V tomto rámci by se podle českého ministra Jana Mládka měl vyřešit i problém českých chovatelů s lacinými dovozy ze zemí, které byly poklesem poptávky postiženy více než ČR. "Je dohoda o opatřeních na evropské úrovni, financovaných půl na půl z národního rozpočtu a z EU. Výslovně bylo slíbeno, že zahrnuta bude i ČR," řekl  Mládek.

Současné rozhodnutí EU by se mělo promítnout do návrhu chystaných českých opatření. "Výroba by se měla omezit na samém počátku, aby se zabránilo nadprodukci. Rozhodně nechceme jít cestou výkupu kuřat, to ať tato produkce nenastane. Ale výrobci by za to měli být kompenzováni," řekl.

Česko zatím více než pokles odbytu a cen trápí rostoucí dovoz lacinějšího drůbežího masa; ztráty chovatelů odhaduje Agrární komora na 100 milionů korun měsíčně. Podle Mládka nakonec EK na tyto důsledky přihlédla, i když bez ochranných opatřeních. 

"V dopisu komisařce (pro zemědělství) Mariann Fischerové-Bölové jsem zmínil i tuto extrémní, zatím nikdy nepoužitou možnost. Byla to forma nátlaku, abychom byli vzati do hry, protože původně hrozilo, že by se opatření vztahovala jen na země, kde došlo k významnému poklesu spotřeby, a to bychom se nekvalifikovali," vysvětlil. "Dumpingové dovozy budou řešeny tím, že naši výrobci také budou mít podporu, a tím budou ve stejném postavení jako producenti jinde," dodal.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby by bylo třeba vedle přímých kompenzací ztrát stáhnout část drůbežího z trhu. K tomuto účelu by měly posloužit podpory na zamražení a uskladnění masa a hlavně subvence na vývoz mimo EU. Na přechodné období by měly být stanoveny také minimální farmářské ceny drůbežího tak, aby se trh dál cenově nepropadal, soudí šéf komory.

Až dosud předpisy EU dovolovaly pomoci drůbežářům ze společné pokladny pouze exportními dotacemi, anebo přispět na odškodnění chovatelů přímo postižených ptačí chřipkou. Nepočítaly však s kompenzacemi za ztráty způsobené poklesem poptávky.

Kvůli obavám z ptačí chřipky však spotřeba drůbežího masa kupříkladu v Řecku klesla o 70 procent a v Itálii o polovinu. Ve skladech v EU se nahromadily přebytečné zásoby 320.000 tun drůbežího, odpovídající roční české produkci. Komisařka Fischerová-Bölová uznala, že situaci nelze dále čelit současnými nástroji. EK navrhla změnu, umožňující EU podílet se na financování zvláštních tržních opatření. Ty může navrhnout každý stát tak, aby nejlépe odpovídala jeho konkrétní situaci.

Komisařčin mluvčí Michael Mann se dosud zdržoval odhadu, jak velkou částkou by EU mohla přispět, ale ujišťuje, že v rozpočtu je peněz dost. Přijatá novela nařízení o organizaci trhu s drůbeží a vejci představuje pouze právní základ, konkrétní požadavky komise čeká od členských států. Bude-li s jejich navrhovanými opatřeními souhlasit jako odpovídajícími jednotnému trhu, předá je příslušnému gesčnímu výboru, kde se o nich bude hlasovat.

Desítka zemí dnes požadovala, aby EU hradila více než polovinu pomoci drůbežářům, ale podle diplomatických zdrojů nezískala dostatečnou podporu a prošel původní návrh EK. Přijetí opatření na úrovni EU podporovalo i Česko, obávající se zvýhodnění konkurentů ze zámožnějších zemí, pokud by pomoc zůstala omezena jen na národní prostředky.

EK již posuzuje návrhy Itálie a Francie na poskytnutí státní pomoci drůbežářům ze svých národních rozpočtů; ve francouzském případě jde o 63 milionů eur, v italském v řádu 100 milionů eur. Na tyto plány se však změna pravidel hry ještě nemá vztahovat.

Ministr Mládek podezírá, že italští a francouzští chovatelé nejspíše ze státní pomoci již těží; pravidla EU už umožňovala i bez souhlasu Bruselu poskytnout 3000 eur na farmu jednou za tři roky. Ale tato cesta byla pro české velkochovy nepoužitelná.