Protože se situace celkově zlepšila a podařilo se nashromáždit v této oblasti dostatek poznatků, je COPA-COGECA toho názoru, že by se měla  současná legislativa zrevidovat.  Hlavní pozornost při této revizi musí být věnována ochraně spotřebitele. Veškerá rozhodnutí musí být učiněna na základě vědecké a epidemiologické dokumentace.  Politika TSE by se měla řídit společnými pravidly EU  a kategorizačními systémy, které budou zajišťovat vytváření vzájemné důvěry mezi zemědělským sektorem a spotřebiteli. Politika BSE by ale měla dovolovat diferenciaci pokud jde o specifické požadavky monitorovacích programů mezi členskými státy. SRM (specifické rizikové materiály).  Pro ochranu zdraví veřejnosti a spotřebitele hraje v souvislosti s přenosem spongiformní encefalopatie klíčovou roli rizikový materiál. Věková hranice testovaných zvířat by se měla zvýšit ze současných 12 měsíců na 30 měsíců. Tento věkový limit se jeví jako nejvýhodnější.  EU přijala rozhodnutí ke kontaminaci dužniny cukrové řepy v přírodě. Tento problém však sahá dále než je dužnina cukrovky.  Mělo by se proto zvážit všeobecné zavedení úrovně tolerance pro přírodní kontaminaci krmiv pro zvířata. Podle názorů Komise nepředstavuje rybí moučka a krmivo pro zvířata žádné riziko z hlediska BSE a to by se mělo odrazit v současné legislativě. Mělo by zde být stanoveno minimální množství. U malých přežvýkavců bude v chovných programech usilováno o zvýšení jejich genetické odolnosti proti infekci BSE. Požadavky na rizikové materiály by se měly podle Komise u všech zvířat změnit. Při monitorování bude kladen větší důraz na primární chov.

Návrh stanoviska  COPA-COGECA k úpravě nařízení PDOs (stanovování původu) a PGI (zeměpisné označování) AQA(06)42S1.

Jde o PGI (ochrnu zeměpisného označování) a PDO (ochranu označení původu). Copa-Cogeca přikládá  velký význam ochraně zeměpisného označování, a to jak na trhu EU, tak i v mezinárodním měřítku.  Tato ochrana je důležitá pro spotřebitele, jestliže ti mají být správně informováni o kvalitě produktů, které kupují. Je důležitá i pro producenty, jestliže těm se mají vrátit investice za vysoce kvalitní produkci a jestliže má být zachována diverzita a gastronomické dědictví Evropy.  Evropský zemědělský sektor dosáhl u řady produktů mezinárodní pověsti. Tyto produkty v sobě nesou specifické vlastnosti jako jsou zeměpisné označování,  původ a tradiční  technologie. Od roku 1992 mohou mít tyto produkty prospěch z dobrovolného systému ochrany v rámci Společenství, který umožňuje producentům zaregistrovat své výrobky za účelem získání práv intelektuálního vlastnictví.  Na úrovni Společenství bylo k současnému datu zaregistrováno přes 700 výrobků s označením původu a zeměpisného označení. Jde o jiné produkty než je víno a lihoviny. Od přijetí 10 členských států do EU v roce 2004 došlo k neobyčejnému obohacení  tradičních potravin Evropy, což je vidět i na počtu přihlášek podaných těmito novými zeměmi. Komise rovněž obdržela přes 300 dalších přihlášek pro registraci názvů a/nebo doplňků z členských států a třetích zemí. Jako reakci na panel WTO navrhla Komise doplnit existující legislativu za účelem vyjasnění pravidel umožňujících přijímání přihlášek z třetích zemí. Hlavní výzvy, které jsou navrhovány Komisí, se týkají pravidel pro přihlášky geografického označování ze zemí, které nejsou v EU.  To má umožnit producentům ze třetích zemí obracet se na Komisi přímo a nikoliv prostřednictvím své národní vlády tak, jak je to požadováno v současné době.  Při realizaci této změny EU rovněž odstraňuje požadavek, že dotyčná země má zajistit odpovídající systém zeměpisné ochrany (zásada reciprocity).  Komise rovněž navrhuje technické úpravy systému. Ty zahrnují vyjasnění úlohy členských států a dále změny některých postupů, které spočívají hlavně v tom, že pro registraci se bude v budoucnu požadovat jednotný dokument. Aby se uvedl systém EU do souladu s nařízením panelu WTO, je nezbytné  navržené nařízení v dubnu 2006 dokončit.  V této fázi se provádějí pouze ty změny, aby bylo dosaženo souladu s panelem WTO.  Potřeba mezinárodního systému ochraňovat zeměpisné označování produktů je v současnosti  mnohem naléhavější než kdykoliv předtím.  Hlavně je důležité ochranu rozšířit i na třetí země.  Problémem v zeměpisném označování výrobků je to, že se často musí čelit pirátským produktům.  Důležité je zajistit, aby prováděné změny nařízení nevedly ke zpoždění při nových registracích a musí zaručovat spravedlivé zacházení s požadavky EU i třetích zemí. Systém kontroly musí zajistit, aby produkty, které jsou na trhu byly skutečně pravé, ryzí.

RV: vše co může být spolufinancováno v členských zemích:
-investice
            -agroenvironmentální kompenzace
            - mladí farmáři
Vše co je spolufinancováno – stejná opatření mohou rovněž dostávat v rámci státní podpory, záleží na rozhodnutí ČZ.

Anglie, Franci a Dánsko dávají okolo 9% podpory. Státní podpora se používá u projektů, které nemají jistotu, že budou schváleny na spolufinancování. Komise zde kontroluje jen otázku konkurenceschopnosti, nic jiného.

Členské země zařazují každým rokem okolo 300 nových opatření, která jsou financována ze státní pomoci. V posledních letech ale dochází k posunu směrem k regionalizaci podpor. Regiony často utrácí víc než federální  vláda. Státní podpory dramaticky rostou hlavně ve volebních letech. Nyní se jedná  s více než 100 regiony.
 
Bez spolufinancování jsou riziková a krizová řízení.
Komise schvaluje podpory u přírodních katastrof jako jsou počasí, nemoci, restrukturalizační změny- mimořádný úvěr ( do 6 měsíců), dále de minimis (3000 €).

Ostatní opatření:
- státní podpory jako v ostatních sektorech ( výzkum, rizikový marketing)
- podpory jen pro zemědělce (inovační reprodukce zvířat, udržování seznamů stád..).
Výjimky: za dva roky působení přijato 170 nových opatření. Nyní zahrnují podpory na nemoci či kvůli klimatickým katastrofám.
U ptačí chřipky je státní podpora určená hlavně na  ztráty příjmů, kompenzace za „uskladnění“ drůbeže do budov. To naráží často na problém ochrany – málo místa, část nadpočetných ptáků je třeba utratit.
Do budoucna se počítá rovněž při zkoumání dopadů sucha s řízením vody. Řada zemí nemá žádný řídící systém a s vodou se nehospodaří. Takovým oblastem mohou být podpory odebrány.

Ing. Pavel Říha (zpráva ze zahraniční služební cesty)