…

Host (Jan Veleba):
Podívejte, pane redaktore, spotřebitel nebo český občan není nikterak hloupý a myslím si, že bez nějakých velkých počtů nebo ekonomiky když řeknu, že farmář dostává 8,50 Kč za plnotučné mléko, které má kolem 4 procent tuku, tak se z toho sebere tuk, nechá se tam 1,5 procenta tuku a toto polotučné mléko se prodává až za 20 korun. Takže já jenom tvrdím, že tam je veliký prostor a že vůbec když farmář dostane slušnější cenu a ten farmář proč by měl dostávat méně než třeba jeho konkurent v Polsku nebo na Slovensku, tak není potřeba, aby se ty mléčné výrobky zdražovaly. Zkrátka ty ceny…

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale něco jiného, že zase vstoupím do vaší řeči, říká předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. On k dalšímu zdražování mléčných výrobků v těch následujících měsících poznamenává a tady jsou jeho slova:

Záznam Jiřího Kopáčka:
Cena mléka roste nepřetržitě už 12 měsíců od loňského srpna a nejsou zatím výhledy k tomu, že by se to mělo změnit. Naopak ten trend růstu cen bude pokračovat rozhodně po celé to zimní období a já předpokládám, že dalších minimálně 7-8 měsíců se ta cena mléka neotočí, ba naopak.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval 4. září předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Podle něj zemědělci vidí to, jak se rozevírají nůžky mezi farmářskými a spotřebitelskými cenami, tudíž Kopáček tvrdí, že to je psychologický problém vás jako zemědělců a dodává, že mlékárny můžou mít problémy, pokud se jim nepovede promítnout dražší mléko do ceny svých výrobků. Takže mlékárny nemají kde brát.

Host (Jan Veleba):
Mlékárny mají problémy takové, že prožívají jeden z největších boomů za mnoho let nazad. A až se rok s rokem sejde a vezmou se ekonomické výsledky, tak to tam zkrátka bude vidět. Navíc tvrzení pana Kopáčka, že 12. měsíc roste cena mléka. Proboha svatého, 350 nebo 360 tisíc krav v České republice netvoří cenu v Evropské unii mezi těmi desítkami milionů krav. Čili my jsme součást volné Evropské unie, kde jsou volné hranice a když farmář český vezme mléko a doveze je třeba do Německa do mlékárny například Goldsteik, tak dostane za to mléko o 1,50 Kč, skoro o 2 Kč víc.

Moderátor (Václav Moravec):
Znovu se ptám a vrátím se ke kampani, kterou jste zahájili před třemi roky. Jako Agrární komoře vám vadilo, že je tady nízká spotřeba mléka.

Host (Jan Veleba):
Já tomu rozumím, ano.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu správně teď vaše slova, že zahajujete novou kampaň Bílé mínus? Že chcete, aby zase klesla spotřeba mléka a mléčných výrobků?

Host (Jan Veleba):
Ne, ne, ne, my máme dokonce žádost v Bruselu, právě je notifikovaná a chceme v té kampani dál pokračovat další tři roky. My jsme Agrární komora takoví filantropové tady v tomto smyslu. Chceme v tom pokračovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Jakože převádíte peníze z Bruselu do Česka?

Host (Jan Veleba):
Agrární komoru to stojí devět milionů, ta tříletá kampaň a z toho Agrární komora ze svých zdrojů platí 20 procent. Čili nás to něco stojí.

Moderátor (Václav Moravec):
Nezahajujete teď kampaň Bílé mínus?

Host (Jan Veleba):
Nezahajujeme.

Moderátor (Václav Moravec):
Protože tím, že voláte po vyšších farmářských cenách, tak může klesnout spotřeba mléka a mléčných výrobků?

Host (Jan Veleba):
Spotřeba mléka a mléčných výrobků klesne tehdy, pokud obchodníci prostě budou dál ty ceny zvyšovat, k čemuž nemají důvod. Je tady ale třeba říct ještě jednu věc. Je tady říct, že na tom zvyšování cen se významným způsobem podílí i stát od letošního roku zvýšením DPH třeba. Když by se vzala cenová maska toho jednoho litru polotučného trvanlivého mléka, tak podíl DPH i dřív v roce 2008 byl 8 procent a v současné době už je to plných 13 procent na tom jednom litru mléka. Čili je to i prostě státní politika, nejenom tedy těch obchodních řetězců a těch mlékáren. Ale opakuji, mlékárny nemají absolutně žádný důvod k nějakému pláči, protože obchodní ceny jsou dobré a oni prožívají v současné době boom.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, nemáte obavy, že zdražení mléčných výrobků a mléka v těch následujících sedmi měsících může u spotřebitelů v České republice způsobit to, že výrazněji opět klesne spotřeba mléka a mléčných výrobků? Jasná odpověď.

Host (Jan Veleba):
Pane redaktore, my děláme jenom to, že kopírujeme a to ještě se zpožděním vývoj na trhu dejme tomu v Rakousku, v Německu, kde opakuji, ty ceny mléka, které tam dostávají, jsou vyšší než u českých farmářů. A znovu říkám, že marže, které mají mlékárny a které mají řetězce, není tam důvod, aby se dál ty ceny zvyšovaly pro spotřebitele.

Moderátor (Václav Moravec):
Je to tedy zbytečné, když Českomoravský svaz mlékárenský varuje před dalším zdražením, protože ty marže u mlékáren i u obchodníků jsou takové, že by mléčné výrobky nemusely zdražovat?

Host (Jan Veleba):
Přesně to je moje stanovisko, je to zbytečné a myslím si, že to je rozeštvávání prostě zemědělců, mlékáren a že to je opravdu naprosto zbytečné. Protože je to v ekonomickém režimu, kdy mlékárny v současné době vydělávají velmi slušně.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy odmítáte moji provokaci, že byste zahajovali akci Bílé mínus, tedy že by případné zdražování mléka a mléčných výrobků mohlo vést ke snížení spotřeby. Chápu správně, že tedy bude pokračovat Bílé plus, tedy kampaň, kterou jste před třemi roky zahájili a během níž jste dali tři miliony každý rok do propagace mléčných výrobků?

Host (Jan Veleba):
Ano, bude pokračovat. Zrovna zítra k tomuto tématu máme tiskovou konferenci.

Moderátor (Václav Moravec):
Opět se třemi miliony každý rok jako tříletý projekt?

Host (Jan Veleba):
Ano, jako tříletý projekt.

Moderátor (Václav Moravec):
Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů zdražovaly loni v České republice zhruba o sedm procent. To bylo nejvíc ze všech členských států Evropské unie. Bude to zdražování podle vašich propočtů a odhadů pokračovat i letos?

Host (Jan Veleba):
Pane redaktore, Agrární komora takové propočty zkrátka nedělá. Já si myslím, že ne, s výjimkou brambor. Když vezmeme třeba hlavní komodity jako je obilí, to znamená pekárenské výrobky, tak tam se snížily farmářské ceny zhruba o 20-25 procent. U mléka je to, to jsme právě teď popsali. Tam nejhorší situace podle mého názoru může nastat u brambor.

Moderátor (Václav Moravec):
Brambory jsou tedy nejrizikovější komoditou pro následující měsíce, protože očekáváte jejich výraznější zdražování?

Host (Jan Veleba):
Ono to zdražení už přišlo, protože letos je velmi nepříznivý rok na brambory. Začalo to už v době sázení, kdy bylo deštivo, chladno, zima. Pak byly veliké deště a pak přišlo sucho a hlavně přišly dlouhé dny, kdy byly tropické teploty přes 30-33 stupňů. No ta ty brambory v mnoha oblastech to nevydržely. Nejhorší situace je na Vysočině, o něco lepší situace je u pěstitelů v západních Čechách. A ČSÚ nedal vydal číslo, kde odhadl výnos o 23,7 procenta menší než v loňském roce. Já si myslím, že …

Moderátor (Václav Moravec):
Jenom že vstupuji do vaší řeči, opět máme podobnou statistiku, ale Český statistický úřad upozorňuje, že to byl odhad k polovině srpna.

Host (Jan Veleba):
Ano, chci to vysvětlit.

Moderátor (Václav Moravec):
Ano.

Host (Jan Veleba):
Myslím si, že to číslo půjde dolů a až se sklidí brambory v těch západních oblastech, kde přece jenom ty deště nějaké byly, tak my odhadujeme, respektive Ústřední bramborářský svaz, který je členem Agrární komory, tak odhaduje, že ten pokles bude kolem 15 procent. Čili ne tak drastický a tragický, jak se to jeví v současné době. Ale bude v celé Evropě ve všech pěstitelských oblastech. Čili ta cena brambor bohužel nebude nijak nízká.

Moderátor (Václav Moravec):
Ukazují se tedy ta čísla zveřejněná Českým statistickým úřadem k polovině srpna jako příliš černá a vaše nejnovější prognóza je, že meziročně klesne úroda brambor v České republice v letošním roce o těch 15 procent.

Host (Jan Veleba):
Ano, přesně tak.

Moderátor (Václav Moravec):
A budoucí nárůst ceny, který očekáváte při té sklizni brambor, tedy bude jaký?

Host (Jan Veleba):
Podívejte, když se podíváme na tu cenu, tak pěstitelé brambor v současné době dostávají v průměru asi 6,50 Kč za kilo. Je to jednou tolik než loni touto dobou, kdy byla výborná úroda. A spotřebitelská cena se pohybuje, nemýlím-li se, mezi 15 až 20 korunami. To už je příliš vysoká cena, která limituje spotřebu brambor. Tam by ta otázka třeba v Bramborovém plus byla namístě od vás na rozdíl od toho mléka. Tak tam kdyby se zvýšila ta cena, tak by určitě došlo k poklesu spotřeby brambor. Takže já tuto cenu spotřebitelskou, která je teď, já ji považuji za hraniční.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno vy očekáváte, že i obchodní řetězce a další články toho řetězu, když se brambory dostávají od pěstitelů až k nám jako ke spotřebitelům, tak už k dalšímu nárůstu ceny brambor nedojde, protože všechny články řetězce jsou si vědomy toho, že český spotřebitel by přešel na rýži, těstoviny a na jiné komodity, které mohou brambory nahradit?

Host (Jan Veleba):
Já se bojím, že už se to děje, že 20 korun je opravdu vysoká cena. Takže existují i jiné přílohy než brambory. Takže já bych byl rád. Já bych rád věřil tomu, že si to všechny články toho řetězce, té vertikály potravinové uvědomují. Bramboráři si to rozhodně uvědomují a do nějakých dalších extrémů nebo cenových požadavků já si myslím, že nepůjdou.

Moderátor (Václav Moravec):
Jsme-li ještě u brambor, když jsem projížděl statistiky, tak bramborových polí v Česku ubývá. Od roku 1990 se rozloha snížila skoro o 4/5 na 23 tisíce hektarů bramborových polí v České republice. Očekáváte, že i ten letošní rok a to, co se kolem brambor děje, se nějak promítne do rozlohy bramborových polí v roce příštím?

Host (Jan Veleba):
To je těžko říct, jaká bude reakce. Já sám si myslím, že to číslo možná bude o něco vyšší, ale ne o moc, co jste tady uvedl.

Moderátor (Václav Moravec):
Že dojde k mírnému navýšení.

Host (Jan Veleba):
Že by možná mohlo dojít k mírnému navýšení, ale hlavně o tom rozhodne jiná věc. V příštím roce startuje nové plánovací období v Evropské unii, čili nová reforma společné zemědělské politiky a já bych byl hrozně rád, kdyby brambory dostaly v rámci této reformy větší podporu. Protože to je strašně nízké číslo a my už třeba loni jsme dovezli do České republiky téměř 100 tisíc tun konzumních brambor. Já to pokládám za ostudu pro Českou republiku. To je podobné jako vozit to vepřové maso.

Moderátor (Václav Moravec):
A je reálné, že se vaše přání stane otcem myšlenky, kterou si někdo osvojí?

Host (Jan Veleba):
To se právě teď rozhoduje, právě teď vrcholí jednání mezi ministrem zemědělství a Agrární komorou. Mimochodem jedná se nám s novým ministrem velmi dobře. Jednáme v měsíčních taktech, kdy se schází vedení Ministerstva zemědělství s představenstvem Agrární komory, mezitím jednají pracovní skupiny. Takže já jsem tady řekl před chvílí svůj osobní názor, je to můj osobní názor, já bych si přál, aby brambory byly podpořeny.

Moderátor (Václav Moravec):
A zdá se, že by mohl ministr zemědělství vašim slovům naslouchat, tudíž že by mohlo dojít po poklesech tedy k rozšíření pěstitelských ploch brambor v roce příštím?

Host (Jan Veleba):
Pokud se tam umístí nějaká rozumná podpora brambor, tak zcela určitě to bude mít pozitivní vliv.

Moderátor (Václav Moravec):
Když byla řeč o dražších potravinách, zdražení kterých potravin se lidé oslovení Rádiem Impuls bojí? Tady jsou odpovědi, které jsme natočili v ulicích:

Anketa:
By mě vadilo, kdyby se dál nějak třeba zdražovalo obecně pečivo, protože nevím, jestli bych byla úplně ochotná za housku, tak jako dneska platím v rozmezí 4-7 korun, což je dost docela šílené, tak nevím, jestli bych byla ochotna zaplatit za jednu housku třeba 10 korun. To už si myslím, že je úplný extrém.

Spousta lidí řeší, kolik stojí ty nejlevnější potraviny, jenže ty já bych si v životě nekoupil, že jo. Já když jdu do krámu, tak si stejně radši vyberu tu, o které vím, že je sice dražší, ale zároveň je kvalitnější, mě třeba víc chutná. A jestli se tam cena může měnit, zdraží mléko o 10 korun, lidi se z toho hroutí, tak v tu chvíli mě to popravdě docela nevadí. Protože mám i další výdaje, které jsou většinou větší než jídlo. Mě přijde, za jídlo neplatím tolik.

Trochu mě děsí ty brambory, protože ty spotřebovávám prakticky každý druhý den, tak to bych asi poznal nejvíc. I když zase nemám moc strach, že by to zdražení bylo tak enormní, aby se to podepsalo až tak moc na těch mých výdajích.

No určitě se bojím zdražování kávy, protože tu piji denně velké množství. Jinak se obecně zdražování asi nebojím, protože je to takový přirozený proces. Už jsme si na něj všichni zvykli.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova několika náhodně oslovených respondentů v pražských ulicích. Když Jan Veleba, prezident Agrární komory, host dnešních Impulsů říká, že například obiloviny tam letos máte žně v tom nejlepším slova smyslu, protože úrody je víc o 20 procent než v roce loňském, tak je reálné, že by naopak došlo k dobré zprávě, tedy k poklesu výrobků, které jsou z obilovin, pečiva a podobně?

Host (Jan Veleba):
Ten výnos obilovin není správné srovnávat s loňským rokem, protože bylo v rozsáhlých oblastech sucho. Ale k vaší otázce, ta úroda je, řekněme, na množství, když se vezme, desetiletý časový průběh, bude sklizeno bez nějakých desítek tisíc sedm milionů tun. Je to všeho všudy pouze průměrná produkce. Ale nestěžuji si, prostě ta produkce je relativně dobrá.

Moderátor (Václav Moravec):
Mohla by ta průměrná produkce se odrazit v cenách mouky a…

Host (Jan Veleba):
Snížila se ceny obilí, třeba u potravinářské pšenice klesla, řekněme, z takových 6 tisíc korun za tunu na 4 tisíce a možná i níž. Takže vůbec se nedá hovořit o tom, že by se pečivo mělo zdražovat. Spíš ta otázka je obrácená. Ale musím tady upozornit na to, že pekaři pracovali asi tak tři roky, to odhaduji, v režimu, kdy v podstatě ekonomicky na hraně. Dost je jako dusily obchodní řetězce. Třeba ty řetězce mají u bílého pečiva marži v průměru 35 procent teď v prvním pololetní letošního roku, kdežto v roce 2008 měly 23 procent. Takže i tam je prostor. Čili byl by tam prostor pro mírné snížení. Ale byl bych nerad, kdyby to na úkor pekařů. Opakuji, pracovali dlouho ve velmi obtížných ekonomických podmínkách.

Moderátor (Václav Moravec):
Další otázky posluchačů Rádia Impuls, které směřují na prezidenta Agrární komory Jana Velebu, tak jedna z nich se týká toho, jestli bude možné změnit špatně nastavené podmínky pro tuzemské zemědělce při srovnání se zemědělci starých členských zemí Evropské unie?

Host (Jan Veleba):
Je tady jedinečná příležitost a Česká republika odpracovala při lobování v Bruselu k nové reformě společné zemědělské politiky opravdu hodně práce. My nevládní organizace jsme dokonce se sdružili, udělali jsme konsorcium, mluvím o Agrární komoře, Zemědělském svazu, Potravinářské komoře a velkých podnicích. Najali jsme si agenturu Pavla Teličky a dva roky jsme v Bruselu pracovali. To se odrazilo. A teď v říjnu bude reforma pravděpodobně schválena, politická dohoda už je. A pokud to takhle bude schváleno, tak tady je vytvořen prostor poprvé, kdy pokud správně to převedeme, přetransformujeme do českých poměrů pro české zemědělství a v tom je klíčový ministr zemědělství a dobré je, že je odborník po dlouhé době, tak já vidím dvě šance. Zaprvé že se zastaví propad českého zemědělství nebo snižování rozměrů a zadruhé po tom zastavení a stabilizaci že by mohlo dokonce dojít k určité renesanci, k určité obnově.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy optimistická slova na závěr.

Host (Jan Veleba):
Ano.

Moderátor (Václav Moravec):
Optimistická slova v rozhovoru s prezidentem Agrární komory Janem Velebou. Děkuji, že jste byl hostem Rádia Impuls.

Host (Jan Veleba):
Jsem rád, že jsem mohl ta optimistická slova říct, protože si myslím, že to tak je, že tady příležitost je. Děkuji.

Moderátor (Václav Moravec):
Děkujeme za rozhovor.

Zdroj: www.impuls.cz