V okrese Znojmo komise zjistily, že bylo zaplaveno na 2 591 hektarů orné půdy. Z toho je 798 hektarů na 100% zničeno (převážně ozimé pšenice) a 1 732 hektarů je zaplaveno vodou a ta vytváří laguny. Finanční škody zatím nejsou vyčíslené z jednoho prostého důvodu.Čeká se až voda opadne a ukáže se, zda je možné půdu nějakým způsobem obdělat. Zhruba u 50% výměry se ale s tím nepočítá, není to možné.

Škody na porostech, zvířatech  a rybách
Na Českobudějovicku jsou sice škody  způsobené záplavami menší, i tak je ale 250  hektarů polí zcela zničených  a kolem 320 hektarů je silně poškozených. Jsou to především ozimy. Voda ale neškodila jen polím. Místní rybáři mají už nyní zjištěno, že škoda na budovách dosahuje přes 8 milionů korun a v rádech  několika milionů korun jsou vyčíslené škody na rybí obsádce. „.Z pohledu Jihočeského kraje se odhadují škody na hospodářských zvířatech kolem tří milionů korun. Desítky miliónů si vyžádá popovodňová regenerace vodních nádrží i upravených a neupravených vodních toků,“ uvedla ředitelka OAK České Budějovice Hana Hricová.

Bohužel mezi uznatelné škody z pohledu vládou schválené metodiky zjišťování mimořádných povodňových škod zatím nepatří poškození trvalých travních porostů či neosetá orná půda z důvodu zaplavení a podmáčení. Přitom letošní jarní povodně napáchaly zemědělcům v regionu významné škody právě na loukách a pastvinách (cca 3 500 ha) i na neoseté orné půdě (cca 300 ha).

 Ekonomická ztráta vznikla jednak potřebou značných nákladů na odstranění naplavenin (kamení, písek, dřevo, plasty apod.) ze zatopených TTP, jednak ztrátou kvalitní píce, která se po povodni většinou nehodí ke krmení hospodářským zvířatům. Revitalizace břehů též vyžaduje finanční investice. Navíc vinou dlouhodobého podmáčení jsou louky těžko dostupné pro zemědělskou techniku - a tudíž je  uživatelé z obavy o nemožnost zajištění správné zemědělské praxe obvykle vyřazují z dotačních systémů.

Přemnožení hlodavců
S jinými stesky , neméně ale vážnými, se přihlásila Agrární komora Bruntál. Stěžuje si na  přemnožení hlodavců. Potýkají se s tím  jak zemědělci v horských tak i v  podhorských oblastech okresu Bruntál. „Už podzim roku 2005 signalizoval zvýšený výskyt  hrabošů, myší a myšice polní. Letošní zima  to ještě zvýraznila. Sněhová pokrývka v okrese Bruntál, byla trvalého rázu od 14.10.2005 až do 17.4.2006, kdy začalo prudce tát. Sněhová pokrývka přišla, ale v období nezamrzlé půdy hlodavci svou zkázu "provozovali" i přes zimní období,“ uvedla ředitelka OAK Bruntál, Miloslava Nováková.

V  nížinných oblastech takzvaných " produkčních " odhadli zemědělci poškození asi 30%  ozimých obilovin " totálně" a 15 %  silně poškozených, obdobná situace je i u řepky, kde je poškození z 60%. Zde musí zemědělci řešit situaci náhradními osivy a tím se dostávají do problémů  v zajištění dostatečného množství osiva.

„Zvyšují se jim tak nepředvídatelné náklady a zkomplikují se jarní práce o agrotechnických lhůtách nemluvě. Laik si řekne, alespoň nebude nadvýroba obilovin, s kterou  se naše zemědělství potýká, ale co ekonomika produkčních podniků? Jak se tyto budou vyrovnávat jednak se zvýšenými náklady a nižšími tržbami? Ano budou si muset poradit sami,“ posteskla si ředitelka Nováková.

Okres Bruntál je z valné části orientován zejména v horských oblastech na chov skotu. Louky a pastviny z tohoto důvodu reprezentují kolem 40 tisíc hektarů, které jsou hlodavci ze 70% zničeny. V současné době zemědělci " vyhánějí" dobytek na "pastvu" s třítýdenním zpožděním. Horší však je , že na uvedených pastvinách není zhola nic.

Skot je z 80 % " venku", ale i nyní se mu dováží krmivo z neuvěřitelných  vzdáleností , často i mimo okresních. Není to tím , že by zemědělci v roce 2005 nevyrobili či nedostatečně prováděli údržbu trvalých travních porostů, ale tím, že došlo k poničení porostů hlodavci a byla enormně dlouhá zima.