František Mariánek, 4. březen 2013
Zprávy AK ČR

Zprávy Agrární komory ČR č. 8/2013

 

                                                                                                    V Praze 4. března 2013

 

 

Ø      Reforma SZP - jednání s ministrem P. Bendlem

Ø      Jednání Odborné skupiny pro přímé platby Grémia MZe

Ø      Společné stanovisko AK ČR a ČMMJ k petici „Za obnovu zemědělské krajiny“

 

 

Reforma SZP – jednání s ministrem P. Bendlem

 

Jednání se uskutečnilo dle 1. března 2013 za účasti ministra P. Bendla, náměstka ministra V. Žáka, náměstkyně ministra J. Beneš Špalkové a vrchního ředitele P. Sekáče. Dále byli přítomni europoslanci O. Vlasák, H. Fajmon, R. Dušek,  J. Březina a za Stálé zastoupení ČR při EU J. Jílek. Za nevládní organizace pak B. Beleda (AK ČR), M. Pýcha (ZS ČR), T. Kreutzer (PK ČR), J. Stehlík (ASZ) a P. Telička za BXL Consulting. 

 

Konsorcium opakovaně zdůraznilo nejdůležitější aktuální  požadavky:

1.      Vyřešit snížení obálky na PRV přesunem kohezních opatření na OP ŽP a IROP.

2.      Umožnit čerpání v LEADER – MAS i v jiných operačních programech.

3.      Zařadit víceleté pícniny a luskoviny do výměry půdy mimo produkci.

4.      Udržet 15 % couplované platby.

5.      Zařadit mezi citlivé komodity prasnice.

6.      Prosadit pozměňovací návrh na využití článku 22, který umožní rozdílnou základní sazbu přímých plateb – cukrovka, chovatelé skotu.

7.      Prosadit v EP alespoň částečný odpor proti zastropování, aby skončilo na dobrovolné bázi.

 

Předložené požadavky byly v diskuzi většinovou shodou odsouhlaseny a podpořeny. Stejně kladně byla ohodnocena podoba Reformy SZP předložená Zemědělským výborem EP. Nejasné je zatím schválení a start Reformy, kde hrozí možnost zahájení až po nových volbách do EP, tedy od roku 2016. O. Vlasák jako místopředseda EP věří v podmínečné schválení finančního rámce, naopak ostatní poslanci odhadují, že EP toto neschválí, což znamená riziko posunu zahájení platnosti Reformy SZP. Důležité je, jestli dojde k dohodě před prázdninami 2013, nebo až na podzim. V zájmu ČR je dodržení původního harmonogramu a proto MZe i Konsorcium připraví všem našim europoslancům materiál vycházející z odsouhlasených požadavků na březnové jednání v plénu. Ministr Bendl bude o tomto jednání informovat vládu.

O. Vlasák zdůraznil spojení ozelenění s ochranou pitné vody, zároveň podpořil převod 15 % z prvního pilíře na PRV a souhlasil s přesunem opatření na malé obce na OP ŽP a IROP s argumentem, že jde díky zastřešení jedním ministerstvem o jednoduší přístup a komunikaci. Široká diskuze se vedla k působnosti a rozsahu činnosti MAS, či využití SAPS do dalšího období.

Jako klíčovou vnímá AK ČR snahu ministra Bendla převést peníze z nečerpaného OP ŽP na současný PRV (cca 2,5 mld. Kč) potenciálně využitelné na projekty agropotravinářského sektoru. AK ČR přislíbila výpomoc v jednání MZe k přesunu administrace opatření OP ŽP na čističky a vodovody do kompetence MZe.

Jednání hodnotíme jako úspěšné a vytvářející dobrý poklad pro obhájení stanovených priorit a potřeb.

 

Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

 

Jednání Odborné skupiny pro přímé platby Grémia MZe

 

Na zahajovací jednání byly připraveny tři tématické okruhy:

-         představení Strategie pro růst, včetně následné diskuze,

-         seznámení se současným vývojem vyjednávání reformy SZP,

-         zahájení diskuze o návrhu nařízení na přímé platby – problematika základní platby, resp. případné možnosti prodloužení platby SAPS.

Jednání skupiny bylo obnoveno z důvodu probíhajícího procesu vyjednávání o SZP na evropské úrovni (návrh EK, formulace základní pozice EP a Rady), příprav zahájení trialogu pro nalezení obecně přijatelného textu všech zainteresovaných institucí a k potřebě prodiskutovat aktuální pozici s ohledem na současný vývoj a informace.

Jednání zároveň reagovalo na přijetí zásadního dokumentu MZe koncepční povahy - Strategie pro růst. Členům OSPP proto byly představeny hlavní závěry Strategie, především s důrazem na závěry týkající se oblasti přímých plateb. V rámci následné diskuze většina zástupců materiál ocenila. Výhrady byly vzneseny především k negativním dopadům závěrů koncepce na rostlinnou výrobu, slabý akcent na soběstačnost ČR a tlak dovozů, či k přílišné ambicióznosti u cross-compliance a přesunu financí z I. do II. pilíře před diskuzí k rozdělení snížených financí na PRV.  

Členům skupiny byl představen současný vývoj diskuzí Rady a EP s důrazem na hlavní zájmové oblasti ČR - prosazení požadavků v rámci čl. 22 do textu předsednictví, naopak negativní výsledek hlasování v zemědělském výboru EP.  Otázkou zatím je dobrovolnost nebo povinnost cappingu.

Pro budoucí uspořádání přímých plateb EK nepřipouští pokračování SAPS. ČR proto zahájila přípravu na systém základní platby s aplikací platebních nároků. Výsledek hlasování v Zemědělském výboru EP však vytvořil předpoklady pro pokračování SAPS roku 2020 a pokud tento názor potvrdí celé plénum EP v březnu, bude to znamenat významné posílení této možnosti s ohledem na nadcházející finální fázi vyjednávání. ČR by tedy měla zhodnotit současný vývoj a případně ho zohlednit ve své pozici k této problematice. Členové skupiny se nevyjádřili jednoznačně pro preferenci jedné pokračování SAPS či přechodu na systém s platebními nároky. Pro posouzení byla vyžádána analýza ÚZEI, která by srovnala výhody a zápory systémů.

Členové OSPP informováni o zcela novém pozměňovacím návrhu zemědělského výrobu EP - dobrovolné platbě na první hektary, který však většina přítomných odmítla.  

Dále byla diskutována témata jako je nastavení regionalizace ČR (neoslabování subjektů s rostlinnou a živočišnou v přechodných oblastech), důraz na umístění české produkce na českém trhu, podpora zaměstnanosti a života na venkově, využít v rozhodování porovnání rentability jednotlivých komodit podle výrobních oblastí, aj.

 

Úřad AK ČR Praha

                                        

                                                                                                            

 

 

 

 

Společné stanovisko

 

Agrární komory a Českomoravské myslivecké jednoty k petici

 

„Za obnovu zemědělské krajiny“.

 

Zemědělská krajina je nejen významně poškozena, ale především se postupující urbanizací její rozměr výrazně zmenšuje. Výměra orné půdy se jen za posledních 10 let snížila o více než 8 %. Z dlouhodobého pohledu od r. 1920 ubyla ze zemědělského využívání výměra téměř jednoho kraje.

Zemědělská krajina se čím dál méně využívá k zemědělské produkci. Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách se za posledních 20 let snížila o jednu třetinu. Zejména v živočišných produktech ztrácíme soběstačnost a dovážíme již polovinu vepřového masa.

Zemědělská krajina trpí nízkou podporou živočišné produkce. To vedlo ke snížení pěstování pícnin na orné půdě, většinou s protierozním charakterem, o polovinu za posledních 20 let. Důsledkem je také rozšiřování ploch řepky a obilovin včetně kukuřice, které se pěstují již na třech čtvrtinách výměry orné půdy.

Vznikly tak vhodné podmínky pro enormní zvýšení stavů černé zvěře, která způsobuje neúnosné škody na polních kulturách a významně snižuje stavy zejména drobné zvěře.

V ekologickém systému hospodaření je zapojeno více než 11 % zemědělské půdy. Na 40 % zemědělské půdy je v rámci vymezení tzv. zranitelných oblastí k redukci vyplavování dusíku výrazně omezeno  hospodaření. V revizi Společné zemědělské politiky 2014-20 jsou připravena další rozsáhlá opatření na „ozeleňování“ zemědělské půdy.

Z podpor programu rozvoje venkova se na extenzifikaci v horských a znevýhodněných oblastech, na environmentální opatření a pozemkové úpravy vyplácejí více než třikrát vetší podpory než na modernizaci zemědělských podniků.

 

Klíč k tomu, aby zemědělská krajina dále neztrácela svoji krásu a harmonii, je v obnovení vyvážené hospodářské soustavy českého zemědělství a spolupráci všech, kteří v ní jakkoli působí. Klíčová role v tom připadá zemědělcům, lesním hospodářům a myslivcům.

 

Agrární komora ČR sdružující výraznou většinu zemědělců, lesních hospodářů a Českomoravská myslivecká jednota sdružující většinu myslivců se dohodly na vzájemné koordinaci navrhovaných opatření a jejich prosazování. Uvítáme každého, kdo nám v tomto úsilí pomůže.

 

 

Kontakt:          AK ČR, Štěpánská 63, 110 00  Praha 1, sekretariat@akcr.cz , tel. 224 215 946,

fax. 224 215 944

ČMMJ, Lešanská 1176/2a, 141 00 Praha 4, cmmj@cmmj.cz  tel. 221 592 961

 

 

 

    Ing. Jan Veleba                                                         Ing. Jaroslav Palas

    prezident AK ČR                                                      předseda ČMMJ


Hodnocení => průměr 012
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář