apic-ak.cz, 5. duben 2006
Společný problém: Nadbytek obilí, pokles stavů dobytka

Již tradičně, den před mezinárodním zemědělským strojírenským veletrhem Techagro se v Brně, v konferenčním sále interhotelu Holiday Inn konalo setkání zemědělců a potravinářů sdružených  do Agrárních komor Visegradské  čtyřky (V-4). Celý den, od ranních hodin do večera se jednalo, diskutovalo, navrhovalo.Vše se nakonec sepsalo do závěrečného komuniké, které přinášíme zvlášť.

Maďaři vedou ve využívání plodin k energetickým účelům
Jak z jednání vyplynulo, zemědělci Česka, Maďarska, Slovenska a Polska  by bez dotací byli ve ztrátě. V hospodaření se zdá být v agrárním sektoru na tom nejlépe Česká republika, která vykázala  v zemědělství  7,2 miliardy zisku. Slovensko bylo ve ztrátě, Polsko je slabě nad nulou a Maďarsko dosáhlo za loňský rok čtyřprocentní kapitálové výnosnosti. „Bez dotací bychom byli jednoznačně ale ve ztrátě“, řekl víceprezident maďarské agrární komory  Tamás Bódizs. „Klesají nám tržby z prodeje a právě dotace nás z větší míry živí. Po roce 2010, kdy má Evropská unie změnit dotace, to může znamenat ještě hlubší problémy,“ řekl prezident české agrární komory Jan Veleba. Ten  ve svém vystoupení kladl důraz na další modernizaci zemědělství a daleko vyšší využívání půdy k produkci plodin  využitelných na biopaliva jako je biolíh a metylester nebo na energetické účely, k spalování v podobě briket, granulí atd. V tomto ohledu je na tom uvnitř zemí V-4 nejdále Maďarsko. Staví se tam 5 závodů na bioetanol a počítá se s tím, že se tam zhodnotí  jeden milion tun suroviny pro výrobu bioetanolu.“Jen na 16 tisíci hektarech je u nás kukuřice, slunečnice a řepka, které se zpracovávají na metyelster. Z EU čerpáme dotaci. Na každý hektar těchto plodin využívaných pro biopaliva je dotace 27 euro,“ uvedl Tamás Bódizs. Obdobně je tomu i u  specielních trav k energetickému využití. Je jich  10 tisíc hektarů a na každý je dotace 32 euro. Rychlerostoucích dřevin mají v Maďarsku  2 tisíce hektarů a na každý z nich je podpora z EU ve výši  194,13 eur.Je to určitě velmi dobrá alternativa i pro české zemědělce, kde produkce biomasy určené k energetickému využití je ve srovnání s Maďarskem zatím mizivá. „Máme na 2 tisíci hektarech byliny využitelné pro energetické účely  a rychlerostoucí  dřeviny jsou na 80 hektarech,“ upřesnil Veleba.

V sociální politice vedou Poláci
Za nízkými cenami a tím i konkurenceschopností polských zemědělců je nejen levná pracovní síla, ale i výše podpor uštědřených rolníkům státem. Účastníci  setkání V-4 v Brně se sice nebavili detailně o sociálním zvýhodnění rolníků v Polsku,ale i pouhá dvě čísla svědčící o větší sociální podpoře napověděla, že polská vláda si své zemědělce chrání. „Farmář, který se v 55 letech rozhodne odejít do důchodu má takřka okamžitě možnost prodat farmu nebo ji převést na potomka a to v obojím případě bez daně. Hned po oznámení záměru na úřadě získává výměr na minimální penzi ve výši zhruba 12 tisíc korun v přepočtu měny zlotý k euru. Pokud  mladý člověk chce začít farmařit a splňuje podmínky odborné způsobilosti, dostává od státu do začátku půl milionu korun na rozjezd farmy,“ uvedl víceprezident polské agrární komory Kazimier Jakubiak. Polští zemědělci mají navíc i řadu sociálních výhod a určitých příplatků, navíc polská vláda  dorovnává svým farmářům na maximum možných přímých plateb.Vloni na 60% a letos na 65%.

V tom si nemají co vytýkat polští s maďarskými a českými zemědělci. V těchto třech případech dodržela vláda slib daný v přístupových jednáních v Kodani. Slib ale trvale neplní slovenská vláda  a konkurenceschopnost slovenských zemědělců je tím výrazně poškozena. Na rozdíl od svých kolegů vloni získali na přímých platbách o zhruba deset procent méně a letos stejně tak. Jelikož jde o miliardy slovenských korun na podporách, je to poškození citelné a nelze se co divit, že slovenští zemědělci s netrpělivostí čekají na volby. „Současná vláda sliby vůči našim zemědělcům nesplnila a velmi tím poškodila naši konkurenceschopnost,“ řekl  Ivan Oravec, který byl nedávno na sněmu  slovenské Agrární a potravinářské komory znovu potvrzen do funce na další funkční období.

Rostliná výroba roste, živočišné ubývá
Od roku 1990 se zemědělci V-4 potýkají s problémem, který je u zemí „desítky EU“ takřka shodný. Zatímco rostlinná produkce roste, stavy krav i prasat se snižují z roku na rok a v některých zemích  nedosahují ani třetiny toho, kolik bylo kusů skotu a vepřů před patnácti roky.“Ve vepřovém mase je z roku na rok 15 procentní propad a ze čtvrtiny produkce již nejsme soběstační,“ přiblížil českou skutečnost Jan Veleba. „Přestáváme být soběstační i v hovězím mase a z roku na rok se jeho produkce snížila o 14 procent. Jen u drůbežího masa je vzestupný trend a ročně se vyprodukuje  na 300 tisíc tun masa,“ dodal. Zároveň  prezident české agrární komory varoval před stále rostoucími dovozy vajec. „Za několik málo posledních let vzrostly dovozy vajec do ČR o 100%,“ uvedl. K mléku řekl, že se přidělená produkční kvóta překročila o 15 milionů litrů. Stejně tak se mírně překročila i kvóta u bramborového škrobu. Vyrobilo se jej 33,6 tisíc tun a překročení  kvóty představuje 3 tisíce tun. Nejvíce se u nás překročila kvóta u cukru, bylo tomu o 100 tisíc tun , což je o celou čtvrtinu. K překračování kvót dochází i v  Polsku a tam jsou například u mléka velmi přísné postihy.U každého litru navíc nad stanovenou kvótu platí farmář pokutu na úrovni zhruba  dvou třetin ceny litru mléka.

Kdo má sklady, vyhrává
V Maďrasku, České republice a na Slovensku se vyprodukje hodně obilí a kukuřice. Část této produkce je navíc, nad vlastní využití. Jak potvrdilo Maďarsko, kdo má sklady, je na tom dnes nejlépe. Právě Maďaři  využívají nejlépe svých skladových kapacit a dokáží na tom i patřičně získat z evropských peněz.“Máme velký podíl v intervenčním skladování obilí EU. Celkem 40 procent  intervenčních zásob EU představuje maďarské obilí a na 80 procent  kukuřice,“ uvedl v Tamás Bódizs. Dodal, že si velmi rychle uvědomili jednu zásadní skutečnost.“Intervenční cena  je uvnitř EU cena nejvyšší a proč toho nevyužít,“ uvedl.“Kdo má možnost skladovat, uloží vše do intervenčních skladů,“ dodal. Podle Jana Veleby to jen potvrzuje snahu českých zemědělců získat větší objem skladovacích kapacit. „Zatím máme slíbeno od této vlády, že se vybuduje nová kapacita na 100 tisíc tun obilí. Chtěli bychom ještě víc,“ uvedl Veleba.

Východiska
Na závěr jednání se zástupci  V-4 shodli na společném komuniké, v němž mimo jiné lze nalézt návrhy východisek, jak z nejpalčivějších problémů ven. Například si stanovili možnosti výměn zboží. Zatímco kupříkladu v Maďarsku se vyprodukuje hodně pšenice za nižší cenu než jinde, v Polsku jsou zase nejlevnější prasata, na jejichž výkrm je mimo jiné potřeba hodně krmného obilí. Levnější vepřové by uvítali i na Slovensku a tak se během jednání i počítalo, kalkulovalo a přítomní se dohodli na pravidelné výměně komoditního zpravodajství.

„Shodli jsme se i na tom, že je potřeba zastavit snižování výroby,“ uvedl Jan Veleba. „Jsme si vědomi i toho, že bychom měli změnit pravidla na využívání zemědělských produktů v energetice. Týká se to jak nás, tak slovenských a polských farmářů,“dodal. " Shodli jsme se i na tom, že země původní patnáctky EU, i když hranice jsou otevřené, mají takové mechanismy, že se zkrátka naše výrobky na jejich trzích neuplatní. Nemůžeme to ale jen konstatovat, nalezli jsme určité mechanismy, jak tomu částečně čelit, uzší hospodářská spolupráce V-4 je jedním z řady dalších řešení,“uzavřel prezident Veleba.

Kvůli problémům zemědělců chtějí komory na podzim uspořádat summit nevládních agrárních organizací z nových členských zemí unie. "Cítíme palčivou potřebu, aby Brusel konečně vzal na vědomí naše oprávněné požadavky," uvedl Jan Veleba. Setkání, jehož by se mělo ale účastnit všech deset zemí (nejen V-4) by se mělo uskutečnit v ČR. Ještě před tím se chtějí zástupci zemědělců Visegrádu znovu sejít v červenci na svém pravidelném čtvrtletním jednání v Polsku.


Hodnocení => průměr 024
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář